HACKER Gustav 20.9.1900-3.6.1979

Z Personal
Gustav HACKER
Narození 20.9.1900
Místo narození Hlubany (č. o. Podbořany)
Úmrtí 3.6.1979
Místo úmrtí Wiesbaden (Německo)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 42-43

HACKER, Gustav, * 20. 9. 1900 Hlubany (č. o. Podbořany), † 3. 6. 1979 Wiesbaden (Německo), politik, zemědělec

Syn rakouského zemědělce, který se usadil na Žatecku. H. studoval na Vyšší zemědělské zemské škole (Höhere landwirtschaftliche Landesmittelschule) v  Kadani. V  závěru první světové války krátce bojoval v rakousko-uherské armádě. Po vzniku republiky získal československé občanství, 1921–22 absolvoval povinnou vojenskou službu. Poté se oženil s Annou, roz. Lehmannovou, a pracoval na různých statcích, nakonec převzal hospodářství rodičů. Ve dvacátých letech byl spoluzakladatelem a předsedou Svazu německé venkovské mládeže (Bund der deutschen Landjugend) v ČSR. Spolupracoval na vzniku zemědělských škol. Stál v čele Spolku zemědělských okresních záložen a byl dozorčím rady Sudetoněmecké cukrovarské společnosti.

Vstoupil do Svazu zemědělců (Bund der Landwirte – BdL), politické strany hájící od 1920 zájmy německých zemědělců v ČSR. Zpočátku se stavěl kriticky k politice tzv. aktivismu, založené na spolupráci s československým státem a jeho uznání. Na podzim 1926 nesouhlasil se vstupem strany do vlády (ministrem byl jmenován F. Spina). Následně své odmítavé postoje zmírnil.

1936 byl zvolen předsedou BdL. Zpočátku navazoval na aktivistickou linii, když s  představiteli německých sociálních demokratů (W. Jaksch) a křesťanských sociálů (H. Schütz) propagoval ideu tzv. novoaktivismu. Ten byl reakcí německých demokratických stran v ČSR na vítězství Sudetoněmecké strany (SdP) v parlamentních volbách 1935. Jednalo se o politiku, která podporovala československý stát a současně kladla větší důraz na hospodářské, sociální i nacionální požadavky německé menšiny. Její největší úspěch představovala dohoda s československou vládou z února 1937, jež slibovala pohraničním oblastem hospodářskou pomoc a národnostní vyrovnání. Po připojení Rakouska k Německu v březnu 1938 H. rezignoval na dosavadní postup, oznámil odchod BdL z vlády a ještě v témže měsíci převedl svou stranu do Sudetoněmecké strany (SdP). Tento krok odůvodnil nutností zajistit německé menšině v ČSR životní práva poté, co definitivně ztroskotala politika aktivismu. Již coby člen SdP převzal v dubnu 1938 po F. Spinovi mandát poslance Národního shromáždění, který zanikl v říjnu 1938 následkem mnichovské dohody. Po zabrání československého pohraničí SdP splynula s NSDAP, jejímž členem se stal také H. Za druhé světové války působil v německé armádě (1941–44), např. v roli zemědělského poradce na Ukrajině. Dosáhl hodnosti kapitána v záloze. Na konci války byl přeložen do Protektorátu Čechy a Morava, kde byl poradcem na ministerstvu zemědělství a lesnictví v Praze a pracoval v Ústředním svazu zemědělských družstev pro Čechy a Moravu.

Po osvobození byl zatčen, 1947 odsouzen pražským mimořádným lidovým soudem na čtyři roky vězení, po odpykání trestu v prosinci 1949 vyhoštěn do SRN. Usadil se v Hesensku (od 1953 žil ve Wiesbadenu) a angažoval se v organizacích i politických stranách zakládaných odsunutými Němci ze střední a východní Evropy. Za strany GB/BHE (Gesamtdeutscher Block / Bund der Heimatvertriebenen und Entrechteten) a GDP/BHE (Gesamtdeutsche Partei) zasedal celkem třikrát (1954–55, 1958–59, 1962–64) v hesenském zemském sněmu, 1963–64 byl šéfem poslanecké frakce GDP/BHE. Politika těchto uskupení sledovala mj. dva hlavní cíle: Zajistit odsunutým Němcům životní podmínky v SRN (vyrovnání s původními obyvateli či sociální požadavky, např. podpora bytové výstavby) a prosadit uznání domovského práva v původních zemích (požadavek navrácení hranic Německa do roku 1937 mírovou cestou). GB/BHE, ačkoli jejími členy bylo mnoho bývalých nacistů, sehrála důležitou roli při obnově válkou zničeného Německa. Podílel se na ní také H., zastávající 1955–67 úřad hesenského ministra zemědělství a lesnictví v koaličních vládách, které vedl sociálnědemokratický politik Georg August Zinn, jenž uskutečňoval tzv. Velký hesenský plán. H. se zabýval zejména modernizací zemědělství. Propagoval rozšiřování mechanizace, která by zvýšila výkonnost a konkurenceschopnost menších a středně velkých provozů převládajících v Hesensku. Věnoval pozornost sociálnímu zabezpečení zemědělců, podporoval jejich odborné vzdělávání a začlenění vysídlenců ze střední a východní Evropy do západoněmecké společnosti. Rozvinul program samostatného fungování venkovských obcí (tj. bez závislosti na státních financích), jenž se později uplatnil ve všech spolkových zemích. 1968 se stal předsedou Selského spolku vyhnanců (Bauernverband der Vertriebenen) se sídlem v Bonnu. Dlouhá léta byl aktivním funkcionářem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft). Mnohé buršácké spolky v SRN mu udělily čestné členství.

H. současníci oceňovali jeho odborné kvality, zarputilost a osobní nasazení. Stal se tvůrcem hesenské i spolkové agrární politiky. Za výrazný podíl na rozvoji zemědělství a venkova obdržel vysoká státní vyznamenání SRN. 1981 vznikla nadace G. H., která v Hesensku a Bavorsku podporuje mladé, začínající zemědělce. V hesenském městě Groß-Umstadt je po H. pojmenováno sídliště.

L: Kolář Elity, s. 73–74; MČE 2, s. 690; MSA 95, 1989, s. 26; Tomeš 1, s. 393; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 2/1, 1998, s. 146; N. Linz, Der Bund der Landwirte in der Ersten Tschechoslowakischen Republik, München–Wien 1982, s. 207; J. Lengemann, Das Hessen-Parlament 1946–1986. Biographisches Handbuch des Beratenden Landesausschusses, der Verfassungsberatenden Landesversammlung und des Hessischen Landtags (1.–11. Wahlperiode), Frankfurt am Main 1986, s. 273 (dostupné z: http://starweb.hessen.de/cache/hessen/landtag/lengemann_hessenparlament.pdf, stav k 27. 10. 2017); Z. Krahulcová, Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v padesátých letech, in: ČČH 106, 2008, č. 4, s. 823–858; G. H. 1900–1979 (dostupné z: http://gustav-hacker-stiftung.de, stav k  19.  10. 2017); http://www.lagis-hessen.de (stav k 19. 10. 2017); http://www.psp.cz (stav k 20. 10. 2017); cs. wikipedia.org (stav k 20. 10. 2017); de.wikipedie.org (stav k 20. 10. 2017).

Vojtěch Szajkó, Zdeněk Doskočil