HAUSSMANN Jiří 11.6.1868-19.7.1935

Z Personal
Jiří HAUSSMANN
Narození 11.6.1868
Místo narození Praha
Úmrtí 19.7.1935
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
58- Teoretik nebo historik státu a práva
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315-316

HAUSSMANN, Jiří (též HAUSMANN), * 11. 6. 1868 Praha, † 19. 7. 1935 Praha, soudce, politik

Syn profesora polytechniky Čeňka (Vinzenze) H. a Amálie, roz. Hoffmannové; měl dvě sestry, malířku Amélii H. (* 1862 Budín, nyní Budapešť /Maďarsko/, † 15. 5. 1920 Praha) a své dvojče Olgu Theofilu, provd. Pikhartovou (* 11. 6. 1868 Praha, † 21. 2. 1934 Praha), výtvarnici a koncertní recitátorku. Její manžel Antonín Pikhart (1861–1909) byl soudcem a překladatelem z němčiny, katalánštiny a španělštiny (pořídil první moderní překlad Cervantesova Dona Quijota).

H. vystudoval práva na české i německé univerzitě v Praze (JUDr. 1893). 1890 vstoupil do soudní služby, od 1891 pracoval jako auskultant, od 1897 soudní adjunkt, od 1902 soudní tajemník, od 1907 titulární a 1909 skutečný rada zemského soudu, od 1913 rada vrchního zemského soudu. Působil většinou v Praze, s výjimkou konce 19. století, kdy byl přidělen k okresním soudům v Kostelci nad Černými lesy a v Mariánských Lázních. 1911 byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa I. Po vzniku republiky 1918 se stal radou Nejvyššího soudu v Brně. Podílel se na převzetí soudnictví na Slovensku a jeho reorganizaci pro nový československý stát. Od 1921 opět působil v Praze jako prezident Vrchního zemského soudu. 1926 vstoupil do politiky, stal se ministrem spravedlnosti a ministrem pro zásobování lidu v druhé úřednické vládě Jana Černého; po sestavení nového kabinetu se vrátil do justice. Publikoval odborné články. Pohřben byl v rodinné hrobce v Praze na Olšanských hřbitovech.

Oženil se 1897 s Františkou, roz. Brabcovou, manželé měli syny Jiřího (1898–1923) a Ivana (1907–1944), právníka a výtvarníka karikaturistu, jenž za okupace kolaboroval s nacistickou mocí.

L: Album representantů, s. 364, 956; OSND 2/2, s. 1047; AČP, s. 125; Kolář Elity, s. 81; BL 1, s. 539; M. Stupková – M. Klečacký, Slovník představitelů soudní správy v Čechách v letech 1849–1918, 2015, s. 129–130.

P: AHMP, sbírka matrik, N řkt. f. ú. Nové Město – sv. Jindřich, sign. JCH N26 (1866–1875), s. 81.

Jiří Martínek