WINTERA Vavřinec Jan Křtitel 8.1.1864-28.2.1914: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 13: Řádka 13:
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
  
'''WINTERA, Jan Vavřinec''' ''(Wintera, Jan Křtitel Vavřinec), * 8.1. 1864 Náchod, † 28.2.1914 Broumov, benediktin, historik, konzervátor, učitel, archivář, biskupský korespondent''
+
'''WINTERA, Jan Vavřinec''' ''(Wintera, Jan Křtitel Vavřinec), * 8. 1. 1864 Náchod, † 28. 2. 1914 Broumov, benediktin, historik''
  
Byl druhorozeným synem a prostředním potomkem náchodského zámečníka Jarolíma W. (1829-1889), který byl nemanželským synem Anny W., dcery náchodského zámečníka a kostelníka Františka W. Matka Marie Františka (1837-1900) byla manželskou dcerou kováře Ignáce Havlíčka z Náchoda a Emerentie Honzu ze Štěpanické Lhoty. Starší bratr Alois Ignác a mladší sestra Angelína Františka vyrůstali do 1877, kdy se celá rodina odstěhovala do Broumova. Další osud jeho sourozenců není znám.
+
Byl druhorozeným synem a prostředním potomkem náchodského zámečníka Jarolíma W. (1829–1889). Matka Marie Františka (1837–1900) byla dcerou kováře Ignáce Havlíčka, rovněž z Náchoda. 1877 se rodina přestěhovala do Broumova. Od 1875 studoval W. na klášterním gymnáziu Broumově, které absolvoval 1882. Následujícího roku vstoupil do benediktinského řádu na Břevnově, kde byl na začátku července 1888 vysvěcen na kněze. Mezi 1884 a 1888 studoval na Teologické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. 1889 se ze zdravotních důvodů odstěhoval do broumovského kláštera, kde žil až do své smrti. Tehdy začala jeho aktivní historiografická činnost. 1895 začal W. vyučovat na měšťanské chlapecké škole v Broumově, 1902–07  byl učitelem na tamním klášterním gymnáziu. Od 1907 působil jako podpřevor broumovského kláštera, kterým zůstal do konce života. Zemřel na tuberkulózu.  
  
Od 1875 studoval na klášterním gymnáziu Broumově, které absolvoval 1882. Následující rok vstoupil do benediktinského řádu na Břevnově, kde byl na začátku července 1888 vysvěcen na kněze. Mezi 1884 a 1888 studoval na Teologické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Nedlouho poté se ze zdravotních důvodů 1889 odstěhoval do broumovského kláštera, kde žil až do své smrti. Právě tímto rokem začíná jeho aktivní historiografická činnost, přičemž jeho studie vycházely až do 1914. 1895 začal vyučovat na Měšťanské chlapecké škole v Broumově. Působení na této škole vystřídala 1902 dráha učitele na tamním klášterním gymnáziu, kde učil do 1907. Daný rok ukončil povolání pedagoga kvůli stále se zhoršujícímu zdraví. Od 1907 byl podpřevorem broumovského kláštera, kterým zůstal do konce života, který zapříčinila tuberkulóza.
+
W. patří mezi významné benediktinské historiografy. Přispěl nejen k poznání dějin řeholní komunity v Čechách (zejména v Praze, na Broumovsku a Policku), ale i dějin místní kultury. Jeho práce týkající se benediktinů a třicetileté války či studie věnující se dějinám a kultuře na Broumovsku jsou založeny na pečlivé práci s prameny a sekundární literaturou. Většinu textů publikoval v němčině, některé v češtině; celkem se jednalo o více než devadesát studií, přičemž několik z nich vyšlo pod pseudonymem W. Braun. W. několikrát otevřel témata, kterým dodnes nebyla věnována větší pozornost, například slezské války a Broumovsku či protestanti v Šonově. Kromě historiografie se W věnoval archivářství, pořádal broumovský archiv, což se promítlo do jeho historické práce. Byl také členem konzervátorské sekce Ústřední komise pro zajišťování a zachování stavebních památek, kam podával zprávy týkající se historie Broumovska, například ohledně dějin hřbitovního kostela Panny Marie. W. korespondence s Antonínem Podlahou z počátku 20. století poukazuje na jeho úsilí o vytvoření soupisu památek na Broumovsku, který nakonec vznikl až několik let po jeho smrti.  
  
