HÁNEK Viktor 24.2.1891-24.9.1954

Z Personal
Viktor HÁNEK
Narození 24.2.1891
Místo narození Praha
Úmrtí 24.9.1954
Místo úmrtí Terezín
Povolání 63- Spisovatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 174

HÁNEK, Viktor, * 24. 2. 1891 Praha, † 24. 9. 1954 Terezín, spisovatel, žurnalista

Maturoval na žižkovské reálce (1911) a studoval elektroinženýrství na české technice v Praze, školu nedokončil, 1915 narukoval k vojenské konceptní službě, 1917–18 bojoval na italské frontě. Po válce byl výpomocným učitelem na Vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Betlémské ulici v Praze. Protože již za války začal přispívat do Vídeňského denníku, Lidového deníku, Venkova a Večera, nastoupil 1919 jako redaktor do agrárního tisku. Zprvu vedl kulturní zpravodajství deníku Cep (1919–34), současně byl 1921–29 redaktorem Večera, 1930–37 Venkova, 1937–41 šéfredaktorem Cepu. Pro Venkov napsal množství biografických medailonů. Stále více se orientoval na politické zpravodajství, obhajoval mnichovský diktát a po nacistické okupaci hlásal „kulturní“ spolupráci s nacisty. V tomto duchu řídil 1941–43 Naši stráž pro Lounsko, 1943–44 Náš kraj pro Táborsko a 1944–45 Hlas našeho venkova. 1946 byl jako představitel českého válečného aktivismu zatčen, 1947 odsouzen do vězení, bezprostředně po propuštění na svobodu zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze ve společném hrobě s režisérem Josefem Rovenským. V rozsáhlé literární tvorbě nepřekročil dobové konvence. V básnických sbírkách subjektivní lyriky i ve větších skladbách na náboženská témata zůstával epigonem J. Vrchlického a J. Zeyera. Nejzajímavější byly Biblické fresky (1932) a V zahradě Petrarkově (1941). V prozaických dílech, jimiž získal dočasnou popularitu, zpracovával většinou triviální milostné motivy, soustředěné na detailní vykreslení dobového ideálu mondénní ženské krásy. V románech z třicátých a první poloviny čtyřicátých let erotické motivy dovedně propojoval s kultem půdy a rodinných vztahů i s oslavou zemědělské práce (zejména Zvony na jitřní, 1939). Ve zdůrazňování pozitiv českého selství bylo spatřováno naplnění ruralistického estetického programu. Souborné vydání jeho díla dosáhlo dvaceti osmi svazků.

L: OSND 2/2, s. 1020; J. Kruis a kol., V. H. – básník víry a lásky, 1941; Kunc 1, s. 204; LČL 2/1, s. 56–57 (s bibliografií).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera