Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HIRSCH Isidor 21.2.1864-12.6.1940

{{Infobox - osoba
| jméno = Isidor HIRSCH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 21.2.1864
| místo narození = Budapešť (Maďarsko)
| datum úmrtí = 12.6.1940
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620
}}
'''HIRSCH, Isidor''', ''* 21. 2. 1864 Budapešť (Maďarsko), † 12. 6. 1940 Praha, rabín''

Jeho otec Markus působil 1861–80 jako rabín v Óbudě 
(Starém Budíně), 1880–89 byl vrchním rabínem v Praze 
a 1889–1909 v Hamburku. H. navštěvoval gymnázium v rodišti a poté v Praze, kde absolvoval také německou filozofickou 
fakultu (PhDr. 1887). Poté se v Berlíně věnoval semitským 
jazykům a také absolvoval teologii v ortodoxním Hildesheimerově rabínském semináři. 1891 v Hamburku studoval u svého 
otce a zároveň redigoval literární přílohu týdeníku ''Menorah''. 
V létě 1891 usiloval o místo kazatele v synagoze v IX. vídeňském okrsku, nakonec uspěl až 1892 v konkurzu na místo rabína v Boskovicích. Krátce vykonával rabínské funkce také ve 
Svitavách. 1893 uzavřel sňatek s Reginou Bryovou z pruského 
Hnězdna (Gnesen, dnes Polsko).

V březnu 1893 byl na valné hromadě Židovské náboženské 
obce v Karlíně (Praha) jednohlasně zvolen rabínem a kazatelem. 
Záhy se stal jednatelem Svazu rabínů v Čechách a v této funkci 
působil několik desetiletí. Jako karlínský rabín učil na středních 
školách a kromě toho zasedal v předsednictvu pražského spolku 
židovských učitelů náboženství. 1906 mu Ministerstvo kultu 
a vyučování udělilo titul středoškolského profesora. Před první 
světovou válkou stál v čele Svazu židovských učitelů náboženství na středních školách v Čechách a byl činný také ve výboru
Ústředního spolku pro péči o židovské záležitosti v Praze (Zentralverein zur Pflege jüdischer Angelegenheiten in Prag).

Od 1925 lektoroval novohebrejský jazyk a literaturu při semitologickém ústavu na české Univerzitě Karlově, vedeném 
prof. Rudolfem Růžičkou. 1928 se stal členem předsednictva 
(archivářem) nově založené Společnosti pro dějiny židů v Československé republice. Na základě usnesení Nejvyšší rady svazů židovských náboženských obcí z 1928 začali H. s Gustavem 
Sicherem překládat ''Pentateuch''. H. pořídil překlad první části: 
''I.'' (1932), ''II.'' (1935) a ''IV. knihy Mojžíšovy'' (1939). Na podzim 
1936 se stal pedagogem a zkušebním komisařem na učilišti 
židovských učitelů, které nově zřídila Nejvyšší rada svazů židovských náboženských obcí.

V důsledku nacistické okupace byl H. 1939 jako karlínský rabín penzionován; je pochován na Novém židovském hřbitově 
v Praze na Olšanech. 2014 mu byla na budově karlínské synagogy (nyní sbor Československé církve husitské) odhalena 
pamětní deska s českým a hebrejským nápisem.

'''D:''' výběr: Predigten, 1903; Gedenkreden über Oberrabbiner Markus H., 
1909; Rabínská moudrost, 1916; Majmonides. Osobnost a dílo, 1935. Překlad: Píseň písní, 1935. 

'''L:''' H. Gold, Geschichte der Juden in Boskowitz, in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, týž (ed.), 1929, s. 172; 
(Dr. Bloch’s) Österreichische Wochenschrift 7. 8. 1891, s. 569; 15. 4. 1892, 
s. 284; 24. 3. 1893, s. 225; 6. 4. 1906, s. 232; 1. 12. 1911, s. 796; Neue 
Freie Presse 25. 5. 1893, s. 16; Prager Tagblatt 4. 11. 1898, s. 5; Die Neuzeit 
25. 3. 1898, s. 126; Jüdische Volksstimme 3. 5. 1911, s. 4; Rozvoj 1. 10. 1925, 
s. 9; B’nai B’rith V., 1928, s. 247; VII., 1932, s. 343; Věstník židovské obce 
náboženské v Praze 27. 10. 1936, s. 2; nekrolog, in: Jüdisches Nachrichtenblatt 21. 6. 1940, s. 5. 

'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze 1, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1882–1892), 
s. 90.

Daniel Baránek 


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

[[Kategorie:1864]]
[[Kategorie:Budapešť]]
[[Kategorie:1940]]
[[Kategorie:Praha]]