Van den BOSSCHE Philipp †?1615: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 86 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 4. 10. 2019, 19:06
Philipp van den BOSSCHE | |
Narození | ? |
---|---|
Úmrtí | po 1615 |
Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 86 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41895 |
van den BOSSCHE, Philipp, * ?, † po 1615 ?, nizozemský umělecký vyšívač, kreslíř, čalouník
O činnosti B. jsme informováni pouze v krátkém úseku života 1604–15, kdy je doložen jeho pobyt v Praze a Augsburku. Na dvoře Rudolfa II. působil od července 1604 až do císařovy smrti 1612. O práci B. předtím není známo nic, stejně tak chybí informace týkající se jeho původu a vyučení. Hlavní oblast B. umělecké tvorby zaujímaly výšivky. Význam a postavení vyšívačského řemesla v této době dokládá i jeho plat, který činil 30 zlatých měsíčně. Dle inventáře kunstkomory (císařské klenotnice) v Praze z let 1607–11 byl autorem Krajiny se sv. Josefem a Pannou Marií, Krajiny s pokušením sv. Antonína, Zátiší s květinami a ptáky. Vyšíváním se zabývala i dcera Elisabeth, jež byla v tomtéž inventáři uvedena jako autorka vyšívaného obrazu představujícího džbán s květinami. V jiném písemném prameni bylo autorství této výšivky či práce se stejným námětem připsáno jejímu manželovi H. Cappelmannovi. Podle B. předlohy vznikl také obraz velkolepého panoramatického grafického pohledu na Prahu z roku 1606, který vyryl Johannes Wechter a vydal Jiljí Sadeler. Z práce B. se však zachovalo pouze torzo zachycující část Karlova náměstí a Emauzy. Dílo svědčí o vysoké míře trpělivosti, jakou výšivka vyžadovala, a vyjadřuje snahu autora o maximálně věrné zachycení nejen architektury, ale i života ve městě. Zobrazené prostranství je zaplněno množstvím lidí, povozů, skládek dřeva ad. Patrně nejpozději v době svého pražského pobytu si B. oblíbil kresby nizozemského krajináře a zlatníka Paula van Vianena. Krajinářské kresby B. byly však mnohem prokomponovanější, velmi jemné, se snahou o zachycení atmosférických a světelných efektů, neboť patrně zároveň sloužily jako předlohy pro vyšívané obrazy. Jeho ústředním dílem je skalnatá krajina v popředí s loveckou scénou. Krajiny, zátiší či figurální výjevy zobrazované B. byly tvořeny jemnými čarami pera, obdobně jako se jím zhotovené výšivky skládaly z drobných pravidelných stehů, vyznačujících se precizním jemným provedením. Známa je dosud asi desítka signovaných kreseb, u nichž lze doložit B. autorství.
L: H. Modern, Eine Landschaft von Philipp van den B., 1902; E. Fučíková, Veduta v rudolfínském krajinářství, in: Umění 31, s. 391n.; Toman 1, s. 80.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ivana Ebelová