HARTMANN Robert 27.2.1858-13.7.1952

Z Personal
Robert HARTMANN
Narození 27.2.1858
Místo narození Kutná Hora
Úmrtí 13.7.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog
7- Zoolog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 267

HARTMANN, Robert, * 27. 2. 1858 Kutná Hora, † 13. 7. 1952 Praha, pedagog, entomolog

Pocházel ze sedmi dětí lékárníka Antonína H. (1821–1875), později majitele továrny na výrobu řepkového oleje, která však 1875 zkrachovala. Otec nato zemřel a rodina s nezaopatřenými dětmi zůstala ve velmi svízelné situaci. R. absolvoval nižší gymnázium v Praze a vyšší reálku v Kutné Hoře. 1875 začal navštěvovat UMPRUM, odkud výtvarně nadaný student, hmotně podporován příbuznými, odešel do Vídně na Akademii výtvarných umění, kde studoval učitelství kreslení pro střední školy. Na škole se seznámil s entomologem Vladimírem Zoufalem, později profesorem kreslení v Přerově, s nímž ho spojilo trvalé přátelství. 1886 se H. oženil s Boženou, dcerou nakladatele M. Knappa, s níž měl čtyři děti. H. začal vyučovat na reálce v Karlíně (Praha), odkud přešel na reálku do Třeboně, 1889 byl přeložen na nově otevřenou reálku do Plzně. Od 1895/96 vyučoval kreslení na malostranské reálce v Praze, 1910–13 tam zastával funkci zástupce ředitele, 1917 odešel do výslužby.

H. se od mládí věnoval sbírání hmyzu, zvláště motýlů, což ho na karlínské reálce sblížilo s předním českým entomologem Františkem Klapálkem; 1904 s ním spoluzaložil Českou společnost entomologickou. Řadu let byl členem jejího výboru, 1910–19 místopředsedou, od 1920 jednatelem. Jako aktivní funkcionář společnosti pomáhal překonat tíživá léta první světové války a 1919 ztrátu jejího prvního předsedy Klapálka. H. se celoživotně věnoval studiu, výzkumu a sběru motýlů nejen v místech svých působišť (Třeboňsko, Plzeňsko, Praha a okolí), ale i v okolí Bělé pod Bezdězem, Českých Budějovic či Nového Města nad Metují, odkud přinesl zajímavé exempláře pěkných a vzácných druhů. Přispěl faunistickými údaji o významných nálezech ze své sbírky do Sterneckova Prodromu českých motýlů (1929). Pro povzbuzení zájmu mládeže o pozorování hmyzu v přírodě a k rozšíření jejích vědomostí 1902 vydal populární knihu Rok na stráni, kterou sám ilustroval. Na jeho počest nese vzácná aberace motýla žluťáska barvoměnného, kterou chytil v Bělé pod Bezdězem, jméno Colias mirmidone Esp. a. hartmanni Joukl (1907); J. Obenberger pojmenoval 1927 nový druh kavkazského brouka krasce Sphenoptera harmanni Obenb.

D: Má vídeňská umělecká studia, in: Rodopisná revue 8, 2006, č. 4, s. 16–18.

L: F. Vopršal, K osmdesátce školního rady R. H., in: Časopis Československé společnosti entomologické 35, 1938, s. 1–3; L. Heyrovský, Jak začínala naše generace, in: ČNM, řada přírodovědná 123, 1954, č. 2, s. 146; Vzácné jubileum…, in: Časopis Československé společnosti entomologické 45, 1948, s. 162–163; Koleška 3, s. 88–89.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Koleška