HANČ Jan 30.5.1916-19.7.1963

Z Personal
Jan HANČ
Narození 30.5.1916
Místo narození Plzeň
Úmrtí 19.7.1963
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 167

HANČ, Jan, * 30. 5. 1916 Plzeň, † 19. 7. 1963 Praha, spisovatel, překladatel

Syn Oldřicha H. a Marie, roz. Naxerové, bratr Oldřicha H. (1915–1989). Otec, neúspěšný konstruktér obrněných vozů a závodní inženýr Škodových závodů, spiritista a teosof byl na začátku dvacátých let přeložen do Prahy jako vedoucí závodní statistické kanceláře. H. 1935 maturoval na obchodní akademii v Karlíně a nastoupil do firmy Pragofruct dovážející jižní ovoce, zprvu jako obchodní zástupce, později jako nákupčí. Od 1948 pracoval jako plánovač ve vysočanské továrně ČKD. Aktivně se věnoval sprintu na 200 metrů, krátkodobě byl členem státní reprezentace, v poválečném období běžeckým trenérem. Po válce se stal členem Skupiny 42, jejíž civilizační program přijal a propagoval. 1961 odešel pro nevyléčitelnou chorobu do invalidního důchodu a prodělal několik těžkých operací. Vynikal znalostmi v oblasti literatury a výtvarného umění. Básnické prvotiny uveřejňoval v časopisech Listy a Arch, texty doprovodil katalogy výstav K. Lhotáka a V. Bartovského, jedinou jeho knižní publikací je útlý svazek Události (1948), vydaný Uměleckou besedou. Jeho literární odkaz sestává z kontinuálních zápisů, psaných veršem i prózou a zaznamenaných do třinácti sešitů. Jako spisovatel se dobrovolně odmlčel. Zápisky Událostí jsou rozvrženy do krátkých, esteticky stylizovaných celků, opatřovaných zpravidla názvy, pro které je charakteristická lakoničnost, výrazová přesnost, absence autocenzury, lyrizace konkrétního poetického zážitku a postřehu a zcivilnění denní výpovědi, reflektující jak dobové události, tak vnitřní autorův stav, včetně posledních měsíců choroby. Sarkasmus, ironie, vědomí smrti, odstup od všeho literátského, vytváření nesyžetové literární stavby propůjčují dílu existenciální charakter. Zařadil se k autorům evropského významu. S H. dílem se čtenáři postupně seznamovali od druhé poloviny šedesátých let, nejdříve časopisecky, později ve třech výborech, edičně připravených Janem Lopatkou. Definitivního vydání se Události dočkaly 1995 (ed. M. Špirit). Jen výjimečně vystoupil H. autorsky v jiném oboru. Z němčiny přeložil výbor děl P. Altenberga pod titulem Minutové romány (1958) a s M. Horčicem uveřejnil publikace o lehké atletice Sprinty (1959) a Od startu k cíli (1962). V Plzni byly 2016 na paměť H. odhaleny reliéfy v chodníku.

D: Dodatečné události, 2017 (k vyd. připravil, komentář a slovníkové heslo napsal M. Špirit).

L: J. Zizler, Přízeň bolesti, in: Tvar 28. 12. 1990, s. 8; J. Lopatka, Předpoklady tvorby, 1991, s. 77–87; Z. Urbánek, Poznámky o J. H. a „literatuře druhé možnosti“, in: J. H., Události, 1995, s. 341–353; SČS 1, s. 227 (s bibliografií a další literaturou; dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz); E. Petrová a kol., Skupina 42, 1998, s. 155–161; Z. Pešat – E. Petrová, Skupina 42. Antologie, 2000, passim; Slovník českých spisovatelů, 2000, V. Menclová a kol. (eds.), s. 211–212; Tomeš 1, s. 412.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera