StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HIRSCH majitelé továrny na drát a drátěné zboží

HIRSCH majitelé továrny na drát a drátěné zboží
Povolání	27- Hutník nebo metalurg
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77952

HIRSCH, majitelé továrny na drát a drátěné zboží

Zakladatelem rodinné firmy byl Richard H. (* 22. 1. 1847 Lázně Kynžvart, † 12. 3. 1902 Plzeň). Narodil se v početné židovské rodině Hermanna H. (1807–1850) a Franzisky, roz. Hellerové (* 1811). Měl sedm sourozenců, Theresii, provd. Hofmannovou, Emilii, provd. Mendlovou, Ludwiga, Eleonoru, provd. Beckovou, Moritze a dvojčata Wilhelma a Melanii. Přestěhoval se do Plzně a začal obchodovat. 1871 koupil společně s plzeňským obchodníkem Carlem Tuschnerem pozemky v Plzni na Letné, kde plánovali postavit továrnu na výrobu drátu a hřebíků. 1872 založili veřejnou obchodní společnost „R. Hirsch und C. Tuschner in Pilsen“. Po společníkově smrti 1883 musel Richard na základě smlouvy společnost zlikvidovat a podíl odprodat. Projevil o něj zájem plzeňský obchodník Ludwig Eisenschimmel, a tak 1884 vznikla nová firma „Hirsch und Eisenschimmel“. 1887 zavedla jako první v Čechách výrobu pozinkovaných telegrafních drátů pro poštovní a telegrafické podniky; v Praze otevřela sklad. Po Eisenschimmelově smrti 1891 se Richard stal jediným vlastníkem společnosti, kterou přejmenoval na „Richard Hirsch“. Prokuristou jmenoval svého synovce Ottu Becka, plzeňského obchodníka.

Po H. smrti zdědila podnik manželka Sidonie, roz. Schneiderová (* 18. 5. 1858 Greiz /Německo/, † 12. 11. 1903 Vídeň /Rakousko/), s níž měl H. děti Arthura Hermana (* 1877 Plzeň), Rosu (* 10. 4. 1880 Plzeň), která se 1900 provdala za Dr. Alfréda Krause, a Wilhelma. Po matčině náhlé smrti 1903 se dědici majetku stali Rosa a Wilhelm. Do dosažení Wilhelmovy zletilosti ho v podnikání zastupoval poručník Ludwig von Piette, majitel plzeňské papírny.

Richardův syn Wilhelm H. (* 1. 3. 1886 Plzeň, † 1946 Sydney /Austrálie/), se ujal řízení rodinného podniku po dovršení zletilosti. 1907 přibral jako společníka bratrance Ottu Becka; název společnosti „Richard Hirsch“ ponechal. 1914 společně s žateckou drátovnou „Leopold Telatko“ a plzeňskými drátovnami „Simon Semler“ a „Eisner & Lewit“ spoluzakládal „Rakouskou ocelářskou společnost, spol. s r. o.“ se sídlem v Mostě. Wilhelm se na základním kapitálu 1 530 000 rakouských korun podílel jednou třetinou. Společnost vybudovala ocelárny a válcovny v Mostě, které vyráběly válcovaný drát k tažení na požadované obchodní průměry. Zakladatelskou smlouvou měla zajištěnu roční kvótu pro odběr tří set desetitunových vagonů. Při zahájení výroby pracovalo v podniku na tři sta dělníků a třicet úředníků. Po akcionování (1923) byl podnik přejmenován na „Ocelářský průmysl, a. s.“ se základním kapitálem 8 610 000 Kč. Wilhelm působil v představenstvu 1923–38. Oženil se 1908 ve Vídni s Martou, roz. Rudingerovou (* 7. 9. 1887 Plzeň, † 10. 8. 1978 Sydney /Austrálie/); v době nacistického ohrožení manželé z ČSR emigrovali. Z jejich svazku se narodily děti Richard a Eva (* 1914).

Wilhelm H. se synem Richardem zasedali ve správní radě akciové společnosti „Spojené továrny na papír a ultramarín, Jakub Kraus, Jan Setzer, N. Schneider ml. v Praze-Karlíně“. Činný byl také ve správní radě kartelové prodejní organizace „Ústřední kancelář československých továren na drát a drátěné hřebíky, a. s. v Praze“.

Richard H. (* 18. 7. 1909 Plzeň, † 19. 2. 1977 /Austrálie/) vystudoval na pražské Německé univerzitě práva (JUDr. 1934) a 1936 přistoupil do rodinného podniku jako společník bez vkladu s třicetiprocentním podílem na zisku a ztrátě. Produkci rozšířil o výrobu ostnatého drátu, pletiva, drátěnek na nádobí ad.; produkce měla kromě tuzemských i řadu zahraničních odběratelů. V Plzni si dal vybudovat reprezentativní byt v Plachého ulici čp. 6, jehož interiéry navrhl architekt Adolf Loos, který tehdy ve městě pracoval pro bohatou židovskou klientelu. Na stejné adrese realizoval již dříve byt náležející Richardovu otci, tetě Rose Krausové navrhl bytové zařízení ve vídeňské čtvrti Landstraße (Mohsgasse 2). 1939 převzala firmu „Pražská železářská společnost“ a rok nato byla společnost „Richard Hirsch“ vymazána z obchodního rejstříku. Jeho ženou byla Marie Luisa, roz. Kornfeldová (* 5. 11. 1914 Praha, † 5. 8. 2015 Sydney /Austrálie/); manželé uprchli před nacismem do Austrálie.

L: Richard H. (* 1847): nekrolog, in: Pilsner Tagblatt 13. 3. 1902; R. H., továrna na drát a drátěné hřebíky v Plzni, in: Plzeňský svět 1, 1929, č. 4–5, s. 88; EBL 1, s. 218; Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 3, 2003, s. 86; Myška 2, s. 131–132; B. Rukschcio – J. Beck-Wilson et al., Adolf Loos. Apartment for R. H., 2012.

P: SOA, Plzeň, fond Krajský soud Plzeň-firemní spis; SOA, Litoměřice, fond Ocelárny 1. máje, Most; fond Krajský soud Most-firemní rejstřík; Archiv UK, Praha, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1931–1936), inv. č. 5, s. 363.

Dana Hradilová