Verze z 29. 6. 2021, 12:02, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HÁBA Karel 11.5.1898-21.11.1972

Z Personal
Karel HÁBA
Narození 11.5.1898
Místo narození Vizovice
Úmrtí 21.11.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 22
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46694

HÁBA, Karel, * 11. 5. 1898 Vizovice, † 21. 11. 1972 Praha, hudební skladatel, houslista, pedagog

Bratr Aloise H. (1893–1973). Vyrůstal v prostředí moravského folkloru. Studoval na učitelském ústavu v Příboru, na pražské konzervatoři u  Jaroslava Křičky, Josefa Bohuslava Foerstera a v mistrovské třídě u Vítězslava Nováka, housle u Jana Mařáka a Karla Hoffmanna. Navštěvoval také kurzy čtvrttónové hudby svého bratra. 1922 začal vyučovat hudbu na učitelském ústavu ve Sv. Janu pod Skalou (u Berouna). 1928–32 byl (střídavě s bratrem Aloisem) hudebním referentem deníku Československá republika. Od 1929 působil jako houslista v orchestru Československého rozhlasu v Praze (Radiojournal), 1936–51 redaktor rozhlasového školního vysílání. 1951–60 vyučoval na Pedagogické fakultě UK v Praze. Komponoval písně a sbory, komorní díla a skladby pro klavír.

Jeho díla zazněla na festivalech Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu: Sonatina pro flétnu a klavír v Sieně (1928), Septet, op. 16, v Lutychu (1930), Houslový koncert, op. 6, ve Vídni (1931), Koncert pro violoncello v Praze (1935). Je autorem oper Jánošík (premiéra 1934 Národní divadlo Praha), Stará historie (premiéra v rozhlase 1940), dětské rozhlasové opery O Smolíčkovi, opery Kalibův zločin (premiéra 1968, Košice). Napsal dvoudílnou učebnici Moderní houslová technika (1928) a učebnici Metodika hudební výchovy škol druhého stupně (1953) a podílel se na kolektivních pedagogických pracích. Vykonával také funkci místopředsedy Umělecké besedy. Od 1940 byl členem ČAVU, 1948–52 jednatelem jejího IV. odboru.

L: HS 1, s. 386–387; MGG, Personenteil 8, 2002, sl. 348–349.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlasta Reittererová