HANDZEL Augustin 7.6.1886-26.10.1952

Z Personal
Augustin HANDZEL
Narození 7.6.1886
Místo narození Moravská Ostrava (Ostrava)
Úmrtí 26.10.1952
Místo úmrtí Jablunkov
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 173

HANDZEL, Augustin, * 7. 6. 1886 Moravská Ostrava (Ostrava), † 26. 10. 1952 Jablunkov, sochař

Pocházel z rodiny koksaře Františka H. z kolonie Dolu Šalomoun v Moravské Ostravě. Absolvoval 1901–04 v Ostravě obor štukatérství a sochařství, potom vandroval po monarchii. 1910–11 studoval na UMPRUM v Praze u Josefa Drahoňovského, kvůli nedostatku peněz odešel 1911 pracovat do Vídně, kde u firmy Goldscheider vyráběl módní sošky z fajánse. Tuto výnosnou práci nepřerušil, i když se 1913 vrátil do Ostravy. 1916 narukoval do rakousko-uherské armády. Působil v Krakově v jednotce sochařů pracujících na válečných pomnících. Konec první světové války strávil v Tridentu. 1919 se oženil s Annou, roz. Bagiňskou, z Jablunkova. Od 1920 vedl vlastní sochařský a štukatérský závod v Mariánských Horách (Ostrava), od poloviny dvacátých let měl svobodné povolání. Ve volné tvorbě se zabýval sociálními tématy a ztvárněním ženského těla. Vytvářel též symbolické a alegorické plastiky pro architekturu, odlévané většinou z umělého kamene. Byl rovněž autorem bust T. G. Masaryka a pomníků obětem druhé světové války (např. ve Staré Bělé, Brušperku či v budově Krajského soudu v Ostravě). Stylově vycházelo H. dílo ze sociální plastiky dvacátých let, bylo ovlivněno meziválečnou tvorbou Otto Gutfreunda, odkazovalo k sociálně angažovanému dílu Constantina Meuniera a civilismu Jana Štursy. Charakterizovalo ho zjednodušení figury na základní objemy, lapidární pojetí a vytváření až balvanovitých celků, které popíraly skutečné proporce. Prostou formou (často jen vrypy naznačené detaily)dosahovalo sociální podstaty zobrazovaného námětu také v portrétní tvorbě (Bohumír Dvorský, 1932; Hlava dr. Kováře, 1936). Ke konci života ovlivňovaly H. směřování vnější tlaky na příklon k realismu, což se projevilo např. v reliéfech Vítězství a Hold Rudé armádě pro podstavec tzv. vítězného tanku v Ostravě (1945–48) nebo v monumentální realizaci Důvěra v mír tamtéž (1951).

V Ostravě byl H. členem Klubu přátel umění, později Klubu umělců. 1926 se stal předsedou nově ustanoveného Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců (MSVU) v Moravské Ostravě. Vstoupil do SVU Brno a SVU Mánes a 1934–35 založil s Vladimírem Kristinem, Bohumírem Dvorským a Janem Sládkem sdružení Výtvarní umělci Moravská Ostrava (VUMO), zrušené za nacistické okupace. Po druhé světové válce byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské, po jeho zrušení SČSVU.

V Ostravě-Třebovicích, kde po druhé světové válce získal ateliér Heleny Železné, byla po něm pojmenována ulice. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzea města Ostravy, Moravské galerie v Brně, Muzea města Brna, Národní galerie v Praze a Slezského zemského muzea v Opavě.

D: cykly Horník s harmonikou či Horník se sbíječkou (přelom dvacátých a třicátých let 20. století); Havíř pod Laubama, 1928; Haldařka, 1930; Matka s dítětem na zádech, 1932; Havíř pod šachtou, 1942; ženské figury: Dívka s cigaretou, 1927; Léto, 1934; Dívka se džbánem, 1943. Díla pro architekturu: Horníci a Koksaři pro palác Elektra v Moravské Ostravě, 1926; Horník a Matka s dítětem pro Revírní bratrskou pokladnu tamtéž, 1925–1928; Rodina, Hojnost, Obchod a Průmysl na průčelí Union banky v Ostravě, 1921–1928; Žena a Muž pro bránu Ústředního hřbitova tamtéž, 1924–1925. Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech, 1933; Památník volnomyšlenkáře Francisca Ferrera v Ostravě-Vítkovicích, 1936.

L: KSN 5, s. 25; NEČVUD, s. 261; OSND 2/2, s. 1020; SČSVU 3, s. 64; Slezsko 10, s. 68–69 (s bibliografií); Toman 1, s. 293; P. Holý, A. H., 1960, passim; K. Jiřík a kol., Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě 1900–1950, 2006, s. 30 (s bibliografií); Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2013, s. 303–304; http://ostravskesochy.cz/autor/135-Augustin-Handzel (s fotografiemi děl; stav k 28. 5. 2018); cs.wikipedia.org (stav k 28. 5. 2018).

P: ZA, Opava, Sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Moravská Ostrava, inv. č. 1827, sign. MO I 27, 1883–1887, s. 246; odd. řkt. f. ú. Jablunkov, inv. č. 10150, sign. Ja I 24, 1905–1926, pag. 281.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jakub Ivánek