HAAS Štěpán 15.10.1913-7.6.1998

Z Personal
Štěpán HAAS
Narození 15.10.1913
Místo narození Vrútky (Slovensko)
Úmrtí 7.6.1998
Místo úmrtí Praha?
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
29- Stavař
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 13

HAAS, Štěpán, * 15. 10. 1913 Vrútky (Slovensko), † 7. 6. 1998 Praha ?, stavební inženýr, pedagog

Na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT absolvoval 1936 směr konstruktivní a dopravní. Po základní vojenské službě působil 1939–42 jako statistik a konstruktér u firmy Bratři Vyhnálkové, 1942–44 byl stavbyvedoucím u  firmy Moravod v Bratislavě. 1944 byl uvězněn v koncentračním táboře, po jeho osvobození vstoupil do 1. československého armádního sboru. 1945–49 pracoval postupně jako vedoucí průmyslových staveb, projekčního oddělení a výstavby v chemičce v Záluží u Mostu (dnes součást Litvínova). Podílel se na obnově a rozšiřování továrny poškozené spojeneckými nálety během druhé světové války. 1949–51 byl hlavním inženýrem Československých stavebních závodů, n. p. Praha, 1951–53 hlavním inženýrem správy pro výstavbu hutních kombinátů Ostrava-Kunčice, Třinec, Košice a Svätý Kríž nad Hronom (od 1955 Žiar nad Hronom), kde vznikla hliníkárna. Od 1946 člen KSČ.

Jako pedagog byl spjat s katedrou ekonomiky a řízení stavebnictví Stavební fakulty ČVUT v Praze. Od 1951 vyučoval externě organizaci a řízení staveb. Stálým zaměstnancem byl 1955–90, přičemž 1963–65 a 1971–75 zastával funkci proděkana. Přednášel i na technických univerzitách v Drážďanech, Mnichově a Budapešti, spolupráci rozvíjel od konce padesátých let zejména s drážďanskou technikou. Soustředil se na ekonomiku, organizaci a plánování stavebnictví, řízení stavebních procesů, logistiky a efektivnosti stavebních servisů a životnosti bytových staveb. Na fakultě byl v oboru ekonomiky, organizace a plánování stavebnictví jmenován 1955 docentem, 1963 profesorem. 1965 získal vědeckou hodnost DrSc. na základě doktorské disertační práce Optimalizace skladů a výroben ve stavebnictví (1965 vyšlo tiskem). Od 1973 působil jako člen korespondent ČSAV. Aktivním členem KSČ zůstal i po 1968, v období tzv. normalizace, kdy obdržel mnohá ocenění (1971 Pamětní medaile k padesátému výročí založení KSČ, 1972 Řád práce, 1973 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, 1974 čestný doktorát ekonomických věd Technické univerzity v Drážďanech, 1975 pamětní medaile ÚV KSČ a ÚV Národní fronty ČSSR u příležitosti třicátého výročí osvobození Československa, 1978 Felberova medaile I. stupně – zlatá, 1988 Čestná stříbrná plaketa ČSAV k 75. narozeninám aj.).

H. byl autorem či spoluautorem učebnic, příruček a odborných článků. Překládal také maďarské a německé odborné texty. Zasedal v redakčních radách odborných periodik a ve vědeckých radách Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA) nebo Výzkumného ústavu pozemních staveb (VÚPS). Působil ve Vědeckém kolegiu mechaniky a energetiky ČSAV. 1966 se stal vedoucím československé skupiny matematických metod v komisi pro stavebnictví RVHP. Podílel se na práci expertních komisí při ÚV KSČ a ministerstvu stavebnictví.

D: výběr: Systémové plánování a řízení ve stavebnictví, 1961 (spolu s V. Hájkem); Stavební hmoty v praxi, 1962 (s J. Srnkou); Zhospodárnění dopravy a skladování stavebních hmot, 1963; Ekonomika stavebních podniků, 1965 (s P. Stahlem a O. Skládalem); Efektivnost stavebních servisů, 1968; Ekonomika a řízení stavebnictví, 1. vyd. 1971 (skripta, vedoucí autorského kolektivu); Příprava a řízení stavební výroby, 1978 (s V. Hájkem a V. Jelenem); Systémové plánování a řízení ve stavebnictví, 1981 (s V. Hájkem); Spolehlivost stavebního proudu, 1983.

L: Kdo je kdo v České republice 94/95, 1994, s. 148; Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, 1998, s. 708; L. Votruba, Stručný historický vývoj Stavební fakulty ČVUT 1907–1995, 1996, s. 43–44.

P: Archiv ČVUT, Praha, osobní fond.

Vojtěch Szajkó