ČEJKA Josef 28.6.1886-24.3.1932: Porovnání verzí

Z Personal
(ČEJKA_Josef_28.7.1886-25.3.1932)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Josef ČEJKA
 
| jméno = Josef ČEJKA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.7.1886
+
| datum narození = 28.6.1886
| místo narození =  
+
| místo narození = Klatovy
| datum úmrtí = 25.3.1932
+
| datum úmrtí = 24.3.1932
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef ČEJKA
+
}}
 +
'''ČEJKA, Josef''', ''* 28. 6. 1886 Klatovy, † 24. 3. 1932 Praha, malíř, kreslíř, grafik''
 +
 
 +
Po maturitě (1903) se věnoval soukromému studiu malířství,
 +
od 1906 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze,
 +
školu nedokončil. Od 1909 se výtvarně vzdělával ve Vídni.
 +
Po studijním pobytu v Mnichově se věnoval krajinomalbě
 +
(především motivům z rodného Klatovska), malbami vyzdobil
 +
radniční síň v rodišti, kreslil podobizny a karikatury.
 +
Později se zabýval hlavně grafikou, knižními ilustracemi
 +
(spolupracoval zejména s časopisy ''Humoristické listy'' a ''Švanda''
 +
''dudák'', ilustroval též řadu knih pro děti), plakáty a reklamními
 +
kresbami. Navrhoval také dřevěné hračky. Velký zájem
 +
projevoval o divadlo, po válce byl 1918–21 členem kabaretu
 +
Červená sedma, kde působil jako konferenciér a strhující
 +
vypravěč anekdot. Podobně jako řada dalších výtvarníků
 +
první poloviny 20. století se i Č. nadchl pro loutkové divadlo,
 +
v němž chtěl uplatnit jak své výtvarné předpoklady,
 +
tak herecké nadání. V listopadu 1929 otevřel v Radiopaláci
 +
na pražských Vinohradech maňáskovou scénu Škrholeum.
 +
Pro ni vytvořil originální jeviště s transparentními dekoracemi
 +
a řadu loutek a působil tam i jako jediný herecký interpret.
 +
Scéna však neměla dlouhého trvání, jeviště s loutkami
 +
skončilo posléze v Bělehradě, kde bylo za druhé světové války
 +
zničeno. Č. zemřel na mozkovou mrtvici. Den úmrtí je v literatuře uváděn i 25. 3., avšak podle nekrologů a pamětníků zemřel na Zelený čtvrtek, tedy 24. 3.
 +
 
 +
'''L:''' rok., Malíř Č. zemřel, in: Venkov 27. 3. 1932; Za J. Č., in: Národní osvobození
 +
27. 3. 1932; A. Birnbaumová – V. Černá, Opuštěná paleta, 1942,
 +
s. 62; B. Karen, Epizody, 1946, s. 256; OSND 1/2, s. 1023; Toman 1, s. 139;
 +
J. Červený, Červená sedma, 1959, s. 218n.; J. Malík, Úsměvy dřevěné Thálie,
 +
1965, s. 76n., 254; V. V. Štech, V zamlženém zrcadle, 1967, s. 143n.; Knížák,
 +
s. 166n.
 +
 
 +
Alice Dubská
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:1886]]
 +
[[Kategorie:Klatovy]]
 
[[Kategorie:1932]]
 
[[Kategorie:1932]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 25. 11. 2016, 17:30

Josef ČEJKA
Narození 28.6.1886
Místo narození Klatovy
Úmrtí 24.3.1932
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

ČEJKA, Josef, * 28. 6. 1886 Klatovy, † 24. 3. 1932 Praha, malíř, kreslíř, grafik

Po maturitě (1903) se věnoval soukromému studiu malířství, od 1906 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, školu nedokončil. Od 1909 se výtvarně vzdělával ve Vídni. Po studijním pobytu v Mnichově se věnoval krajinomalbě (především motivům z rodného Klatovska), malbami vyzdobil radniční síň v rodišti, kreslil podobizny a karikatury. Později se zabýval hlavně grafikou, knižními ilustracemi (spolupracoval zejména s časopisy Humoristické listy a Švanda dudák, ilustroval též řadu knih pro děti), plakáty a reklamními kresbami. Navrhoval také dřevěné hračky. Velký zájem projevoval o divadlo, po válce byl 1918–21 členem kabaretu Červená sedma, kde působil jako konferenciér a strhující vypravěč anekdot. Podobně jako řada dalších výtvarníků první poloviny 20. století se i Č. nadchl pro loutkové divadlo, v němž chtěl uplatnit jak své výtvarné předpoklady, tak herecké nadání. V listopadu 1929 otevřel v Radiopaláci na pražských Vinohradech maňáskovou scénu Škrholeum. Pro ni vytvořil originální jeviště s transparentními dekoracemi a řadu loutek a působil tam i jako jediný herecký interpret. Scéna však neměla dlouhého trvání, jeviště s loutkami skončilo posléze v Bělehradě, kde bylo za druhé světové války zničeno. Č. zemřel na mozkovou mrtvici. Den úmrtí je v literatuře uváděn i 25. 3., avšak podle nekrologů a pamětníků zemřel na Zelený čtvrtek, tedy 24. 3.

L: rok., Malíř Č. zemřel, in: Venkov 27. 3. 1932; Za J. Č., in: Národní osvobození 27. 3. 1932; A. Birnbaumová – V. Černá, Opuštěná paleta, 1942, s. 62; B. Karen, Epizody, 1946, s. 256; OSND 1/2, s. 1023; Toman 1, s. 139; J. Červený, Červená sedma, 1959, s. 218n.; J. Malík, Úsměvy dřevěné Thálie, 1965, s. 76n., 254; V. V. Štech, V zamlženém zrcadle, 1967, s. 143n.; Knížák, s. 166n.

Alice Dubská