Kromě zmíněných činností měl W. i roli archiváře, kdy se věnoval pořádání broumovského archivu, což se promítlo do jeho historické práce. Byl také členem konzervátorské sekce Ústřední komise pro zajišťování a zachování stavebních památek, kde podával zprávy týkající se historie Broumovska, například ohledně dějin hřbitovního kostela Panny Marie. W. zájem o místní historii můžeme pozorovat v jeho korespondenci s Antonínem Podlahou z počátku 20. st., který poukazuje na W. úsilí o vytvoření soupisu památek na Broumovsku, který nakonec vznikl až několik let po W. skonu.  
+
'''D:''' výběr: Die Benediktinerabtei Břevnov-Braunau in der Zeit der zwei ersten Schlesischen Kriege 1740–46, in: Studien und Mittheilungen aus dem Benediktiner-Orden mit besonderer Berücksichtigung der Ordensgeschichte und Statistik 11, 1890, č. 2, s. 184–201; č. 3, s. 442–453; č. 5, s. 578–626 (samostatně 1889); Archiv města Broumova, in: ČČH 4, 1898, s. 189–193; Braunau und der dreißigjährige Krieg, in: Jahres-Bericht des öffentlichen Stifts-Obergymnasiums der Benediktiner in Braunau in Böhmen am Schlusse des Schuljahres 1903, s. 5–87 (samostatně 1903); Odboj broumovských, 1904; Stift Braunau im Dienste Kultur, in: Jahresbericht des öffentlichen Stifts Obergymnasiums zu Braunau, 1904, s. 3–84 (samostatně 1904); Braunau zur Zeit des Hussitkrieges, in: Deutsche Volkskunde aus dem östlichen Böhmen 5, 1904, č. 4., s. 24–31, s. 90–98; Über Selbstmorde bei Schülern, in: Christliche Schul- und Elternzeitung 7, č. 13, 1904, s. 177–181; Aus dem Pechbuche der Stadt Braunau in Böhmen, in: Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 50, č. 1, 1911, s. 131–147, 286–302, 406–426; Verbalismus v methodě středoškolského vyučování náboženského, in: Časopis katolického duchovenstva, 1908, č. 2, s. 89–97; Die Benediktinerabtei Břevnov-Braunau in der Zeit des 3. Schleschichen Krieges, in: Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens und seiner Zweige 35, 1914, s. 429–463.  
W. patří mezi významné benediktinské historiografy. Přispěl nejen k poznání nejen dějin řeholní komunity v Čechách, zejména v Praze, na Broumovsku a Policku, ale i dějin místní kultury. Jeho práce týkající se benediktinů a třicetileté války, či studie věnující se dějinám a kultuře na Broumovsku, jsou podrobné práce založené na pečlivé práci s prameny a sekundární literaturou. Většinu prací publikoval v němčině, některé v češtině. Vyšlo mu celkem přes devadesát studií, přičemž několik z nich vyšlo pod jeho pseudonymem „W. Braun“. W. několikrát otevřel témata, kterým dodnes nebyla věnována větší pozornost, například slezským válkám a Broumovsku či protestantům v Šonově.  
+
  
'''D:''' výběr: Die Benediktinerabtei Břevnov-Braunau in der Zeit der zwei ersten Schlesischen Kriege 1740–1746, in: Studien und Mittheilungen aus dem Benediktiner-Orden mit besonderer Berücksichtigung der Ordensgeschichte und Statistik 11, 1890, č. 2, s. 184-201; č. 3, s. 442-453; č. 5, s. 578-626. Vydáno i samostatně, Brno 1889, 118 stran; Archiv města Broumova, in: Český časopis historický 4, 1898, S. 189-193; Braunau und der dreißigjährige Krieg, in: Jahres-Bericht des öffentlichen Stifts-Obergymnasiums der Benediktiner in Braunau in Böhmen am Schlusse des Schuljahres 1903, s. 5-87; Vydáno i samostatně, Broumov 1903, 88 stran; Odboj broumovských, Praha 1904, 60 stran; Stift Braunau im Dienste Kultur, in: Jahresbericht des öffentlichen Stifts Obergymnasiums zu Braunau, 1904, s. 3-84. Vydáno i samostatně, Broumov 1904, 78 stran; Braunau zur Zeit des Hussitkrieges, in: Deutsche Volkskunde aus dem östlichen Böhmen 5, 1904, Nr. 4., s. 24-31, s. 90-98; Über Selbstmorde bei Schülern, in: Christliche Schul- und Elternzeitung 7, Nr. 13, 1. Juli 1904, s. 177-181; Aus dem Pechbuche der Stadt Braunau in Böhmen, in: Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 50, Nr. 1, 1911, s. 131-147, 286-302, 406-426; Verbalismus v methodě středoškolského vyučování náboženského, in: Časopis katolického duchovenstva, 1908, Nr. 2, s. 89-97; Die Benediktinerabtei Břevnov-Braunau in der Zeit des 3. Schleschichen Krieges, in: Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens und seiner Zweige 35, 1914, s. 429-463.  
+
'''L:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů v českých, Praha 2000, s. 716–717; L. Slavíček (ed.) a kol., Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů 2, 2016, s. 1034–1036; J. V. Šimák, V. J. W., in: ČČH 20, 1914, s. 251–252; O. Koupil – A. Skřívánek, Bonifác Holub spisovatel, in: B. Holub, Paměti farnosti u svaté Markéty v Břevnově a blízkého okolí, ed. O. Koupil, 2014, s. 23–35; A. V. Wagnerová, P. V. W., OSB (1864–1914). Život a dílo náchodského historika, Hradec Králové 2022, diplomová práce obhájená na FF UHK.
  
