ENIS z Atteru a Iveaghe Tadeáš 29.7.1714-6.4.1769

Z Personal
Tadeáš ENIS z Atteru a Iveaghe
Narození 29.7.1714
Místo narození Čekanice u Blatné
Úmrtí 6.4.1769
Místo úmrtí na moři při cestě z Jižní Ameriky do Evropy
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 606-607

ENIS z Atteru a Iveaghe, Tadeáš (též HENIS), * 29. 7. 1714 Čekanice u Blatné, † 6. 4. 1769 na moři při cestě z Jižní Ameriky do Evropy, jezuita, misionář

Pocházel z rytířské rodiny původem z Irska, která se přistěhovala do Čech po Bílé hoře. Syn svobodného pána Jana Josefa E. a jeho manželky Josefy. Vystudoval jičínské gymnázium, 1732 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Jičíně, poté učil na řádových gymnáziích v Kutné Hoře a Českém Krumlově. Po studiu teologie v Praze (1739–42) a vysvěcení na kněze 1742 působil v Čechách jako kazatel, mj. v Jičíně (kde vykonal 1743 třetí probaci), Klatovech, Telči a Uherském Hradišti, záhy se přihlásil do misií v zámoří. Spolu s dalšími řádovými bratry byl vyslán do Latinské Ameriky, v únoru 1748 z Livorna odplul do Buenos Aires. Od 1750 působil na misiích u kmene Guaraní v dnešní Paraguayi. Jezuité tam pro indiány vystavěli zvláštní osady, zvané redukce, s výrazně autonomním postavením vůči španělské koruně. V době, kdy E. žil mezi indiány (zejména v redukci San Lorenzo poblíž Asunciónu), popsal ve svém deníku velké povstání Guaraníů proti Španělům 1754–56. I po jeho potlačení zůstávali jezuité podezřelí z tajného spojenectví s indiány. Konec paraguajských misií proto učinil příkaz, jímž španělský král 1767 zakázal působení Tovaryšstva Ježíšova v zemích pod jeho vládou. Jezuité byli z redukcí deportováni do Buenos Aires a dále do Evropy; E. během plavby či těsně po ní ve španělském Cádizu zemřel. Jeho deníky a další materiály dopravil do Evropy kolega, jezuita původem ze Slezska Florian Paucke, který je později vydal tiskem (vyšly 1770–1836 v pěti evropských jazycích; rukopis byl uložen v madridské Biblioteca Nacional). E. dílo je považováno za jeden ze základních pramenů k etnografii indiánů z oblasti řek Paraná a Paraguay.

D: relace vydána in: Colección de obras y documentos relativos a la historia antigua y moderna de las provincias del Río de la Plata (5 sv.), P. de Angelis (ed.), Buenos Aires 1836.

L: Z. Kalista, Cesty ve znamení kříže, 1941, s. 240; O. Kašpar, Z bohemikálních rukopisů v madridské Národní knihovně, in: Listy filologické 108, 1985, s. 49–50; A. Fechtnerová – O. Kašpar, Češi Moravané a Slezané v Novém světě v 17. a 18. století (Bio-bibliografický přehled), in: Folia historica bohemica 13, 1990, s. 295; J. Koláček, T. E. (1714–1769), 1997; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 136–137; Kdo byl kdo – čeští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 121.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek