HASELBAUER Franz 7.9.1677-23.9.1756

Z Personal
Franz HASELBAUER
Narození 7./13.9.1677
Místo narození Hluboká nad Vltavou
Úmrtí 23.9.1756
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
61- Pedagog
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 272-273

HASELBAUER, Franz, * 7./13. 9. 1677 Hluboká nad Vltavou, † 23. 9. 1756 Praha, jezuita, hebraista

Absolvoval gymnázium v Českém Krumlově. Do jezuitského řádu vstoupil během studií logiky na pražské univerzitě na podzim 1696, po noviciátu dokončil filozofická studia v Olomouci a po krátké učitelské praxi začal v listopadu 1704 studovat teologii v Praze. 1707 byl vysvěcen na kněze. 1710/11 učil poetiku ve Vratislavi, v následujícím roce rétoriku a hebrejštinu v Olomouci. Jeho další dráha byla spojena s Klementinskou kolejí, kde 1712–30 působil jako profesor hebrejštiny a poté cenzor hebrejských knih.

H. byl prvním filologem mezi pražskými jezuitskými profesory hebrejštiny. Znalost jidiš ho přivedla i k vydání dvou spisů objasňující židovskému obyvatelstvu základy křesťanství. Jeho význam však tkví v dílech filologických. Dvakrát vydaná Fundamenta grammatica představovala základní příručku hebrejské a chaldejské gramatiky, doplněnou řadou praktických dodatků a exkurzy do aramejštiny a jidiš. 1743 uveřejnil rozsáhlý hebrejsko-chaldejský slovník. Znovu vydal hebrejský překlad evangelií od J. B. Jona (původní vydání Řím 1668), doplněný latinským textem a německým překladem. Tiskem vyšla i německá kázání, která H. pronesl při profesi urozených sester voršilek z hradčanského konventu.

D: Des grindlichen berichts fon der emunat ha-Nocrim = Gründlicher Bericht von dem Christenthume 1–2, 1719, 1722; Hertziger Grund-Stein Zum Geistlichen Kirchen-Gebäu, 1720; Neuer Religions-Krieg, wider drey nahmhaffte Feinde Gottes, die Welt, das Fleisch, und den Teuffel, 1720; Süsse Freyheit im verschlossenen Closter-Leben, und Harte Dienstbarkeit im freyen Welt-Lauff, 1725; Wahrhafftes Ebenbild Der ersten Christenheit zu Jerusalem, 1725; Englische Wiedergeburth, Oder die anderte Tauff, 1726; Der Hohe Adel im Geistlichen Ordens-Stand, 1727; Mächtige Kriegs-Rüstungen in der neüen Welt, Wieder Drey allgemeine Erb-Feinde Die Welt, das Fleisch, und dem Teüfl, 1727; Feuer im Vasser, oder Die Hertz-brennende Liebe Gottes im Geistlichen Ordens-Stand, 1727; Sefer ikarim šel dat ha-Nocrim derech klal u-frat. Das izt kurcer inhalt des christlichen gezaces in hundert unter vajzungen le-chol bnej Jisra’el velche me-Ha-K[odeš] B[aruch] H[u] er lojchtet an Ješua mašiach emet glauben volen for geštelet..., 1729; Fundamenta Grammatica Duarum Praecipuarum Linguarum Orientalium Scilicet: Hebraicae, Et Chaldaicae, 1742, 1753; Lexicon Hebraico-Chaldaicum, 1743; Arba’a bsorot me-ha-Tora ha-chadaša še-ne’etaku mi-kedem mi-lešon romi li-lšon ivri al jad Jochanan ha-Tovel Jona ve-nidpesu ba-ir Roma bi-šnat 428 Le-PaK [=1668]. Quatuor Evangelia Novi Testamenti Olim ab Joanne Baptista Jona ex Latino in Hebraicum sermonem versa, Romae 1668. Nunc autem A. M. G. D. Additâ Vernaculâ tum Christianorum, tum Judaeorum, Pragae 1746 recusa. Die vier Evangelia des Neuen Testaments vor Zeitem Hebraisch, und Lateinisch Von Joanne Baptista Jona zu Rom An. 1668. ausgegeben. Nun aber Zu grösserer Ehre Gottes, 1746.

L: F. M. Peltzel, Boehmische, maehrische und schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten von Anfang der Gesellschaft bis auf gegenwaertige Zeit, 1786, s. 159; Wurzbach 8, s. 23; RSN 3, s. 660; OSN 10, s. 931–932; MSN 3, s. 83; KSN 5, s. 44; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie de Jésus IV, Bruxelles–Paris 1893, sl. 134–135; BOS 4, s. 713; BL 1, s. 546; S. Segert, Orientalistik an der Prager Universität, 1967, s. 83–84, 121–127; Čornejová–Fechtnerová, s. 152–153.

Kateřina Bobková-Valentová