HAUGWITZ Heinrich Wilhelm III. 30.5.1770-19.5.1842

Z Personal
Heinrich Wilhelm III. HAUGWITZ
Narození 30.5.1770
Místo narození Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko)
Úmrtí 19.5.1842
Místo úmrtí Náměšť nad Oslavou
Povolání 77- Hudební skladatel
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 302-303

HAUGWITZ, Heinrich Wilhelm III. (též HAUGVIC, Jindřich Vilém III.), * 30. 5. 1770 Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko), † 19. 5. 1842 Náměšť nad Oslavou, hudebník, textilní podnikatel

Byl synem Karla Wilhelma I. (1736–1791 ?), generála, který byl 1779 povýšen do hraběcího stavu, a Marie Josefy z Frankenbergu (1744–1821). Studoval ve Vídni, kde získal hudební průpravu u Franze Kreibicha, ředitele dvorského orchestru a člena kvarteta císaře Josefa II. 1791 nebo 1794 převzal po otci správu rodinných statků, které zvelebil. Na panství Náměšť nad Oslavou podporoval rozvoj polního hospodářství, chov koní a zušlechtěných merinových ovcí. Spolupracoval s významným hospodářským odborníkem Leopoldem Trautmannem. 1795 založil v Náměšti v bývalém kapucínském klášteře továrnu na sukno. 1797 přikoupil statek Osová a zároveň prodal Miroslavské Knínice. 1798 byl přijat do stavu starobylých panských rodů.

1794 se oženil se Sofií Friesovou (1768–1835), původem z protestantské šlechtické rodiny, 1802 se manželé rozvedli. Měli spolu tři děti: Karla Wilhelma, Sofii Henriettu (* 1798), provdanou za hraběte Huberta Ludwiga Harnoncourta, a Henriettu (* 1799), později manželku hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha.

H. byl milovníkem hudby a aktivním hráčem na housle, violoncello, klavír a harfu. Sbíral partitury Georga Friedricha Händela, přátelil se např. s Antoniem Salierim a překládal nejen libreta Händelových oratorií z angličtiny do němčiny, ale i další hudební díla z francouzštiny, italštiny a latiny do němčiny. Překlady podepisoval pseudonymy Charles Guillaume nebo Ztiwguah. Na zámku Náměšť zřídil ze svých zaměstnanců a učitelů kapelu, 1830 v ní působily tři desítky instrumentalistů a dvacet čtyři zpěváků; provozovala zejména díla G. F. Händla, Ch. W. Glucka, J. Haydna, A. Salieriho a dalších skladatelů, např. W. A. Mozarta, L. van Beethovena, K. Bendy a J. Fuxe. H. neváhal vynakládat značné částky na studium nadaných hudebníků, na nákup nástrojů, hudebnin a notového materiálu z Vídně, stejně jako na honoráře hostujících umělců. Na přelomu 18. a 19. století spolupracoval s brněnským hudebníkem Gottfriedem (Bohumírem) Riegrem, který se stal kapelníkem náměšťského zámeckého orchestru. Představení – opery, scénická oratoria, instrumentální koncerty a sborové akademie – se konala na zámku v Náměšti, k produkcím byly využívány také prostory zámečku Schönwald nedaleko Jinošova a hrálo se i pod širým nebem. Vstup na akce byl volný. V době největšího rozkvětu se hrálo až třikrát týdně, později pouze o nedělích a svátcích večer. H. zanechal hudební sbírku čítající čtyři tisíce děl, která je dnes uložena v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Stal se členem několika učených společností a držitelem Leopoldova řádu. Byl pohřben do rodinné hrobky v Náměšti.

Hudební život na náměšťském zámku pokračoval i po smrti H. za jeho syna Karla Wilhelma H. (* 23. 10. 1797 Náměšť nad Oslavou, † 30. 10. 1874 Náměšť nad Oslavou), který sám hrál na několik nástrojů a komponoval, později však kapelu rozpustil a hudební literaturu, kterou sám rozmnožil o dobové skladby, uchoval v zámecké knihovně.

L: Wurzbach 8, s. 67; OSN 10, s. 962; F. Dvorský, Vlastivěda moravská. Náměšťský okres, 1908, s. 97; E. Haugwitz, Die Geschichte der Familie von H., Leipzig 1910, s. 178; F. Mainuš, Počátek průmyslové výroby v Náměšti nad Oslavou, in: Z Kralické tvrze 6, 1972–1973, s. 30–37; HS 1, s. 408; LDM 1, s. 519–520; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1. Jižní Morava, 1981, s. 170; J. Kotík, Letopisy H., 1997, s. 33; J. Sehnal – J. Vysloužil, Vlastivěda moravská. Dějiny hudby na Moravě, 2001, s. 126–127, 134; Myška 1, s. 159; Jakubcová, s. 231–232 (se soupisem další literatury); M. Buš, Hudba na zámku v Náměšti nad Oslavou, 2016, s. 26–31; http://www.musiklexikon.ac.at (stav k 10. 1. 2019).

P: MZA, Brno, fond G 142 Rodinný archiv Haugviců Náměšť nad Oslavou: i. č. 330, dědické záležitosti (1778–1801), i. č. 581, osobní doklady, pas do Holandska a Anglie (1792), i. č. 584, spolková činnost (1787–1829), i. č. 584a–584p, libreta k operám, oratoriím a divadelním hrám, i. č. 586–591, rodinná korespondence; fond E 67 Sbírka matrik, i. č. 10 737, matrika zemřelých řkt. f. ú. Náměšť nad Oslavou (1786–1863), fol. 216; MZM, Brno, Oddělení dějin hudby, sign. A–I, č. 67, Náměšť nad Oslavou.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vladimír Březina