'''L:''' O. Koupil – A. Skřívánek OSB, Bonifác Holub spisovatel, in: Bonifác Holub, Paměti frnosti u svaté Markéty v Břevnově a blízkého okolí, ed. Ondřej Koupil, Praha 2014, s. xxiii-xxxv; J. V. Šimák, Vavřinec Jan Wintera, in: Český časopis historický 20, 1914, s. 251-252; A. V. Wagnerová, P. Vavřinec Wintera, OSB (1864-1914). Život a dílo náchodského historika. Hradec Králové: Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2022, 106 stran, diplomová práce; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů v českých, Praha 2000, S. 716-717; L. Slavíček (ed.) a kol., Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), díl 2, Praha 2016, s. 1034-1036.
+
'''P:''' ANM, Praha, f. Antonín Podlaha, dopisy V. W., inv. č. 1144, kart. 18; Muzeum Broumovska, Zur Geschichte der Textilindustrie in Böhmen; NA, Praha, f. Benediktini – Břevnov; SOkA Náchod, f. Klášterní gymnázium Broumov, f. Vincenc Maiwald,  rukopisy V. W.; SOA Hradec Králové,  fond Sbírka matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú Náchod, okres Náchod, matrika nat. 1847–1866, sign. 106-13; SOkA Hradec Kráslové, f. Biskupská konzistoř Hradec Králov, kniha přísah duchovních funkcionářů a zaměstnanců 1880–1950.
 
+
ADÉLA VĚRA WAGNEROVÁ
'''P:''' ANM, fond Antonín Podlaha, dopisy od Vavřince Wintery, inventární číslo 1144, karton 18; Muzeum Broumovska, Zur Geschichte der Textilindustrie in Böhmen (nezařazeno do fondu); NA, fond Benediktini – Břevnov; NA, fond Památkový úřad Vídeň, Broumov, městský archiv, karton 116, inventární číslo 2149; SOkA Náchod, fond Klášterní gymnázium Broumov, SOkA Náchod, fond Vincenc Maiwald,  rukopisy Vavřince Wintery, inventární číslo 167; SOA HK,  fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Řkt. f.ú Náchod, okres Náchod, matrika N 1847-1866, sign. 106-13; SOkA HK, fond Biskupská konzistoř Hradec Králov, kniha přísah duchovních funkcionářů a zaměstnanců 1880-1950, inventární číslo 179, kniha číslo 179.
+
  
 
Zdroj obrázku: Archiv Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, Praha-Břevnov
 
Zdroj obrázku: Archiv Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, Praha-Břevnov

Verze z 28. 2. 2023, 09:23

Vavřinec Jan Křtitel WINTERA
Narození 8.1.1864
Úmrtí 28.2.1914
Povolání 53- Historik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=66886

WINTERA, Jan Vavřinec (Wintera, Jan Křtitel Vavřinec), * 8. 1. 1864 Náchod, † 28. 2. 1914 Broumov, benediktin, historik

Byl druhorozeným synem a prostředním potomkem náchodského zámečníka Jarolíma W. (1829–1889). Matka Marie Františka (1837–1900) byla dcerou kováře Ignáce Havlíčka, rovněž z Náchoda. 1877 se rodina přestěhovala do Broumova. Od 1875 studoval W. na klášterním gymnáziu Broumově, které absolvoval 1882. Následujícího roku vstoupil do benediktinského řádu na Břevnově, kde byl na začátku července 1888 vysvěcen na kněze. Mezi 1884 a 1888 studoval na Teologické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. 1889 se ze zdravotních důvodů odstěhoval do broumovského kláštera, kde žil až do své smrti. Tehdy začala jeho aktivní historiografická činnost. 1895 začal W. vyučovat na měšťanské chlapecké škole v Broumově, 1902–07 byl učitelem na tamním klášterním gymnáziu. Od 1907 působil jako podpřevor broumovského kláštera, kterým zůstal do konce života. Zemřel na tuberkulózu.

