HÁDLÍK Josef 23.3.1906-22.3.1974

Z Personal
Josef HÁDLÍK
Narození 23.3.1906
Místo narození Velké Pavlovice (u Břeclavi)
Úmrtí 23.3.1974
Místo úmrtí Velké Pavlovice (u Břeclavi)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 48-49

HÁDLÍK, Josef, * 23. 3. 1906 Velké Pavlovice (u Břeclavi), † 22. 3. 1974 Velké Pavlovice (u Břeclavi), lékař psychiatr, pedagog

Byl synem chalupníka Petra H. a Terezie, roz. Gregrové, měl čtyři sourozence. 1925 maturoval na gymnáziu v Břeclavi a zahájil studia na Lékařské fakultě (LF) MU (MUDr. 1933). Nastoupil na psychiatricko-neurologickou kliniku v Nemocnici u svaté Anny v Brně, kde byl placeným demonstrátorem (1933–34), klinickým lékařem (1934–36) a asistentem (1936–42). Od 1943 byl přidělen do brněnské Zemské nemocnice, 1942 pobýval na zdravotní dovolené (fingoval tuberkulózu, aby unikl pozornosti gestapa). Po druhé světové válce byl opět ustanoven asistentem na psychiatricko-neurologické klinice LF MU, 1945 se habilitoval pro obor psychiatrie a neuropatologie (práce Klinická studie symptomatologie a patogenesy syndromu vnitřní čelní hyperostosy).

Od 1946 byl pověřen funkcí zatímního přednosty neurologicko-psychiatrické kliniky LF obnovené Univerzity Palackého (UP) v Olomouci, vzápětí zatímním přednostou nově zřízené psychiatrické kliniky LF UP a jmenován mimořádným profesorem. 1948 byl pověřen funkcí (řádného) přednosty psychiatrické kliniky a prorektora i rektora školy (1953/54). Vrátil se do Brna a 1955 převzal po nemocném Z. Lautererovi vedení psychiatrické kliniky LF MU. 1966 byl jmenován řádným profesorem a dán do výslužby. Na sklonku života pracoval jako primář v psychiatrické nemocnici v Brně-Černovicích.

Vytvořil vlastní neurofyziologickou školu a pro celý obor vydal učební texty. V padesátých letech se stal hlavním odborníkem pro psychiatrii při ministerstvu zdravotnictví, pak krajským psychiatrem Jihomoravského kraje, spoluzaložil a  budoval psychiatrickou katedru Ústavu pro doškolování lékařů (dnes Institut pro doškolování lékařů a farmaceutů) a Výzkumný ústav psychiatrický (dnes Psychiatrické centrum Praha) v Praze-Bohnicích, organizoval síť psychiatrických ambulancí a poraden, prosadil a dal zřídit novou psychiatrickou kliniku v Brně-Bohunicích a telefonickou Linku důvěry, psychiatrická lůžková oddělení v nemocnicích ve Znojmě a Třebíči. Založil i tradici moravsko-slovenských psychiatrických dnů (Hádlíkovy dny).

První a bezdětné manželství uzavřel s dcerou ředitele břeclavského gymnázia. Podruhé se oženil v Brně 1940 s psychiatričkou Blaženou, roz. Figarovou, vychovali spolu dvě dcery lékařky a syna výtvarníka. H. měl četné kulturní zájmy, přátelil se s literáty, architekty a s historikem L. Hosákem. Byl čestným občanem v rodišti, kde byl také pohřben.

D: http://www.medvik.cz (se soupisem díla a literatury, stav k 20. 4. 2017); výběr: Turistikou k činnému stáří, 1960 (se Z. Hadašem); Jak zdravě žít a pracovat 1–2, 1961, 1962; Aktívny odpočinok pracujúcich, Bratislava 1962; Psychiatrické práce 1–2, 1962, 1967 (ed. a kol.); Electrosleep and elektronarcosis. Neuroticism of students. Suicides of drunkards, 1967 (s kol.). Učebnice: Repetitorium psychiatrie, 1953; Všeobecná psychiatrie s psychologií, fysiologií vyšší nervové činnosti a psychiatrickým praktikem, 1955; Speciální psychiatrie, 1955 (3., doplněné vyd. 1971); Dětská psychiatrie, 1960; Klinická psychiatrie, 1961; Obecná psychiatrie (s kol.), 1963; Obecná psychiatrie a psychopatologie, 1967.

L: výběr: Tomeš 1, s. 394; M. Bouchal, 60 let profesora J. H., in: Československá psychiatrie 62, 1966, s. 73–78 (se soupisem díla); K. Tabarka, In memory of professor MUDr. J. H., in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 74, Facultatis medicae, 1975, s. 5–9; J. Hádlík, Sto let od narození prof. MUDr. J. H., učitele moravských psychiatrů, in: Vlastivědný sborník Moravskobudějovicka 2, 2008, s. 410–414; E. Češková, Vzpomínka na profesora H., in: Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno 11, 2010, č. 1, s. 7.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 3601, řkt. f. ú. Velké Pavlovice, matrika nar. sv. V, fol. 638; Archiv MU, Brno, fond A1 Rektorát MU, osobní spisy, kart. 48/1058; kádrové spisy, kart. 15/9; fond A3 Lékařská fakulta, studijní spisy, kart. 10/32.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný, Jitka Krylová