HANESCH Josef 28.9.1912-3.12.1995

Z Personal
Josef HANESCH
Narození 28.9.1912
Místo narození Miškovec (Maďarsko)
Úmrtí 3.12.1995
Místo úmrtí Třeboň
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 178-179

HANESCH, Josef, * 28. 9. 1912 Miškovec (Maďarsko), † 3. 12. 1995 Třeboň, historik, archivář

Syn slovenského řemeslníka Aloise H. z Nitrianskeho Pravna (u Prievidzi) a jeho české manželky Markéty, roz. Novákové. S rodiči se 1917 přestěhoval do Košic, kde po maturitě na československém státním reálném gymnáziu (1931) působil jako domácí učitel, později výpomocný učitel na obecné škole. 1933 odešel do Prahy a zapsal si studium filozofie a francouzštiny na Filozofické fakultě UK (do 1939). Současně prohluboval své jazykové znalosti (němčina, latina, italština, maďarština). Na základě inzerátu Karla Schwarzenberga nastoupil v dubnu 1938 jako archivář do zámeckého archivu v Orlíku nad Vltavou. S majitelem orlického velkostatku se lidsky sblížil a vedle vlastní odborné práce vyhledával pramenný materiál pro některé jeho historické studie. Ze Schwarzenbergova podnětu se v období protektorátu podílel na umístění materiálů z pražských muzeí a archivů ohrožených bombardováním do objektů orlického velkostatku (v Čimelicích byla uložena část archivu ministerstva vnitra, na Zvíkově pražské matriky, na Orlíku archiv katastrálních map ministerstva financí a část sbírek Národního muzea) a sám přispěl k záchraně archivu česko-rakouského velkopřevorství maltézských rytířů. Na Orlík byly převezeny také rozsáhlé listinné fondy z archivu ve Vratislavi (tehdy Německo, dnes Polsko).

Po osvobození H. složil na Filozofické fakultě UK druhou státní zkoušku z francouzštiny a 1945–47 navštěvoval historický seminář a přednášky Václava Chaloupeckého. Přestože získal aprobaci středoškolského profesora, pracoval dále v orlickém archivu a po únoru 1948, kdy knížecí rodina musela odejít do emigrace a instituci převzal stát, se stal jeho vedoucím. Zabránil tak rozchvácení archivních fondů. V důsledku archivní reorganizace byl Zemědělsko-lesnický archiv v Orlíku nad Vltavou 1956 nejprve formálně začleněn a 1959 také přestěhován do Státního archivu v Třeboni. V novém působišti H. setrval až do penzionování 1979; mezi 1971–74 byl vedoucím II. oddělení. S archivem spolupracoval ještě jako důchodce až do 1990. Uspořádal a inventarizoval rodinné, velkostatkové a klášterní fondy (Cisterciáci Vyšší Brod, schwarzenberské, buquoyské a černínské grafické sbírky, Velkostatek Orlík nad Vltavou aj.). V podobě mnohasvazkového inventáře komplexně zpracoval rodinný archiv schwarzenberské sekundogenitury. Na sklonku padesátých let se řadou statí podílel na několikadílném archivním průvodci mapujícím jihočeské archivní fondy (Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech, sv. 2–4, 1958–1959). Ze studia pramenů vytěžil několik studií k zemědělsko-lesnickému hospodaření na schwarzenberských velkostatcích či regionální vlastivědné problematice (Orlík, státní hrad a okolí, 1956, s J. Kostkou a B. Lifkou; Dějiny orlického zámeckého parku v letech 1800–1948, nevydáno). Těžiště jeho badatelské práce však spočívalo v období napoleonských válek. Připravil dva tematické katalogy písemné pozůstalosti zakladatele rodové sekundogenitury knížete Karla Filipa Schwarzenberga, vztahující se k jeho působení ve funkci velitele rakouského pomocného sboru bojujícího po boku císaře Napoleona (Napoleonovo tažení do Ruska 1812–1813, 1972) a vrchního velitele koaliční protinapoleonské armády (Osvobozenecká válka 1813–1815 v dokumentech rodinného archívu schwarzenberské sekundogenitury, 1986). Statěmi Napoleonské impérium a střed kontinentu a Rusko-rakouské vztahy a Napoleonovo tažení do Ruska přispěl do publikace Napoleon a srdce Evropy (1971, ed. Josef Polišenský). Monografie Karel I. Filip kníže Schwarzenberg. Polní maršál vyšla až posmrtně (2004, ed. Václav Rameš, s biogramem H.). 1979 obdržel titul zasloužilý pracovník archivnictví a o rok později medaili za dlouholetou práci. Oženil se s Jiřinou, roz. Bayernheimerovou, s níž měl dcery Jiřinu a Jindru.

D: výběr: Historický výzkum změn lesního a zemědělského půdního fondu v prostoru Varvažov–Žbonín, in: Sborník ČSAZV, Lesnictví 28, 1956, s. 875–944; Vojenská kancelář Karla Schwarzenberga v roce 1812/13, in: Sborník archivních prací 18, 1968, č. 2, s. 498–512; Poznámky k schwarzenberské archivní reformě na panství orlickém, in: Archivum Trebonense 1976, sv. 4, s. 88–99; Pokusné rostlinné hospodářství na třeboňském velkostatku v letech 1850–1870, in: JSH 51, 1982, s. 57–66.

L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 206–207; J. Záloha, K šedesátinám J. H., in: Archivní časopis 22, 1972, č. 3, s. 172–173; A. Kalný, 60 let J. H., in: Archivum Trebonense 1973, sv. 2, s. 273–275; týž, K osmdesátinám J. H., in: Archivní časopis 42, 1992, č. 3, s. 171; V. Rameš, Profesor J. H., in: JSH 60–61, 1991–1992, s. 100–101; týž, Prof. J. H. odešel, in: Archivní časopis 46, 1996, č. 2, s. 102–104; týž, Poslední schwarzenberští archiváři Antonín Markus a J. H., in: Archiváři ve 20. století, 2002, s. 105–110.

P: SOA, Třeboň, J. H. (osobní fond).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Václav Rameš