W. patří mezi významné benediktinské historiografy. Přispěl nejen k poznání dějin řeholní komunity v Čechách (zejména v Praze, na Broumovsku a Policku), ale i dějin místní kultury. Jeho práce týkající se benediktinů a třicetileté války či studie věnující se dějinám a kultuře na Broumovsku jsou založeny na pečlivé práci s prameny a sekundární literaturou. Většinu textů publikoval v němčině, některé v češtině; celkem se jednalo o více než devadesát studií, přičemž několik z nich vyšlo pod pseudonymem W. Braun. W. několikrát otevřel témata, kterým dodnes nebyla věnována větší pozornost, například slezské války a Broumovsku či protestanti v Šonově. Kromě historiografie se W věnoval archivářství, pořádal broumovský archiv, což se promítlo do jeho historické práce. Byl také členem konzervátorské sekce Ústřední komise pro zajišťování a zachování stavebních památek, kam podával zprávy týkající se historie Broumovska, například ohledně dějin hřbitovního kostela Panny Marie. W. korespondence s Antonínem Podlahou z počátku 20. století poukazuje na jeho úsilí o vytvoření soupisu památek na Broumovsku, který nakonec vznikl až několik let po jeho smrti.

D: výběr: Die Benediktinerabtei Břevnov-Braunau in der Zeit der zwei ersten Schlesischen Kriege 1740–46, in: Studien und Mittheilungen aus dem Benediktiner-Orden mit besonderer Berücksichtigung der Ordensgeschichte und Statistik 11, 1890, č. 2, s. 184–201; č. 3, s. 442–453; č. 5, s. 578–626 (samostatně 1889); Archiv města Broumova, in: ČČH 4, 1898, s. 189–193; Braunau und der dreißigjährige Krieg, in: Jahres-Bericht des öffentlichen Stifts-Obergymnasiums der Benediktiner in Braunau in Böhmen am Schlusse des Schuljahres 1903, s. 5–87 (samostatně 1903); Odboj broumovských, 1904; Stift Braunau im Dienste Kultur, in: Jahresbericht des öffentlichen Stifts Obergymnasiums zu Braunau, 1904, s. 3–84 (samostatně 1904); Braunau zur Zeit des Hussitkrieges, in: Deutsche Volkskunde aus dem östlichen Böhmen 5, 1904, č. 4., s. 24–31, s. 90–98; Über Selbstmorde bei Schülern, in: Christliche Schul- und Elternzeitung 7, č. 13, 1904, s. 177–181; Aus dem Pechbuche der Stadt Braunau in Böhmen, in: Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 50, č. 1, 1911, s. 131–147, 286–302, 406–426; Verbalismus v methodě středoškolského vyučování náboženského, in: Časopis katolického duchovenstva, 1908, č. 2, s. 89–97; Die Benediktinerabtei Břevnov-Braunau in der Zeit des 3. Schleschichen Krieges, in: Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens und seiner Zweige 35, 1914, s. 429–463.

L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů v českých, Praha 2000, s. 716–717; L. Slavíček (ed.) a kol., Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů 2, 2016, s. 1034–1036; J. V. Šimák, V. J. W., in: ČČH 20, 1914, s. 251–252; O. Koupil – A. Skřívánek, Bonifác Holub spisovatel, in: B. Holub, Paměti farnosti u svaté Markéty v Břevnově a blízkého okolí, ed. O. Koupil, 2014, s. 23–35; A. V. Wagnerová, P. V. W., OSB (1864–1914). Život a dílo náchodského historika, Hradec Králové 2022, diplomová práce obhájená na FF UHK.

P: ANM, Praha, f. Antonín Podlaha, dopisy V. W., inv. č. 1144, kart. 18; Muzeum Broumovska, Zur Geschichte der Textilindustrie in Böhmen; NA, Praha, f. Benediktini – Břevnov; SOkA Náchod, f. Klášterní gymnázium Broumov, f. Vincenc Maiwald, rukopisy V. W.; SOA Hradec Králové, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú Náchod, okres Náchod, matrika nat. 1847–1866, sign. 106-13; SOkA Hradec Kráslové, f. Biskupská konzistoř Hradec Králov, kniha přísah duchovních funkcionářů a zaměstnanců 1880–1950. ADÉLA VĚRA WAGNEROVÁ

Zdroj obrázku: Archiv Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, Praha-Břevnov