BENEŠ ?1300-?1337

Z Personal
BENEŠ
Narození před 1300
Úmrtí po 1337
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 379

BENEŠ, * před 1300 ?, † po 1337, redaktor, písař, iluminátor

Působil jako kanovník u sv. Jiří v Praze a proslul svou prací na Pasionálu abatyše Kunhuty (NK ČR, Rkp. XIV A 17; 1313–1321). B. byl rovněž písařem dalších knih svatojiřského kláštera. Z jeho životopisu je známo jen několik dat. Okolo roku 1300 držel faru v Přílepech (do 1303). 24. 7. 1337 prodal polovinu masného krámu řezníku Petrovi. Pasionál obsahuje traktáty pojednávající převážně o Kristově umučení, pocházející většinou z pera dominikána Koldy z Koldic. Na tomto kodexu jsou ceněny především B. iluminace vysoké umělecké kvality, jimiž sjednotil a dotvořil různé texty v podivuhodné dílo. Sám sebe vyobrazil B. na titulním listu. V ilustracích zachytil divadelní výjevy, které se hrály v klášteře sv. Jiří. Jeho dílem jsou také verše (většinou leoninské hexametry), jimiž doprovázel své ilustrace převyšující svou úrovní soudobou českou produkci. Ilustrace i písmo prozrazují západoevropské vlivy, z čehož lze usuzovat na B. studium v západní Evropě. B. dílo vykazuje i byzantsko-italské rysy, zřejmě to byl důsledek obliby byzantského umění u posledních Přemyslovců včetně Kunhuty.

L: A. Matějček, Pasionál abatyše Kunhuty, 1922; B. Rynešová, B., kanovník Svatojiřský a Pasionál abatyše Kunhuty, in: Časopis archivní školy 3, 1926, s. 13n.; J. Vilikovský, Písemnictví českého středověku, 1948, s. 26n.; E. Urbánková – K. Stejskal, Pasionál Přemyslovny Kunhuty – Passional abbatissae Cunegundis, 1975; K. Stejskal, Le chanoine Benes, scribe et enlumineur du Passionaire de l’abesse Cunégonde, in: Scriptorium 23, 1969, s. 52n.; týž, Počátky gotického malířství, DČVU 1, s. 293n.

Marie Bláhová