HAUF Jan 29.10.1895-27.4.1957

Z Personal
Jan HAUF
Narození 29.10.1895
Místo narození Jince (u Příbrami)
Úmrtí 27.4.1957
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 299

HAUF, Jan, * 29. 10. 1895 Jince (u Příbrami), † 27. 4. 1957 Plzeň, elektrotechnik, pedagog

Pocházel z rodiny řídícího učitele. Po maturitě na plzeňské reálce se 1914 zapsal v Praze na techniku, odbor strojního inženýrství; během první světové války musel studia přerušit a její poslední dva ročníky absolvoval 1918–22. První zaměstnání získal 1921 jako asistent Ústavu konstruktivní elektrotechniky. 1923 odešel do plzeňských Škodových závodů, kde nastoupil do Elektrotechnické továrny v Doudlevcích jako konstruktér točivých strojů; 1930–48 byl vedoucím konstrukčního oddělení typizace malých a speciálních strojů točivých. Za jeho řízení – i díky zahraničním studijním pobytům ve Francii, Německu, Švýcarsku, USA – produkce továrny dosáhla evropské úrovně a licenční nezávislosti na zahraničí. Vyráběla speciální motory (vertikální, přírubové, vsazené, převodové, pro doly a nebezpečné prostory), elektrické brzdy ke zkoušení strojů, indukční regulátory ad. Uspěla zvláště nová konstrukce otevřených třífázových motorů a motorů s povrchovým chlazením. H. patřil k zakladatelské generaci československého elektrotechnického průmyslu, byl nadaným konstruktérem, jehož řešení vynikala originalitou a výborným praktickým uplatněním doma i v zahraničí. Pedagogické praxi se začal věnovat ve speciálních kurzech, 1941–47 učil na plzeňské Vyšší elektrotechnické průmyslové škole. 1952 nastoupil v Plzni na nově založenou Vysokou školu strojní a elektrotechnickou, následujícího roku byl jmenován profesorem. Na škole vybudoval a vedl katedru elektrických strojů a zařízení a jako zkušený praktik vychoval generaci schopných nástupců. Působil též v profesních organizacích, v SIA, a především v Elektrotechnickém svazu československém (ESČ), předsedal jeho západočeské pobočce. Od 1955 stál v čele plzeňské pobočky Vědecké a technické společnosti pro elektrotechniku ČSAV. Výsledky práce publikoval ve studiích o teorii a stavbě elektrických strojů a dalších zařízení v odborných periodikách, např. v Elektrotechnickém a Strojnickém obzoru; zasedal také jako člen redakčních rad obou časopisů. Pořádal četné přednášky v rámci ESČ, podílel se na tvorbě norem (Asynchronní motory, Uhlíky a uhlíkové držáky, Statorové svorkovnice asynchronních motorů, Údaje pro konstrukci a prodej elektrických strojů točivých).

D: výběr: Svařované konstrukce ve stavbě elektrických strojů, in: Elektrotechnický obzor 29, 1930; Mechanické části elektrických strojů (Elektrotechnika III, s V. Listem), 1938; Stavba elektrických strojů, 1955.

L: ČBS, s. 195; Tomeš 1, s. 424; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 86; A. Hyna – T. Jílek – J. Slípka, Osobnosti plzeňského vysokého školství, 2001, s. 33; V. Bárta, In memoriam prof. Ing. J. H., in: Elektrotechnický obzor 46, 1957, s. 376 (s výběrovým soupisem děl).

Marie Makariusová