HARTMANN Friedrich 29.3.1876-16.1.1945

Z Personal
Friedrich HARTMANN
Narození 29.3.1876
Místo narození Opava
Úmrtí 16.1.1945
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 29- Stavař
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 264

HARTMANN, Friedrich, * 29. 3. 1876 Opava, † 16. 1. 1945 Vídeň (Rakousko), stavební statik, pedagog

Syn nadporučíka Josefa H. a Rosy, roz. Wankeové; mladší bratři Hugo (* 19. 10. 1877 Opava) a Maxmilian (* 17. 9. 1879 Opava). Vystudoval reálku v rodišti a stavební inženýrství na německé technice v Brně (1894–1900), kde byl do 1902 asistentem stavby mostů u Josefa Melana a kde 1910 obhájil disertaci Genauere Berechnung von Parallelträgern mit doppeltem System von Zugdiagonalen und Ständern (Přesnější výpočet rovnoběžných nosníků s dvojitým systémem tahových úhlopříček a sloupků, Dr. techn.). Pracoval jako konstruktér a statik u železničních společností a jako inženýr v železárnách v Sobotíně. 1915–18 vyučoval matematiku a stavbu mostů na c. k. vojenské technické akademii v Mödlingu (u Vídně) a od 1916 na technice ve Vídni. Tam byl jmenován řádným profesorem mostního stavitelství a pracoval jako děkan stavebního odboru (1922–24) i rektor školy (1928/29). Řadil se k vyhlášeným odborníkům na železobetonové mostní konstrukce, napsal desítky příspěvků do odborných časopisů a několik monografií. Byl skutečným členem Rakouské akademie věd (1925). Členem korespondentem Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag (Německá akademie věd v Praze) se stal 1944.

D: výběr: Die statisch unbestimmten Systeme des Eisen- und Eisenbetonbaues, Wien 1913; Ästhetik im Brückenbau, unter besonderer Berücksichtigung der Eisenbrücken, Leipzig 1928; Knickung, Kippung, Beulung, tamtéž 1937; Stahlbrücken (Der Brückenbau 3, E. Melan, /ed./), Wien 1951.

L: R. Saliger, F. H., in: ÖAW Almanach 95, 1945, s. 346–351 (foto); ÖBL 2, s. 195 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 543 (se soupisem díla a literatury); DBE 4, s. 407–408; P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, 2004, s. 68, 170.

Gustav Novotný