HIRSCH Fredy 11.2.1916-8.3.1944: Porovnání verzí

Verze z 18. 3. 2023, 13:20

Fredy HIRSCH
Narození	11.2.1916
Místo narození	Cáchy (Německo)
Úmrtí	8.3.1944
Místo úmrtí	KT Osvětim (Polsko)
Povolání	61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 618-619
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82759

HIRSCH, Fredy (též Alfred), * 11. 2. 1916 Cáchy (Německo), † 8. 3. 1944 KT Osvětim (Polsko), pedagog, organizátor sportovních a kulturních akcí

Mladší syn ze židovské rodiny velkoobchodníka s potravinami Heinricha H. († 1926) a Olgy, roz. Heinemannové. V době středoškolských studií se zapojil do Německého židovského skautského hnutí (Jüdischer Pfadfinderbund Deutschland), kde se seznámil se sionistickými myšlenkami a věnoval se gymnastice a lehké atletice. Po nástupu nacistů k moci ve třicátých letech 20. století se matka s bratrem Paulem (* 1914) vystěhovala do Bolívie, H. se rozhodl zůstat v Německu. 1933–35 působil jako skautský vedoucí v Düsseldorfu a ve Frankfurtu nad Mohanem. Postupně si uvědomoval svou homosexuální orientaci a po přijetí Norimberských zákonů emigroval na podzim 1935 do Československa. Po krátkém pobytu v Praze se odstěhoval do Brna. Pracoval jako instruktor tělovýchovy v Makkabi Hacair (Makabejská mládež). Společně se svým partnerem, studentem medicíny Janem Mautnerem (1912 až 1951), pořádal letní tábory v Bezpráví (u Ústí nad Orlicí) a zimní výlety, přispíval články do časopisu Makkabi. Současně se angažoval v sionistickém hnutí. Byl členem mládežnické organizace Hechaluc (Průkopník), která připravovala mladé lidi na odchod do Palestiny. V březnu 1939 se přestěhoval do Prahy a pokračoval v práci pro Makkabi Hacair. Po přijetí diskriminačních opatření, která vylučovala židovské obyvatelstvo z veřejného prostoru, zajišťoval na strašnickém hřišti Hagibor (jedno z mála sportovišť, jež zůstalo židovské komunitě k dispozici) sportovní a kulturní aktivity pro děti a mládež. Vedl chlapeckou skupinu Havlaga (Sebekázeň), jejíž příslušníci odcestovali na podzim 1939 přes Dánsko do Palestiny. V pražské Židovské náboženské obci měl na starosti referát pro tělesná cvičení. Začátkem prosince 1941 byl se skupinou židovských funkcionářů transportován do Terezína, v ghettu patřil k výrazným postavám židovské samosprávy. S Gondou Redlichem řídil oddělení péče o děti a mládež. Pomáhal budovat dětské domovy (tzv. Kinderheimy). Prostřednictvím vzdělávacích, kulturních a sportovních akcí se pokusil nejmladším obyvatelům ghetta poskytnout zdání klidu a stability v bezútěšném prostředí terezínské pevnosti. Díky osobnímu charismatu, nasazení a důrazu na disciplínu, pořádek, úzkostlivou osobní hygienu nebo udržování fyzické kondice si získal respekt nejen u svých svěřenců, ale do jisté míry i u německých dozorců. Neskrýval přitom svou homosexualitu. V září 1943 byl deportován do Osvětimi, kde nacisté zřídili Terezínský rodinný tábor a do něj umístili transport pěti tisíc mužů, žen a dětí. H. i tam pokračoval ve své práci. Podařilo se mu vybudovat útulek pro děti, které se snažil ochránit před brutalitou života v táboře. Vymohl pro ně vyšší dávky jídla a připravoval denní program. Po uplynutí šestiměsíční lhůty byli příslušníci zářijového transportu zavražděni v plynových komorách. H., jenž se o neodvratném osudu vězňů dozvěděl krátce předtím, zemřel na otravu barbituráty. Dodnes není jasné, zda spáchal sebevraždu, byl zavražděn, nebo zemřel nešťastnou náhodou.

L: Terezínský rodinný tábor v Osvětimi-Birkenau, T. Brod – M. Kárný – M. Kárná (eds.), 1994; L. Ondřichová, Příběh F. H., 2001; D. Kämper, F. H. und die Kinder des Holocaust, Zürich 2015; A. Hájková, Utajená láska v době holokaustu, in: Lidové noviny 8. 9. 2018, s. 23. Filmové dokumenty: Krotitel esesáků (Česká televize 2011, režie O. Sommerová); Paraíso en Auschwitz (Nebe v Osvětimi, Mexiko 2016, režie Aaron Cohen); Freddy HaYakar (Drahý Fredy, Izrael 2017, režie Rubi Gat).

P: Pamětní deska: Terezín, Komenského ulice, zahrada Muzea Ghetta.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Anna Hájková