StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie ČERVENÝ Antonín 10.5.1834-1895

Antonín ČERVENÝ
Narození	10.5.1834
Místo narození	Kněževes u Rakovníka
Úmrtí	1895
Místo úmrtí	Tábor
Povolání	19- Ekonom nebo statistik 21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45042

ČERVENÝ, Antonín, * 10. 5. 1834 Kněževes u Rakovníka, † 1895 Tábor ?, zemědělský odborník, pedagog

Navštěvoval reálku nejdříve v Rakovníku a potom v Praze. Tam také pokračoval ve studiu na polytechnice, po absolvování se věnoval učitelskému povolání. Zpočátku učil na kočovné hospodářské škole, pak jako pomocná síla v Praze. 1865 se stal řádným učitelem hospodářských věd na reálce v Rakovníku. 1873–95 působil jako profesor na prestižní zemské vyšší škole hospodářské v Táboře, která byla spolu s německou vyšší hospodářskou školou v Libverdě (Děčín) nejvýznamnějším zemědělským učilištěm v Království českém. Vedle pedagogické činnosti se více než třicet let věnoval zemědělské osvětě a v přednáškách propagoval šíření pokrokových metod hospodaření. Napsal řadu odborných knih a příruček o moderních metodách zemědělské výroby a o hospodaření v rolnických podnicích. K nejvíce ceněným patřily publikace Základové lučby hospodářské (1868), Umělá hnojiva a jejich vhodné upotřebení (1878, 1881), Střídavé hospodaření a jeho důležitost pro rolníka a malostatkáře (1881). Věnoval se také problematice jižních Čech (Hospodářské poměry jižních Čech, 1881, Ovocnictví jižních Čech, 1883). Přínosná byla i práce Vývoj zemědělské literatury od r. 1791 do r. 1889 (1891). Mimoto pravidelně psal odborné články a pojednání do českých časopisů, mj. do Posla z Prahy, Českých novin, Národního hospodářství, Pražských hospodářských novin a Národních listů. Jeho rozsáhlou společenskou aktivitu doplňovalo členství v mnoha hospodářských a národních spolcích. Byl jmenován členem Zemědělské rady při Království českém, jejímž se stal významným činitelem.

D: Rolník v přírodě, 1871; Půdoznalství, 1881; O zvýšení důchodu z půdy, 1882; Vady a pravidla orby, 1888.

L: OSN 6, s. 652; MSN 1, s. 1006; KSN 2, s. 467; A. Č., in: VČAZ 12, 1936, s. 231–233 (se soupisem bibliografie); MSB 1, s. 95–96.

Vlastislav Lacina