HAAS August Eusebius 15.8.1804-26.3.1871

Z Personal
August Eusebius HAAS
Narození 15.8.1804
Místo narození Horní Slavkov (u Karlových Var)
Úmrtí 26.3.1871
Místo úmrtí Praha
Povolání 35- Odborník sklářství nebo keramiky
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 4

HAAS, August Eusebius, * 15. 8. 1804 Horní Slavkov (u Karlových Var), † 26. 3. 1871 Praha, průmyslový podnikatel ve výrobě porcelánu

Jediný syn z početné rodiny továrníka Johanna Wenzela H. (* 28. 4. 1770 Horní Blatná, † 13. 10. 1830 Horní Slavkov), majitele porcelánky v Horním Slavkově, a Anny Theresie, roz. Miesslové (* 18. 2. 1772 Horní Slavkov, † 16. 2. 1832 Horní Slavkov). Studoval reálné gymnázium v Lokti, po dvou letech přestoupil na gymnázium v Chebu. 1820–23 absolvoval techniku ve Vídni, poté nastoupil do porcelánky Lippert & Haas, jejímž spoluvlastníkem byl jeho otec, 1827 H. odkoupil jeho podíl. Po smrti J. G. Lipperta (původním povoláním lékaře) mu 1846 Lippertův dědic odprodal druhou polovinu firmy.

H. vybudoval z porcelánky lokálního významu prosperující podnik s dominantním postavením na trhu v českých zemích i v monarchii. Kvalitou výrobků, které pronikly do celého světa, se vyrovnal saským porcelánkám, porcelán z Horního Slavkova v mnohém předstihl i vídeňský. Odbyt rychle stoupal a H. se stal nejbohatším podnikatelem na Karlovarsku. 1840 koupil od barona E. Fleissnera von Wostrowitz panství Kynšperk nad Ohří s velkým pivovarem a zámky v Kaceřově, Staré Roli a Kamenném Dvoře. Rodina přenesla své sídlo na Kamenný Dvůr. H. vlastnil také několik domů v Praze (na Národní třídě), ve Vídni, Terstu, Pešti, Bratislavě a v Bolzanu. 1861–67 byl poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Závěr života strávil v Praze.

Ve Vídni se H. 1836 oženil s Josefou Rosalií, roz. Hellovou (* 18. 3. 1813 Vídeň, Rakousko, † 1. 10. 1891 Praha), dcerou obchodníka s hedvábím. V manželství se narodilo pět dětí: Johann (* 1838), Anna (* 1839), August (* 1840), Georg (1841–1914) a Karl (* 1845). Potomci se stali díky příbuzenským vazbám spolumajiteli porcelánek ve Staré Roli a Březové (Karlovy Vary). H. manželka dala vybudovat na Malostranském hřbitově na Smíchově nákladnou rodinnou hrobku, zmenšenou kopii výmarské hrobky J. W. Goetha (H. byl jeho obdivovatelem).

L: BL 1, s. 495; Hantschel, s. 23; NDB 14, s. 656; H. Meyer, Böhmisches Porzellan und Steingut, Leipzig 1927, s. 12–14, 37–44; E. Poche a kol., Böhmisches Porzellan – Český porcelán, 1956, s. 1–15, 21–25, 41–44, 59–65; A. Bergmann, Egerländer Porzellan und Steingut 1789–1945, Amberg 1975, s. 22–24, 28–29; EBL 1, s. 187; J. Weinmann, Egerländer Porzellan und Steingut 1792–1945, Männedorf 1998, s. 114–121; H. Zimmermann – A. Gnirs, Porzellanfabriken in Böhmen 1791–1945, München 1990, s. 66–67; Schlaggenwald, einst kaiserlich freie Bergstadt im Egerland, Hausham 1991, s. 189–211; E. Fischer, Porzellan und Steingut aus Böhmen und Mähren, Marktredwitz 1994, s. 2–9, 12, 23; R. M. Kovel – T. H. Kovel, Kovel’s Dictionary of Marks. Pottery and Porcelain 1650 to 1850, New York 1995, s. 188–194; J. D. Henderson, Bohemian Decorated Porcelain, Atglen 1999, s. 204–213; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 2003, s. 88; týž, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. I. díl (A–M), 2008, s. 309; L. Jaša, Jiří Haas von Hasenfels. Porcelánový baron, 2013, passim (se soupisem pramenů a literatury); J. Županič – M. Fiala – P. Koblasa, Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra. Erbovní listiny…, 2014, s. 147–148.

P: SOA, Plzeň, Sbírka matrik západních Čech, matrika nar. řkt. f. ú. Horní Blatná 06, 1745–1833, s. 148; matrika zemř. řkt. f. ú. Horní Slavkov 30, 1771–1839, s. 205, 212 (Johann W. H.). Matrika nar. řkt. f. ú. Horní Slavkov 19, 1751–1809, s. 478 (August E. H.). Matrika nar. řkt. f. ú. Kynšperk nad Ohří 022, 1794–1857, s. 39, 46 (děti); AHMP, Sbírka matrik, Matrika zemřelých TRS Z4 1858–1878, s. 176; Matrika zemřelých TRS Z5 1879–1915, s. 91.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Luděk Jaša