GÄRTNEROVÁ Marie Antonie 16.10.1877-22.2.1965

Z Personal
Marie Antonie GÄRTNEROVÁ
Narození 16.10.1877
Místo narození Zdice
Úmrtí 22.2.1965
Místo úmrtí Kařez (u Rokycan)
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 572

GÄRTNEROVÁ, Marie Antonie, * 16. 10. 1877 Zdice, † 22. 2. 1965 Kařez (u Rokycan), pěvkyně

Dcera strojvůdce, později úředníka státní dráhy Emanuela Gärtnera. Rodina se stýkala se S. Čechem. G. studovala klavír u K. Slavkovského, hudební teorii u V. Nováka, zpěv v pěvecké škole F. Pivody. Po závěrečném veřejném vystoupení jeho školy v červnu 1900 jí bylo nabídnuto angažmá v Lublani, kde debutovala 1901 jako Carmen v Bizetově opeře pod jménem Romanová; strávila tam šest měsíců. V sezoně 1902/03 byla krátce členkou souboru V. Budila v Plzni. Začala se zdokonalovat v herectví v pražské dramatické škola režiséra J. Šmahy a vystoupila v Národním divadle v představení jeho elévů (1902/03). Zpěv studovala 1902–06 u bývalé členky pražského německého divadla B. Frankové, která její mezzosoprán přeškolila na dramatický soprán a nastudovala s ní rozsáhlý repertoár Wagnerových děl. 1905 hostovala G. v pražském německém divadle a získala první zkušenost na velkém jevišti (G. Bizet: Carmen, dirigoval L. Blech). Kritika (in: Prager Tagblatt 10. 9. 1905) si v pozitivním smyslu povšimla jejích expresivních mimických projevů a objemného hlasu, schopného dalšího vývoje; českým tiskem prošla nepravdivá zpráva o jejím angažmá (in: Dalibor 27, 1905, s. 7). Na sezonu 1906/07 nastoupila G. v městském divadle v alsaském Colmaru a na podzim 1907 přijala angažmá v nově zrekonstruovaném (1905) městském divadle v Barmen (Wuppertal). Tam dostávala první role, rozšířila svůj repertoár o italská operní díla a poprvé zpívala Salome (1908) a Elektru (1909) ve stejnojmenných operách R. Strausse, jež jí později získaly u kritiky zvláštní respekt. Zajížděla do německých a nizozemských měst a vystupovala i v českých zemích: 1908 hostovala v německém divadle v Olomouci (mj. Brünnhilde, R. Wagner: Siegfried), 1909 a 1910 ve čtyřech představeních pražského Národního divadla (G. Bizet: Carmen; Ortruda, R. Wagner: Lohengrin; Leonora, L. van Beethoven: Fidelio). 1910–19 byla členkou městského divadla ve Štrasburku, odkud hostovala v Lipsku a Drážďanech, zejména ve Straussových operách. 1920 ukončila divadelní dráhu, usadila se v Plzni, vyučovala na tamních hudebních školách a vystupovala koncertně. 1951–54 byla poradkyní operní scény v Prešově. Patřila k nevelkému počtu českých zpěváků, kteří se viditelně uplatnili v zahraničí.

L: Dalibor 22, 1900, s. 244 (zkouška Pivodovy třídy); 29, 1905, s. 300 (debut v pražském německém divadle); 31, 1909, s. 171; Národní listy 15. 5. 1910, s. 2; Neuer Theater-Almanach auf das Jahr 1908, s. 236; 1909, s. 260; 1910, s. 260; 1911, s. 655; 1913, s. 631; 1919, s. 546; Pazdírek, s. 303; HS 1, s. 361; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1969, s. 214; V. Horák, F. Pivoda, 1970, s. 136; http://archiv.narodni-divadlo.cz (vystoupení 1902/03, 1909 a 1910).

P: SOA, Praha, matrika nar. řkt. f. ú. Zdice, sign. 13, pag. 144; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 139, obr. 513; Divadelní ústav, Praha, dokumentace, bibliografie časopisu Dalibor; NM, Praha – Divadelní oddělení, písemná pozůstalost.

Jitka Ludvová