HARMACH Kamil 31.5.1870-10.5.1937

Z Personal
Kamil HARMACH
Narození 31.5.1870
Místo narození Milevsko
Úmrtí 10.5.1937
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
19- Ekonom nebo statistik
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 243

HARMACH, Kamil, * 31. 5. 1870 Milevsko, † 10. 5. 1937 Praha, právník, publicista, osvětový pracovník

Syn soudního příručího v Milevsku a pozdějšího okresního soudce v Sedlci (č. m. Sedlec-Prčice) Václava H. (* 18. 9. 1838 Písek, † 18. 4. 1897 Sedlec) a Františky, roz. Hruškové, dcery železničního úředníka z Českých Budějovic. Vyrůstal v Sedlci, kde od počátku devadesátých let 19. století působil jako jednatel v místní tělovýchovné jednotě Sokol, 1889–94 hrál ochotnické divadlo a 1893 spolupořádal regionální národopisnou výstavu. Absolvoval reálné gymnázium v Táboře a právnickou fakultu české univerzity v Praze. Po studiích pracoval od 1895 jako praktikant a později auskultant (soudní úředník) u okresního soudu v Chrudimi, 1897 se stal okresním tajemníkem v Litomyšli, od 1900 působil ve stejné funkci ve Velvarech. Věnoval se problematice veřejné správy a samosprávy. 1899 založil a poté redigoval Věstník samosprávný a národohospodářský, kam psal články o veřejném právu a národohospodářství. Prostřednictvím popularizačních přednášek a brožur objasňoval právní záležitosti s důrazem na oblast řízení obcí. Přispíval do Okresního věstníku mělnického, Podřipských listů, Hlasů a Jitřenky. 1904 stál ve Velvarech u zrodu měsíčníku Česká osvěta. Politicky sympatizoval s realisty (Česká strana lidová, od 1906 Česká strana pokroková). Podílel se na přípravě jejich programu a zúčastnil se kampaně na podporu českého menšinového školství na Mostecku. Na popud T. G. Masaryka se 1907 přestěhoval do Prahy a spolupracoval s deníkem Čas a revuí Naše doba. 1918 byl ředitelem ústřední kanceláře Národního výboru a po vzniku republiky pracoval jako tiskový referent ministerstva zásobování. Nastoupil jako odborový rada na ministerstvo sociální péče, odkud přešel do funkce vrchního odborového rady na ministerstvu vnitra, kterou vykonával až do svého penzionování. Zabýval se především sociálními aspekty mateřství a vzděláváním žen. Byl funkcionářem spolku Československá ochrana matek a dětí. Celoživotně propagoval turistiku v oblasti Sedlecka (tzv. Český Merán), články s vlastivědnou tematikou publikoval v Českém jihu, Táboře a Časopise turistů, organizoval přednášky, národní slavnosti a okresní výstavy. 1933 patřil mezi zakladatele Spolku rodáků a přátel města Sedlce, současně vydal brožuru Červená nad Vltavou u Milevska. 1893 se oženil s Marií Mottlovou ze Sedlce, kde byl i pochován.

D: Právo domovské a ostatní obecní svazky v ohledu osobním, 1900; Účetnictví venkovských obcí, 1901; O úkolech organisace samosprávného úřednictva, 1903; K otázce reformy obecní samosprávy, 1904; Národnostní a politický význam českých menšin, 1908; Obecní hospodářství, jeho vady a reforma, 1908; Povinnosti obecního starosty, 1913; Katechismus voliče v obcích republiky československé, 1919; Volič a kandidát v obci, 1919; Na paměť vítězného vojenského odboje domácího, 1936; Dvacet let československé ochrany matek a dětí, 1936.

L: OSN 28, s. 539; MSN 3, s. 72; OSND 2/2, s. 1031; AČP, s. 123–124; J. Malíř – P. Marek a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861–2004, 1. díl, 2005, rejstřík; A. Podzimek, K. H., in: Sborník Český Merán 18, 2014–2015, s. 70–79 (s bibliografií); M. Kovalová, K. H., tvůrce turistiky na Sedlecku, in: Vlastivědný sborník Sedlecko a Prčicko 20, 2016, s. 63–71.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Doskočil