BERKA z Dubé Zbyněk 1551-7.3.1606

Z Personal
Zbyněk BERKA z Dubé
Narození 1551
Místo narození Dřevěnice u Jičína
Úmrtí 7.3.1606
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 444-445

BERKA z Dubé, Zbyněk, * 1551 Dřevěnice u Jičína, † 7. 3. 1606 Praha, pražský arcibiskup, velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou

Pocházel ze staré panské rodiny. Studoval postupně v Praze, Olomouci, v Německu v Dillingenu a Ingolstadtu a také v Krakově; získal doktorát z teologie, kněžské svěcení obdržel 1574 v Římě. Ještě téhož roku byl jmenován proboštem vyšehradským a získal kanonikát v Olomouci. Tam byl 1577 zvolen proboštem a dosáhl kanonikátu v metropolitní kapitule v Praze. 1581 mu byla udělena hodnost probošta kapituly v Altöttingen, 1582 se stal proboštem kapituly v Řezně. Jako hlava kapituly řezenské vykonával funkci administrátora biskupství v Řezně za nezletilého kandidáta na biskupský stolec, syna vévody bavorského Filipa. Dále získal kanonikát v Salcburku a ve Staré Boleslavi, 1587 proboštství v Litoměřicích. Po delších diplomatických jednáních Rudolfa II. s papežským nunciem v Praze byl po smrti arcibiskupa Martina Medka (1590) jmenován 14. 12. 1592 císařem na arcibiskupský stolec, papežem byl potvrzen 22. 5. 1593 a bylo mu předáno pallium. Hodností, které mu patřily v různých kapitulách, se postupně vzdal. S nástupem na arcibiskupský stolec souvisela funkce velmistra řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze. Řád měl nadále přijímat do této hodnosti pražského arcibiskupa, což znamenalo hmotné zajištění arcibiskupství, jež v této době nemělo téměř žádné příjmy a statky. B. činnost jako arcibiskupa směřovala k rekatolizaci země. Již 1594 provedl vizitaci pražské arcidiecéze. Zároveň získal právo dosazovat kněze na královských panstvích, v roce 1595 byla vydána přesnější pravidla pro výkon cenzury tiskovin. 1599–1600 se usídlil v Praze na Hradčanech s B. podporou řád kapucínů. Od 1601 začal pracovat po B. boku jako světící biskup Jan Lohelius, opat strahovský. 1605 svolal do Prahy provinční synodu, jež měla uvádět do života církve zásady přijaté koncilem tridentským. B. zamýšlel rozšířit církevní správu země o další biskupství. Pro císaře uskutečňoval některá diplomatická jednání v Lužici, Kladsku a ve Slezsku. V Praze provedl stavební úpravy arcibiskupské rezidence a rozšířil její knihovnu. Získal 1603 od císaře nejen pro sebe, ale i pro své nástupce knížecí titul. Byl jmenován papežským komořím a apoštolským protonotářem. Zemřel po záchvatu mrtvice a pohřben byl ve svatovítské katedrále v Praze.

L: OSN 3, s. 818n.; MSN 1, s. 477; RSN 1, s. 642; BOS 2, s. 148n.; ISN 2, s. 148; BL 1, s. 81; K. Borový, Dějiny diecéze Pražské, 1874, s. 302n.; A. Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, 1912, s. 134; V. Bartůněk, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in: 900 let litoměřické kapituly, 1959, s. 32n.; týž, Probošt Z. Berka z Dubé, in: tamtéž, s. 72n.; DČŽ 1, s. 21; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 31n. (znak na s. 33); O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas s kol., Dějiny města Litoměřic, 1994, s. 209, 393n.; J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 172 (znak na s. 193); J. Kadlec, Rekatolizace v Čechách, in: Pražské arcibiskupství 1344–1994. Sborník statí… Uspořádali Z. Hledíková a J. V. Pola, 1994, s. 131; V. Slámečka, Z. B. z Dubé (1592–1606), in: tamtéž, s. 313n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eliška Čáňová