HABERLER Anton 7.1.1796-3.11.1873

Z Personal
Anton HABERLER von
Narození 7.1.1796
Místo narození Brno
Úmrtí 3.11.1873
Místo úmrtí Brno
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
39- Organizátor veřej. zdravot. nebo soc. péče
43- Významný představitel obecní správy
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 27-28

HABERLER, Anton, * 7. 1. 1796 Brno, † 3. 11. 1873 Brno, komunální politik, mecenáš

Pocházel z brněnské měšťanské rodiny, je znám jeho děd Leopold H. (1696–1775), otec Josef H. (1752–1834), který byl lékařem, a matka Anna († 1811), dcera zemského registrátora Petra Slanského. V rodišti vystudoval gymnázium a filozofii, 1813–16 tam absolvoval právnické kurzy. Poté vstoupil do státních služeb a působil při soudních instancích. Od 1829 byl moravsko-slezským zemským radou, od 1836 radou apelačním, od 1850 radou vrchního zemského soudu a od 1854 prvním radou nově organizovaného moravsko-slezského vrchního zemského soudu. Mezitím 1837–51 působil v dalších úřadech a komisích, např. při dělnickém podpůrném výboru 1848–49. Do penze odešel s titulem dvorního rady.

Během revolučních událostí 1848 byl po volbách ustanoven jako náhradník za poslance moravského zemského sněmu advokáta Eduarda Ulricha, který byl 1848 zvolen poslancem celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Stal se členem říjnové deputace, která měla napomoci uklidnit napjatou situaci mezi vojsky generála A. Windischgrätze a vzbouřenou Vídní. Vrcholu kariéry dosáhl 1851, kdy jako první svobodně volený starosta nastoupil do čela nově vzniklé velké brněnské obce spojené s předměstími. Volba státního úředníka do čela samosprávy odpovídala tendenci udržet její chod v intencích zájmů státu, fungování samosprávy ovlivňovala suspendace ústavy a s tím související omezení některých ustanovení obecního řádu a zakonzervování volebního mechanismu, kdy bez komunikace s vládními kruhy nešlo komunální správu smysluplně vykonávat. Velký vliv na zvolení konzervativního a do značné míry kompromisního kandidáta měl tehdejší moravský místodržitel hrabě Leopold Lažanský a s ním spojená starousedlá městská honorační elita. Ve funkci starosty města H. působil až do 1855. Snažil se vybudovat novou městskou správu, majetkově vypořádat jmění bývalého královského města, vyjasnit vztah města k jeho dílčím okresům a konsolidovat městské finance trpící v prvních letech závažným deficitem. Zasloužil se také o investice do infrastruktury, o organické propojení dříve samostatných obcí a o zahájení urbanizace Brna, které 1852 oficiálně přestalo být pevnostním městem a do svého majetku přebíralo erární pozemky.

H. působil v zemských i brněnských humanitárních a oborových institucích a spolcích. Byl mj. členem Moravsko-slezské hospodářské společnosti a její historicko-statistické sekce, Spolku dětské nemocnice sv. Cyrila a Metoděje, Spolku na podporu vdov a sirotků po zemřelých úřednících, Ochranného spolku pro zpustlou mládež nebo Moravské pojišťovny. Za tyto aktivity a působení v komunální sféře získal Řád železné koruny 3. třídy a 1854 rytířský titul a byl jmenován čestným občanem Brna.

Oženil se 1825 s Marií (1800–1866), dcerou brněnského měšťana Petra Scherze. Vychovali pět dětí. Franz Xaver H. (1825–1904) byl doktor práv, advokát a knížecí lichtenštejnský apelační prezident, povýšený 1873 do lichtenštejnského stavu svobodných pánů. Leopold H. (1831–1912) žil ve Znojmě, kde působil jako člen městské rady a společník knihkupectví a nakladatelství Fournier & Haberler. Jejich potomci zaujali významná místa především ve státní správě a usadili se většinou ve Vídni. Dcera Františka (1832–1900) se vdala za Karla Kořistku (1825–1906), profesora geodézie a předního českého kartografa, topografa a statistika.

L: Wurzbach 6, s. 115–116; BL 1, s. 493; Mährischer Correspondent 5. 11. 1873, s. 2; J. Dvořák, Moravské sněmování roku 1848–49. Na padesátiletou památku novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, 1898, s. 205–206, 249; W. Schram, Ein Buch für jeden Brünner. Quellenmäßige Beiträge zur Geschichte unserer Stadt 5, 1905, s. 102–105; Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter, 1870, s. 145–146; Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs 1, Wien 1905, s. 294–297; Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2010, s. 149–151; Brünner Heimatbote 13, 1961, s. 233–234; J. Černý, K dějinám knižního obchodu a nakladatelské činnosti ve Znojmě v 19. století, in: Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 11, 1996, s. 25–28; L. Fasora, Správa města v přechodu mezi „honoračním“ a „výkonovým“ typem v letech 1850–1905, in: ČMM 123, 2004, s. 77–80; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 12. 4. 2017).

Aleš Vyskočil