HASELMAN Oldřich 8.8.1925-15.6.2008

Z Personal
Oldřich HASELMAN
Narození 8.8.1925
Místo narození Brno
Úmrtí 15.6.2008
Místo úmrtí (Francie)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 273

HASELMAN, Oldřich, * 8. 8. 1925 Brno, † 15. 6. 2008 (Francie), diplomat, politický a kulturní činitel

Pocházel z tradiční sociálnědemokratické rodiny: syn Františka H., dlouholetého předsedy místní politické organizace v brněnské Masarykově čtvrti, vnuk Šimona Habla, spoluzakladatele sociální demokracie na Moravě. 1944 maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a 1945–48 studoval na Vysoké škole obchodní v Praze, kde stál v čele studentské sociálnědemokratické organizace. 1946–48 člen, posléze zahraničně politický referent ústřední komise mládeže Československé sociální demokracie a zároveň tajemník odborné zahraničně politické komise strany. Koncem března 1948 odešel do exilu, odkud se v červnu spolu s Radomírem Lužou nakrátko ilegálně vrátil do vlasti se zpravodajským posláním. V zahraničí pokračoval v politické činnosti jako člen ústřední komise mládeže a ústředního výkonného výboru exilové Československé sociální demokracie. 1950–52 vystudoval politické vědy na pařížské univerzitě; od 1955 byl francouzským státním občanem a členem francouzské socialistické strany. 1955–86 působil ve službách Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, posléze jako ředitel jeho kanceláře pro Ameriku a Evropu. Udržoval úzké kontakty se Socialistickou internacionálou a prostředkoval spolupráci mezi exilovou ČSSD a francouzskou socialistickou stranou. Od osmdesátých let žil střídavě ve Francii a v Uruguayi; po listopadu 1989 pravidelně navštěvoval Českou republiku. Podílel se na obnově sociálnědemokratické strany ve vlasti, na propagaci české kultury v zahraničí a na vybudování památníku svého strýce Jiřího Mahena v Brně (čestný člen Společnosti Jiřího Mahena). Laureát ceny Gratias agit za propagaci České republiky v zahraničí (2000).

L: J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2013, 2013, s. 72.

Josef Tomeš