GIUNIO Rudolf 15.12.1884-28.9.1959

Z Personal
Rudolf GIUNIO
Narození 15.12.1884
Místo narození Kotor (Černá Hora)
Úmrtí 28.9.1959
Místo úmrtí Záhřeb (Chorvatsko)
Povolání 45-politik
47-novinář
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 640

GIUNIO, Rudolf, * 15. 12. 1884 Kotor (Černá Hora), † 28. 9. 1959 Záhřeb (Chorvatsko), žurnalista, politik, účastník 1. odboje

Pocházel z rozvětvené dalmatské rodiny. Po gymnazijních studiích začal přispívat do nacionálních listů Naše jedinstvo a Velebit, který ve Splitu vydával politik A. Trumbić. Od 1904 se jako posluchač české techniky usadil v Praze, kde spoluzakládal Spolek sv. Cyrila a Metoděje pro Istrii, od 1910 předsedal Chorvatskému akademickému spolku Hrvat, 1911 založil Chorvatsko-srbskou radikálně pokrokovou omladinu, inspirovanou českým pokrokářstvím a národně sociální ideologií. Jako prosrbský agitátor na sebe upoutal pozornost policie, proto koncem 1912 odejel do Hvaru, kde se stal obecním tajemníkem a od 1913 vydával a redigoval časopis Zora, zastavený v srpnu 1914. V září téhož roku byl zatčen (jeho případ byl spojen s případem předsedy české strany národně sociální V. J. Klofáče) a internován. Poněvadž žalobci M. Premingerovi chyběly důkazy, žalobu na Klofáče a G. podal teprve koncem května 1917. Za necelé dva měsíce byli oba amnestováni. G. kontaktoval poslance Jihoslovanského klubu ve Vídni (A. Kramera, B. Vukotiće, A. Tresić-Pavičiće aj.) a současně ho B. Štěpánek získal pro práci v pražském tajném výboru Maffie, v němž G. zastupoval Jihoslovany. Se spolupracovníky realizoval politické záměry Maffie směřující ke společnému postupu českého a jihoslovanského odboje. Působil na vlivné jihoslovanské politiky prostřednictvím své spojky G. Žerjava; v říjnu 1917 připravil misi poslance A. Korošce do Prahy, účastnil se příprav Tříkrálové deklarace, inicioval národní přísahu českých spisovatelů a podílel se na organizaci pražských divadelních slavností. Informoval M. Pavloviće v Srbsku a A. Paveliće v Záhřebu. V dubnu 1918 Maffie žádala E. Beneše, aby pro přepravu zpravodajského materiálu vojenské povahy Spojenci vyslali počátkem července ponorku na Hvar, kde by B. Štěpánek a G. nalodili dokumentaci. K tomu však nedošlo, z Visu oba vypluli z vlastní iniciativy 3. října do Itálie, až 27. října se dostali do Paříže. G. se účastnil mírové konference, předsedal Jadranskému sboru, v němž čelil italským územním nárokům. Vydával týdeník Slobodna tribuna, přijal ideu Velké Jugoslávie, působil v demokratické straně, od 1931 v jugoslávské radikální demokracii a od 1933 jugoslávské nacionální straně. Za zásluhy o vznik ČSR byl 1929 vyznamenán Řádem Bílého lva.

L: Obžalovací spis proti Václavu Klofáčovi a R. G. pro zločin (velezrady) dle § 58c tr. z., Z. V. Tobolka (ed.), 1919; M. Paulová, Dějiny Maffie, 1937 až 1939; táž, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918, 1968, passim; D. Brádlerová – J. Hájek, Jaroslav Bidlo – Milada Paulová. Střet generací?, 2014, passim; Hrvatski biografski leksikon 4, 1998, s. 689.

Martin Kučera