HARTMANN Adam Samuel 7.9.1627-29.5.1691

Z Personal
Adam Samuel HARTMANN
Narození 7.9.1627
Místo narození Praha
Úmrtí 29.5.1691
Místo úmrtí Rotterdam (Nizozemsko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
61- Pedagog
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 262

HARTMANN, Adam Samuel, * 7. 9. 1627 Praha, † 29. 5. 1691 Rotterdam (Nizozemsko), bratrský kněz a biskup, spisovatel

Syn Adama H. (1589 – po 1647). Dostalo se mu vzdělání v Toruni, Královci (dnes Kaliningrad), Frankfurtu nad Odrou, Wittenbergu a Lipsku. Spolu s Petrem Figulem doprovázel Jana Amose Komenského do uherského Sárospataku. Od 1652 působil jako polský kazatel a posléze též jako rektor bratrské školy v Lešně. Po požáru města organizoval finanční pomoc polským sborům jednoty a za tímto účelem odjel v květnu 1657 do Holandska a poté do Anglie, kde se zdržel celý rok. Popis cesty zachytil v rukopisném deníku. Vydána tiskem byla některá jeho kázání, která vykonal při pohřbu významných podporovatelů jednoty z řad šlechty nebo bratrských seniorů.

Od 1659 působil jako správce sboru ve Wieszkowě (nedaleko Lešna). 1662 byl ordinován na konseniora, načež se vrátil do Lešna, kde pak působil jako kazatel německého sboru a opět jako rektor školy. 1673 byl zvolen seniorem polské jednoty a usadil se ve Štětíně. Mezi 1680–81 podnikl svou druhou cestu do Holandska a do Anglie, v Oxfordu získal doktorát z teologie. Poté opět působil v Lešně, kde se stal vychovatelem pozdějšího polského krále Stanisława Leszczyńského. Od léta 1690 byl správcem reformovaného sboru v tehdy pruské Klajpedě, odkud se vydal na svou třetí cestu do Anglie, během níž zemřel. Kromě vynikajícího vzdělání se vyznačoval nadkonfesními postoji a irénickými snahami, kterými si vydobyl respekt jak mezi reformovanými, tak mezi luterány.

D: Vademecum seu Itinerarium Germano-Belgicum, 1657; Tagebuch A. S. H.s über seine Kollektenreise im Jahre 1657–1659, R. Prümers (ed.), in: Zeitschrift der Historischen Gesellschaft für die Provinz Posen 14, 1899, s. 67–140, 241–308; 15, 1900, s. 95–160, 203–246.

L: RSN 3, s. 656; OSN 10, s. 919; MSN 3, s. 79; KSN 5, s. 42; A. Molnár – N. Rejchrtová, Jan Amos Komenský o sobě, 1987, s. 354; Daniel Ernst Jablonski. Religion, Wissenschaft und Politik um 1700, J. Bahlcke – W. Korthaase (eds.), Wiesbaden 2008, s. 206–208, 321–322.

Jiří Just