HIRSCH Isidor 21.2.1864-12.6.1940: Porovnání verzí
(HIRSCH_Isidor_21.2.1864) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.2.1864 | | datum narození = 21.2.1864 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Budapešť (Maďarsko) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 12.6.1940 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
− | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620 |
+ | }} | ||
+ | '''HIRSCH, Isidor''', ''* 21. 2. 1864 Budapešť (Maďarsko), † 12. 6. 1940 Praha, rabín'' | ||
+ | |||
+ | Jeho otec Markus působil 1861–80 jako rabín v Óbudě | ||
+ | (Starém Budíně), 1880–89 byl vrchním rabínem v Praze | ||
+ | a 1889–1909 v Hamburku. H. navštěvoval gymnázium v rodišti a poté v Praze, kde absolvoval také německou filozofickou | ||
+ | fakultu (PhDr. 1887). Poté se v Berlíně věnoval semitským | ||
+ | jazykům a také absolvoval teologii v ortodoxním Hildesheimerově rabínském semináři. 1891 v Hamburku studoval u svého | ||
+ | otce a zároveň redigoval literární přílohu týdeníku ''Menorah''. | ||
+ | V létě 1891 usiloval o místo kazatele v synagoze v IX. vídeňském okrsku, nakonec uspěl až 1892 v konkurzu na místo rabína v Boskovicích. Krátce vykonával rabínské funkce také ve | ||
+ | Svitavách. 1893 uzavřel sňatek s Reginou Bryovou z pruského | ||
+ | Hnězdna (Gnesen, dnes Polsko). | ||
+ | |||
+ | V březnu 1893 byl na valné hromadě Židovské náboženské | ||
+ | obce v Karlíně (Praha) jednohlasně zvolen rabínem a kazatelem. | ||
+ | Záhy se stal jednatelem Svazu rabínů v Čechách a v této funkci | ||
+ | působil několik desetiletí. Jako karlínský rabín učil na středních | ||
+ | školách a kromě toho zasedal v předsednictvu pražského spolku | ||
+ | židovských učitelů náboženství. 1906 mu Ministerstvo kultu | ||
+ | a vyučování udělilo titul středoškolského profesora. Před první | ||
+ | světovou válkou stál v čele Svazu židovských učitelů náboženství na středních školách v Čechách a byl činný také ve výboru | ||
+ | Ústředního spolku pro péči o židovské záležitosti v Praze (Zentralverein zur Pflege jüdischer Angelegenheiten in Prag). | ||
+ | |||
+ | Od 1925 lektoroval novohebrejský jazyk a literaturu při semitologickém ústavu na české Univerzitě Karlově, vedeném | ||
+ | prof. Rudolfem Růžičkou. 1928 se stal členem předsednictva | ||
+ | (archivářem) nově založené Společnosti pro dějiny židů v Československé republice. Na základě usnesení Nejvyšší rady svazů židovských náboženských obcí z 1928 začali H. s Gustavem | ||
+ | Sicherem překládat ''Pentateuch''. H. pořídil překlad první části: | ||
+ | ''I.'' (1932), ''II.'' (1935) a ''IV. knihy Mojžíšovy'' (1939). Na podzim | ||
+ | 1936 se stal pedagogem a zkušebním komisařem na učilišti | ||
+ | židovských učitelů, které nově zřídila Nejvyšší rada svazů židovských náboženských obcí. | ||
+ | |||
+ | V důsledku nacistické okupace byl H. 1939 jako karlínský rabín penzionován; je pochován na Novém židovském hřbitově | ||
+ | v Praze na Olšanech. 2014 mu byla na budově karlínské synagogy (nyní sbor Československé církve husitské) odhalena | ||
+ | pamětní deska s českým a hebrejským nápisem. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Predigten, 1903; Gedenkreden über Oberrabbiner Markus H., | ||
+ | 1909; Rabínská moudrost, 1916; Majmonides. Osobnost a dílo, 1935. Překlad: Píseň písní, 1935. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' H. Gold, Geschichte der Juden in Boskowitz, in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, týž (ed.), 1929, s. 172; | ||
+ | (Dr. Bloch’s) Österreichische Wochenschrift 7. 8. 1891, s. 569; 15. 4. 1892, | ||
+ | s. 284; 24. 3. 1893, s. 225; 6. 4. 1906, s. 232; 1. 12. 1911, s. 796; Neue | ||
+ | Freie Presse 25. 5. 1893, s. 16; Prager Tagblatt 4. 11. 1898, s. 5; Die Neuzeit | ||
+ | 25. 3. 1898, s. 126; Jüdische Volksstimme 3. 5. 1911, s. 4; Rozvoj 1. 10. 1925, | ||
+ | s. 9; B’nai B’rith V., 1928, s. 247; VII., 1932, s. 343; Věstník židovské obce | ||
+ | náboženské v Praze 27. 10. 1936, s. 2; nekrolog, in: Jüdisches Nachrichtenblatt 21. 6. 1940, s. 5. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze 1, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1882–1892), | ||
+ | s. 90. | ||
+ | |||
+ | Daniel Baránek | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
+ | [[Kategorie:Budapešť]] | ||
+ | [[Kategorie:1940]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 13:38
Isidor HIRSCH | |
Narození | 21.2.1864 |
---|---|
Místo narození | Budapešť (Maďarsko) |
Úmrtí | 12.6.1940 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47392 |
HIRSCH, Isidor, * 21. 2. 1864 Budapešť (Maďarsko), † 12. 6. 1940 Praha, rabín
Jeho otec Markus působil 1861–80 jako rabín v Óbudě (Starém Budíně), 1880–89 byl vrchním rabínem v Praze a 1889–1909 v Hamburku. H. navštěvoval gymnázium v rodišti a poté v Praze, kde absolvoval také německou filozofickou fakultu (PhDr. 1887). Poté se v Berlíně věnoval semitským jazykům a také absolvoval teologii v ortodoxním Hildesheimerově rabínském semináři. 1891 v Hamburku studoval u svého otce a zároveň redigoval literární přílohu týdeníku Menorah. V létě 1891 usiloval o místo kazatele v synagoze v IX. vídeňském okrsku, nakonec uspěl až 1892 v konkurzu na místo rabína v Boskovicích. Krátce vykonával rabínské funkce také ve Svitavách. 1893 uzavřel sňatek s Reginou Bryovou z pruského Hnězdna (Gnesen, dnes Polsko).
V březnu 1893 byl na valné hromadě Židovské náboženské obce v Karlíně (Praha) jednohlasně zvolen rabínem a kazatelem. Záhy se stal jednatelem Svazu rabínů v Čechách a v této funkci působil několik desetiletí. Jako karlínský rabín učil na středních školách a kromě toho zasedal v předsednictvu pražského spolku židovských učitelů náboženství. 1906 mu Ministerstvo kultu a vyučování udělilo titul středoškolského profesora. Před první světovou válkou stál v čele Svazu židovských učitelů náboženství na středních školách v Čechách a byl činný také ve výboru Ústředního spolku pro péči o židovské záležitosti v Praze (Zentralverein zur Pflege jüdischer Angelegenheiten in Prag).
Od 1925 lektoroval novohebrejský jazyk a literaturu při semitologickém ústavu na české Univerzitě Karlově, vedeném prof. Rudolfem Růžičkou. 1928 se stal členem předsednictva (archivářem) nově založené Společnosti pro dějiny židů v Československé republice. Na základě usnesení Nejvyšší rady svazů židovských náboženských obcí z 1928 začali H. s Gustavem Sicherem překládat Pentateuch. H. pořídil překlad první části: I. (1932), II. (1935) a IV. knihy Mojžíšovy (1939). Na podzim 1936 se stal pedagogem a zkušebním komisařem na učilišti židovských učitelů, které nově zřídila Nejvyšší rada svazů židovských náboženských obcí.
V důsledku nacistické okupace byl H. 1939 jako karlínský rabín penzionován; je pochován na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech. 2014 mu byla na budově karlínské synagogy (nyní sbor Československé církve husitské) odhalena pamětní deska s českým a hebrejským nápisem.
D: výběr: Predigten, 1903; Gedenkreden über Oberrabbiner Markus H., 1909; Rabínská moudrost, 1916; Majmonides. Osobnost a dílo, 1935. Překlad: Píseň písní, 1935.
L: H. Gold, Geschichte der Juden in Boskowitz, in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, týž (ed.), 1929, s. 172; (Dr. Bloch’s) Österreichische Wochenschrift 7. 8. 1891, s. 569; 15. 4. 1892, s. 284; 24. 3. 1893, s. 225; 6. 4. 1906, s. 232; 1. 12. 1911, s. 796; Neue Freie Presse 25. 5. 1893, s. 16; Prager Tagblatt 4. 11. 1898, s. 5; Die Neuzeit 25. 3. 1898, s. 126; Jüdische Volksstimme 3. 5. 1911, s. 4; Rozvoj 1. 10. 1925, s. 9; B’nai B’rith V., 1928, s. 247; VII., 1932, s. 343; Věstník židovské obce náboženské v Praze 27. 10. 1936, s. 2; nekrolog, in: Jüdisches Nachrichtenblatt 21. 6. 1940, s. 5.
P: Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze 1, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1882–1892), s. 90.
Daniel Baránek