HAŠA Rudolf 1.4.1881-12.4.1963

Z Personal
Rudolf HAŠA
Narození 1.4.1881
Místo narození Kunovice (u Valašského Meziříčí)
Úmrtí 12.4.1963
Místo úmrtí Vsetín
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 281-282

HAŠA, Rudolf, * 1. 4. 1881 Kunovice (u Valašského Meziříčí), † 12. 4. 1963 Vsetín, lesní odborník, pedagog

Byl synem řídícího učitele obecné školy. 1900 maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a 1904 absolvoval lesnický odbor Vysoké školy zemědělské ve Vídni. Současně 1903–06 studoval na odborech rolnickém a kulturně-technickém. 1906 zahájil praxi na Chrudimsku u Auerspergů na velkostatku Nasavrky v polesí Střítež a na lesním úřadu Libáň. Záhy byl přeložen na velkostatek Nepomuk, kde se učil u Gabriela Jirsíka, pozdějšího profesora ČVUT. 1909 složil na vídeňském ministerstvu orby zkoušku pro technickou státní lesní službu. 1910 nastoupil na Vyšší lesnický ústav v Písku, kde vyučoval geodézii, lesní stavitelství, dendrometrii a lesní tvorbu. Ve Vídni předložil a obhájil disertační práci Die räumliche Ordnung im Walde und die Methoden der Ertragsregelung (1912 Dr. techn.), složil také zkoušku učitelské způsobilosti pro vyšší lesnické školy s německou vyučovací řečí. Vypracoval společně s Bohdanem Mokrým dvoudílný pamětní spis s návrhem na reorganizaci lesnického školství v Rakousku. Po konfliktu v Písku se vrátil k Auerspergům na velkostatek Zelená Hora (u Nepomuku), kde 1914–19 působil ve funkci lesního administrátora. Za první světové války byl zařazen jako domobranec do železničního a telegrafního pluku v dolnorakouském Korneuburgu; 1919 jmenován ředitelem Státní střední lesnické školy v Banské Štiavnici, současně se zapojil do činnosti lesnického oddělení na ČVUT v Praze, kde v letním semestru 1919/20 suploval přednášky z hospodářského zřízení lesního, dendrometrie, lesnického účetnictví a lesnického semináře. 1920 byl jmenován řádným profesorem zařizování a oceňování lesů, dendrometrie a užité geodézie v lesnictví na Vysoké škole zemědělské v Brně. 1920/21 byl zvolen proděkanem lesnického odboru, 1921/22 rektorem školy (kterou uhájil v době krize vyvolané vládními úspornými opatřeními a odchodem pěti profesorů do Prahy). Od 1922 zřídil a vedl oddělení lesnické ekonomiky Státních výzkumných ústavů lesní produkce v Brně, 1923 jako prorektor zajistil výstavbu velké budovy pro lesnický odbor a její vybavení a personální obsazení, podílel se na budování a činnosti Školního lesního statku Adamov (poté člen správního výboru ve funkci referenta taxačního i organizačního, od 1933 předseda správního výboru). 1923/24, kdy řídil VŠZ jako úřadující prorektor, vypracoval návrhy na změnu studijní osnovy a zkušebního řádu pro vysoké školy lesnické, 1925 se zaměřil na revizi zařizovacích metod a jejich přizpůsobení pokrokům pěstební techniky. Jako děkan lesnického odboru 1928/29 spoluorganizoval oslavy desátého výročí VŠZ, první vědecký lesnický kurz pro praktiky (další 1933 a 1937) a vybudování Lesnického Slavína, souboru památníků na lesním statku. Byl zvolen potřetí děkanem lesnického odboru (1937/38) a podruhé rektorem (1939). Od konce 1939, po zavření českých vysokých škol nacisty, bylo otevřeno sedmnáct ústavů školy pro aplikovaný výzkum vedených zmocněnci. H. vykonával funkci správce, udržel školu v chodu, zachránil vědecké a věcné vybavení před konfiskacemi, umožnil akademikům vykonávat odbornou činnost a uchránil je před totálním nasazením. V květnu 1945 byl jmenován pověřencem Národního výboru Velkého Brna pro VŠZ a školní statky Žabčice a Adamov. Na podzim 1945 byl potřetí zvolen rektorem (prorektor 1946–48). Od 1949 byla jeho učební povinnost snížena na přednášky a cvičení z předmětů oceňování lesů a užitá geodezie lesnická. 1951–63 se věnoval sepsání historie VŠZ v Brně.

