BRYNYCH Eduard Jan 4.5.1846-20.11.1902

Z Personal
Eduard Jan BRYNYCH
Narození 4.5.1846
Místo narození Vlásenice u Pelhřimova
Úmrtí 20.11.1902
Místo úmrtí Chrast u Chrudimi
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 239

BRYNYCH, Eduard Jan, * 4. 5. 1846 Vlásenice u Pelhřimova, † 20. 11. 1902 Chrast u Chrudimi, římskokatolický kněz, odborný spisovatel, homiletik, biskup

Narodil se v rodině hospodářského úředníka Josefa Brünnicha, která se několikrát stěhovala. Školu navštěvoval v Jindřichově Hradci, Kutné Hoře a Jičíně, kde studoval 1856–64 na gymnáziu a maturoval. S rodiči se pak vrátil do Kutné Hory. V Hradci Králové vstoupil do semináře, byl vysvěcen 4. 11. 1868. Do 1876 působil jako kaplan ve Žlunicích na Jičínsku, poté kaplan v Hradci Králové, 1877 nastoupil jako profesor pastorální teologie v hradeckém biskupském semináři, 1883 se stal profesorem metodiky a katechetiky. Již v následujícím roce byl zvolen vyšehradským kanovníkem, 12. 12. 1892 jmenován biskupem královéhradeckým a 19. 1. 1893 v úřadě potvrzen papežem. Biskupské svěcení přijal 25. 3. 1893 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové a současně byl také nastolen. Nastoupil do úřadu se znalostí chodu diecéze – od studentských let se účastnil dění v církvi, ať už jako seminarista nebo jako kaplan a profesor semináře. Současně se stal také zemským poslancem. Výkon B. biskupské funkce spadal do doby stupňování jazykových střetů česko-německých, které trvaly již desítky let. Jednalo se o zrovnoprávnění obou zemských jazyků. B. – rodilý Čech – všechny problémy vnímal podobně jako jeho krajané. Jako biskup cítil povinnost napomáhat prosazení rovnoprávnosti češtiny s němčinou. Publikoval mnoho článků, v nichž si všímal nejen obecně českých jazykových záležitostí, ale i speciálně církevních problémů: snažil se o zachování českých bohoslužeb v jazykově smíšených oblastech, nesouhlasil s návrhy na rozdělení Čech na německé a české diecéze. Nejznámějším B. vystoupením se 1899 stal článek na obranu zrušených jazykových nařízení, který vyšel v časopisu Obnova. Za jeho života ale jazykového vyrovnání dosaženo nebylo. Zároveň se stavěl proti množícím se snahám znevážit a poškodit vliv církve, proto založil několik propagačních podniků: 1893 Politické družstvo tiskové a knihtiskárnu (později k nim bylo připojeno i knihkupectví); 1894 týdeník Obnova. 1896 začaly vycházet vzdělávací brožury Časové úvahy, Slova pravdy, Štít a kalendář Meč. Vybudoval a podporoval diecézní spolkový dům Adalbertinum v Hradci Králové, kde sídlily místní katolické spolky, tiskárna a redakce diecézních listů. 1897 a 1902 uspořádal v Hradci Králové sjezdy katolíků. Účastnil se založení a vybudování konviktu pro studující (Boromaeum) a ústavu pro hluchoněmé (Rudolfinum) v Hradci Králové. Oba byly vysvěceny 1902. Pracoval v dobročinných spolcích, především v Jednotě katolických tovaryšů – 1891 byl jmenován generálním předsedou všech spolků katolických tovaryšů, mužů a jinochů v arcidiecézi pražské. Organizoval opravu a přístavbu královéhradeckého biskupského chrámu. Psal výchovnou literaturu pro široké vrstvy věřících, venkovská kázání, náboženské povídky. Usiloval o větší účast laiků na náboženském životě. Publikoval hlavně v tisku, který sám založil a podporoval, ale přispíval i do Časopisu katolického duchovenstva a časopisu Blahoslav.

D: soupis in: J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 1, 1923, s. 1252n., č. 729–768.

L: OSN 4, s. 817, tamtéž 28, s. 141; BOS 2, s. 503; nekrology: Sborník historického kroužku 4, 1902, s. 3; T. Škrdle, Veliký biskup, in: Vlasť 19, 1902 až 1903, s. 605; E. B., in: Časopis katolického duchovenstva, 1902, s. 584; F. Reyl, Biskup E. B., in: Časové úvahy 35/5, 1932; J. Francek – J. Jakl, Biskupové královéhradečtí, 1900, s. 16; J. Benýšková – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s. 14; Lišková, s. 36; Čáňová, s. 16; K. Bílek, Kdo je kdo v dějinách Sobotecka, 1995, s. 17; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 43n.; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 28; Národní jmenné autority: křesťanství 1901–2000, Centrální katolická knihovna Praha 2003, CD-rom (se soupisem literatury).

P: Catalogus cleri, Pragae 1868–1903; Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eliška Čáňová