Biografický slovník
HÁSEK Rudolf Jurij 4.10.1890-1.4.1993
| Rudolf Jurij HÁSEK | |
 | |
| Narození | 4.10.1890 |
|---|---|
| Místo narození | Těpeře (č. o. Železný Brod) |
| Úmrtí | 1.4.1993 |
| Místo úmrtí | Toronto (Kanada) |
| Povolání |
38- Obchod, služby, cestovní ruch 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 272 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78209 |
HÁSEK, Rudolf Jurij, * 4. 10. 1890 Těpeře (č. o. Železný Brod), † 1. 4. 1993 Toronto (Kanada), voják, obchodník, účastník 1. a 2. odboje
Pocházel z početné rodiny zemědělce a drobného obchodníka. V Praze 1910 maturoval na reálce a absolvoval abiturientský kurz Českoslovanské obchodní akademie. Pracoval v účtárně pražské filiálky prostějovského oděvního závodu F. Rolného, byl členem vinohradského Sokola. V září 1914 narukoval k 28. pěšímu pluku, jako poručík přeběhl se svou četou u Lubkova 4. 5. 1915 na ruskou stranu fronty. V zajateckém táboře Jurjev-Pol’skij (u Vladimiru) založil samosprávu a v květnu 1916 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek. Avšak teprve v létě 1917 byl v Borispolu zařazen do záložního praporu 5. střeleckého pluku T. G. Masaryka (Pražského). Po pravoslavném křtu přijal druhé křestní jméno Jurij. Po měsíčním důstojnickém kurzu byl v září 1917 povýšen ze střelce do původní hodnosti poručíka a na vlastní žádost velením vřazen do tříměsíčního úderného kurzu. Vrátil se z něj jako zástupce velitele 1. úderné roty 2. střelecké divize. V bitvě o Šebertu se vyznamenal, byl raněn, za zásluhy povýšen na nadporučíka, v září 1918 převzal velení I. úderného praporu, elitní, relativně samostatné jednotky československého vojska na Sibiři. V říjnu 1918 byl povýšen na kapitána, v listopadu na majora. V čele praporu se úspěšně účastnil bitev o Kansk Jenisejskij, Krasnojarsk, Kljukvennuju, Nižně-Udinsk, vedl výpravu na Kultuk, provedl Ušakovův desant na levý břeh Bajkalu a velel ve všech dalších bojích s bolševiky od Posolské po Vladivostok. Asistoval v prosinci 1919 při uzavření příměří se sověty. 1920 se v Charbinu (Čína) oženil. Do vlasti se vrátil jako velitel transportu na lodi Carica 21. 7. 1920. V Děčíně převzal velení I. hraničního praporu, ale v listopadu 1920 požádal o demobilizaci s odůvodněním, že na podmínky v pravidelné armádě by si nedokázal zvyknout. 1922–38 v Jablonci nad Nisou vedl s bratrem Jaroslavem H. (* 8. 8. 1901 Těpeře, † 23. 10. 1990 Kanada), významným exportérem, známý podnik Bratři Háskové na výrobu a prodej bižuterie. Ve dvacátých letech si H. dal podle návrhu architekta Oldřicha Lisky v Jablonci vystavět vilu (sousední vila jeho bratra od Heinricha Lauterbacha je dnes pokládána za jeden z nejhodnotnějších příkladů české funkcionalistické architektury). 1938–45 firma sídlila v Železném Brodě, 1945–49 znovu v Jablonci. Během německé okupace byl H. vězněn a manželka pracovala v ilegalitě. Po znárodnění firmy 1948 H. s rodinou uprchl nejprve do Bavorska a v lednu 1950 emigroval do Kanady, kde vybudoval vlastní firmu na prodej bižuterie, včetně jablonecké. Na návrh Památníku odboje v Praze byl 1991 povýšen na podplukovníka ve výslužbě a 1992 ho prezident V. Havel vyznamenal Řádem M. R. Štefánika.
L: Z. Jelínek, U velitele úderníků, in: Studentské listy 17. 10. 1991; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1995, s. 48; Tomeš 1, s. 421 (s chybným datem narození); I. Karásková, Funkcionalistická architektura v Jablonci nad Nisou, 2009 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc), passim; https://cs.wikipedia.org (stav k 4. 5. 2018).
P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře; SOkA, Jablonec nad Nisou, fond rodiny H.
Martin Kučera