H. působil jako autorizovaný civilní inženýr pro lesnictví a civilní geometr, stálý přísežný znalec ministerstva financí pro lesnictví v obvodu Slovenska a pro odhad větších statků pro obvod vrchního soudu v Brně i rada patentního soudu. Přijal členství v Ústřední jednotě československého lesnictva, ČAZ, Masarykově akademii práce v Praze, Moravskoslezské akademii věd přírodních v Brně, Finské vědecké lesnické společnosti, Národohospodářském ústavu ČAVU, Říšském poradním sboru zemědělském, Radě Svazu výzkumných ústavů zemědělských, lesnických a zemědělsko-průmyslových, byl čestným členem Všeslovanského akademického klubu Slava Vindobona, Spolku posluchačů lesního inženýrství na VŠZ v Brně, Slovenského akademického spolku Kriváň v Brně, Spolku posluchačů lesního inženýrství rumunské polytechniky v Bukurešti a Spolku dobrovolných hasičů v Kunovicích. 1929 vznikla Základna prof. Dra Haše na VŠZ v Brně pro udílení podpor lesním inženýrům na studijní cesty a praxe ze zahraničí, 1930 byl H. jmenován čestným občanem v rodišti, 1958 mu byl odhalen památník v Kysihýblu (u Banské Štiavnice) a v polesí Habrůvka (1969, 1998).

D: výběr: Odhad lesů. Přednášky pro ústavy lesnické, 1922; Lesní zařízení a jeho poměr k lesní tvorbě, 1925; Cesty k uskutečnění ekonomického principu a principu hospodářské nepřetržitosti v souladu s lesní tvorbou, 1928; Návrh instrukce pro hospodářské lesní zřízení v podniku Československé státní lesy a statky, 1929 (s kol.); Historie vysoké školy zemědělské v Brně a „Masarykova lesa“, J. Truhlář (ed.), 2007 (se soupisem H. díla, s. 313–321).

L: E. Korselt, Prof. Ing. Dr. R. H. padesátníkem, in: VČAZ 7, 1931, s. 464 až 465; G. Artner, K šedesátce prof. Dr. Ing. R. H., in: Zemědělský pokrok 8, 1941, s. 152; J. Opletal, Ing. Dr. techn. R. H. šedesátníkem, in: Lesnická práce 20, 1941, s. 137–169; B. Polanský, Prof. Ing. dr. techn. R. H. jako pěstitel lesů a lidí, vzpomínka k 65. narozeninám, in: Československý les 26, 1946, s. 127–128; K osmdesátinám prof. inž. dr. dr. h. c. R. H., in: Sborník VŠZ v Brně, řada C, 1961, č. 1–2, s. 178–181; A. Mikovcová, Deníky versus paměti rektora Vysoké školy zemědělské v Brně profesora R. H. (1939–1945), in: Paměti a vzpomínky jako historický pramen, M. Sekyrková (ed.), 2006, s. 251–265; G. Novotný, Tři lesní inženýři, 2015, passim.

P: Národní zemědělské muzeum, Praha, osobní fond R. H. (56 kartonů); Archiv Mendelovy univerzity, Brno, osobní fond; Mendelova univerzita Brno, Rektorát II, osobní spis, kart. 213, kádrový spis, kart. 9, č. 562; Lesnická a dřevařská fakulta, kádrový spis, kart. 8, č. 642.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Mikovcová