HAŠKOVEC Vladimír 13.6.1903-9.4.1970

Z Personal
Vladimír HAŠKOVEC
Narození 13.6.1903
Místo narození Praha
Úmrtí 9.4.1970
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 291

HAŠKOVEC, Vladimír, * 13. 6. 1903 Praha, † 9. 4. 1970 Praha, lékař psychiatr, pedagog

Syn neurologa Ladislava H. (1866–1944). Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1922) absolvoval Lékařskou fakultu UK (MUDr. 1927). Nastoupil jako asistent Patologicko-anatomického ústavu LF UK, 1928–41 pracoval jako asistent psychiatrické kliniky. 1929 podnikl studijní cestu do SSSR, 1934 se habilitoval z psychiatrie a neuropatologie. 1936–48 vykonával soukromou praxi, 1938–46 působil (kromě doby uvěznění) jako přednosta oddělení nervových chorob Vinohradské nemocnice v Praze; 1939–41 byl vedoucím lékařem nervového sanatoria v Praze-Veleslavíně. 1943–45 vězněn nacisty. 1946 byl jmenován mimořádným profesorem neurohistologie, 1946–52 stál jako přednosta v čele Ústavu pro výzkum mozku při I. patologicko-anatomickém ústavu LF UK, 1951/52 vykonával funkci prorektora univerzity. Vstoupil do KSČ a stal se osobním lékařem prezidenta Klementa Gottwalda. Po uvěznění Rudolfa Slánského byl v květnu 1952 zatčen a vyšetřován StB, která ho obvinila z toho, že prezidenta úmyslně chybně léčil a snažil se tím zkrátit jeho život. V dubnu 1954 byl v politickém procesu odsouzen k šesti letům vězení; 1955 amnestován a 1960 soudně rehabilitován. Po propuštění pracoval jako sekundář Psychiatrické kliniky Fakulty všeobecného lékařství UK, od 1959 jako vědecký pracovník tamtéž. 1961 byl pověřen vybudováním experimentální morfologické a histochemické laboratoře Výzkumného ústavu psychiatrického (VÚP). 1969 se stal řádným profesorem psychiatrie a neurologie. Přijal členství v řadě českých i zahraničních vědeckých společností. Publikoval práce z klinické psychiatrie, neurologie a neurohistopatologie; redigoval vydání souborného díla I. P. Pavlova. Vybudoval moderní pracoviště na lékařské fakultě i v rámci VÚP.

L: ČBS, s. 194; BSPLF 1, s. 211–212; Tomeš 1, s. 423; Praktický lékař 50, 1970, s. 700; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1977, rejstřík; týž, Konec vzpomínání, 1988, rejstřík; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie. Část jmenná 1 (A–H), 1977, s. 258; K. Kaplan, K politickým procesům v Československu 1948–1954. Dokumentace komise ÚV KSČ pro rehabilitaci, 1994, rejstřík; J. Charvát, Můj labyrint světa. Vzpomínky, zápisky z deníků, 2005, rejstřík; LF UK 1945–2008, 1, s. 89; K. Kaplan, Kronika komunistického Československa. Klement Gottwald a Rudolf Slánský, 2009, rejstřík.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 6, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity VI., s. 2886; fond LF UK 1883–1953, os. spis, i. č. 358.

Petr Svobodný