HARTL Antonín 11.12.1885-19.2.1944

Z Personal
Antonín HARTL
Narození 11.12.1885
Místo narození Kunkovice (u Sušice)
Úmrtí 19.2.1944
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 258-259

HARTL, Antonín, * 11. 12. 1885 Kunkovice (u Sušice), † 19. 2. 1944 Praha, literární historik, editor, publicista, překladatel

Pocházel z rolnické rodiny, 1906 maturoval na reálném gymnáziu v Klatovech, 1906–12 studoval bohemistiku, slavistiku a romanistiku na filozofické fakultě české univerzity, obhájil doktorskou disertaci o Hubertu Gordonu Schauerovi (PhDr. 1912). V letech 1913–19 byl zaměstnán na prezidiu ČAVU, 1919–20 redaktorem časopisu Národní demokracie, 1920–23 redaktorem obnoveného Času, 1923–25 knihovníkem, 1925–39 šéfredaktorem tiskové kanceláře ministerstva zahraničí, 1931–38 současně odpovědným redaktorem revue Prager Rundschau, od 1939 bibliotekářem Národní a univerzitní knihovny. Od 1920 byl členem rady starších Církve československé a členem zednářské lóže Pravda vítězí. Za protektorátu ho gestapo podrobovalo častým výslechům, jejichž následkům podlehl.

Od studentských let ovlivňoval H. občanský postoj i literární snažení Viktor Dyk, s nímž byl v přátelském styku. Dykův vzor lze shledat i v H. epigramech (U 14 pomocníků, 1933; K novému roku 1934, 1933). Jako literární historik H. zkoumal společenské aspekty literární tvorby v kulturněpolitických souvislostech. Napsal sérii studií (H. G. Schauer, 1913; O politickém básníku. Poznámky k dílu Viktora Dyka, 1931; Epilegomena k Hlaváčkovým Žalmům, 1935). V rukopisech zanechal práce o Ferdinandu Břetislavu Mikovcovi, Vítězslavu Hálkovi a Katolické moderně. Druhá linie jeho badatelského zájmu souvisela s propagací rusínské literatury. Přehledným způsobem s ní seznamoval veřejnost jako s kulturním projevem svébytného etnika (Literární obrození podkarpatských Rusínů 1920–30, 1930; Die literarische Renaissance der Karpathoruthenen, 1932), snažil se o formulování základů rusínské kulturní politiky (Osnovy ruškoji narodnoji i kulturnoji polityki, 1923; Kulturní život osvobozené Podkarpatské Rusi, 1924) a jako překladatel i editor připravil výbor z rusínských autorů (Pozdravení Rusínů, 1936). Významným činem byl i výbor z německého minnesangu (Ve službách paní, 1941). Edičně i autorsky se podílel na řadě aktuálních sborníků na počest významných politických a kulturních činitelů (B. Thein, J. Tůma, A. S. Mágr, K. Krofta, T. G. Masaryk, E. Beneš). Vydal čtyřsvazkové Dílo K. Hlaváčka a tři svazky ze souboru Sebraných spisů V. Hálka. Dvě studie věnoval prvnímu odboji (Náš revoluční tisk ve Francii, 1928; Propaganda za války, 1938).

D: – připravit půdu. A. H. Výbor z publicistiky uspořádal a studií o autorovi opatřil E. J. Havlíček, 2002; Stati, epigramy, překlady. Výbor z díla II., A. H. (uspořádal a závěrečnou poznámkou opatřil E. J. Havlíček), 2011.

L: OSND 2/2, s. 1035; B. Koutník, A. H. zemřel, in: Časopis československých knihovníků 1944, s. 26–27; Památce dr. A. H., in: Národní osvobození 11. 12. 1945, s. 4; Kudělka–Šimeček, s. 144; LČL 2/1, s. 81–82 (se soupisem díla a další literaturou); ČBS, s. 193; Tomeš 1, s. 419–420.

P: LA PNP, Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera