HANDSCHIUS Georgius 20.3.1529-?22.2.1578

Z Personal
Georgius HANDSCHIUS
Narození 20.3.1529
Místo narození Česká Lípa
Úmrtí po 21.2.1578
Místo úmrtí Česká Lípa
Povolání 15- Lékaři
63- Spisovatel
2- Fyzik
6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 172

HANDSCHIUS, Georgius (též HANDSCH, HANDSCHE), * 20. 3. 1529 Česká Lípa, † po 21. 2. 1578 Česká Lípa, lékař, přírodovědec, básník

Syn z početné německé rodiny českolipského měšťana a purkmistra Václava H. a jeho ženy Anny. Podle rodiště užíval též přídomek Lippensis. Absolvoval protestantskou latinskou školu ve slezském Goldbergu (nyní Złotoryja, Polsko), od 1544 v Praze studoval soukromě, poté na artistické fakultě, kde ho učil Matouš Collina z Chotěřiny. Od studií psal latinské básně a začlenil se do humanistického okruhu Jana Hodějovského z Hodějova. Na otcův nátlak, ale i díky vlastnímu zájmu o medicínu a přírodní vědy fakultu opustil a nějaký čas pracoval ve službách Oldřicha Lehnera z Kouby a Andrease Galla z Tridentu, lékařů císaře Ferdinanda I. 1550 H. praxi přerušil, neboť doprovázel Karla z Ditrichštejna do Itálie, nakonec zůstal v Padově, kde se věnoval medicíně a botanice (1545 tam byla založena proslulá a dosud existující botanická zahrada). Na univerzitě se H. účastnil pitev lidí, psů a opic vedených Gabrielem Fallopiem. H. nějakou dobu pobýval také v Benátkách a Tridentu. 1553 získal doktorát medicíny ve Ferraře. Téhož roku se vrátil do Prahy a stal se učitelským pomocníkem v partikulární škole, která sídlila v Collinově novoměstském domě zvaném Andělská zahrada. Společně s dalšími lékaři (Matouš Collinus, Tadeáš Hájek z Hájku, Pierre Andrea Mattioli) začal – zřejmě ovlivněn svým pobytem v Itálii – pořádat botanické exkurze po zahradách v Praze a v okolí (zápisky o nich se dochovaly v jeho rukopisech a jsou zajímavým dokladem studia rostlin prováděného nově přímo v přírodě).

S podporou Jana Hodějovského získal 1556 za literární dílo šlechtický znak s labutí a titul z Limuz. Následujícího roku pobýval u Hodějovského na tvrzi v Řepici (u Strakonic), kde se věnoval literatuře. Po návratu do Prahy si zřídil samostatnou lékařskou praxi, dobově ovlivněnou astrologií a alchymií. Zřejmě nebyla dostatečně výnosná, proto 1561 nabídl své služby osobnímu lékaři arcivévody Ferdinanda Tyrolského P. A. Mattiolimu. Ten H. pověřil překladem svého herbáře do němčiny. 1567 H. následoval jako osobní lékař Ferdinanda na zámek Ambras v Innsbrucku (1571 a 1574 doprovázel arcivévodu a jeho ženu Filipínu Welserovou během léčebného pobytu v Karlových Varech). V Innsbrucku si H. otevřel lékárnu a pracoval na rukopisu pětisvazkového zoologického díla Historia animalium, v němž se poněkud chaoticky věnoval exotické i evropské fauně. 1578 ze zdravotních důvodů opustil arcivévodovy služby, vrátil se do rodiště, 21. února sestavil testament a zakrátko nato zemřel. Byl pohřben v dnes již zaniklém českolipském kostele sv. Petra a Pavla.

Své rukopisy spolu s knihovnou nedlouho před smrtí prodal Ferdinandovi Tyrolskému. Ze zámecké knihovny v Ambrasu se později dostaly do Vídně, kde byly uloženy do Dvorské (dnes Národní) knihovny. H. latinská poezie vyšla tiskem ve čtyřech svazcích sbírky Farragines. Vydání se dočkal také H. překlad Mattioliho Herbáře neboli bylináře a latinský cisioján (1550). Podobně jako další humanističtí současníci H. aktivně pěstoval také hudbu.

L: RSN 3, s. 629; OSN 10, s. 841; Č. Zíbrt, Dodatky a opravy k biografii starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČČM 87, 1913, s. 168, 179 (zmínky o H. korespondenci); ADB 49, s. 749–751; RHB 2, s. 255–259 (s bibliografií); J. Smolka – M. Vaculínová, Renesanční lékař Georg Handsch (1529–1578), in: DVT 43, 2010, č. 1, s. 1–26; J. Martínek, Jan Hodějovský a jeho literární okruh, 2012, rejstřík; J. Panáček, Testament Georga Handsche z roku 1578, in: Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska 22, 2013, s. 353–366; F. Pacala, Hudba v literárnej tvorbe vybraných českých humanistov 16. storočia, 2018 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha).

Lucie Čermáková