ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ Anežka 12.2.1864-7.3.1947: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERMÁKOVÁ-Sluková_Anežka_12.2.1864-7.3.1947)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Anežka ČERMÁKOVÁ-Sluková
+
| jméno = Anežka ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.2.1864
 
| datum narození = 12.2.1864
| místo narození =  
+
| místo narození = Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu)
 
| datum úmrtí = 7.3.1947
 
| datum úmrtí = 7.3.1947
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />54- Etnograf
54- Etnograf
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Anežka ČERMÁKOVÁ-Sluková
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 606
 +
}}
 +
'''ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ, Anežka''', ''* 12. 2. 1864 Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu), † 7. 3. 1947 Praha, spisovatelka, etnografka''
 +
 
 +
V dětském věku ji 1877 jako polosirotka (matka Josefa Sluková
 +
byla vdova) vzala k sobě do Prahy teta, spisovatelka Karolína
 +
Světlá. V Praze navštěvovala školu Ženského výrobního
 +
spolku českého a složila zkoušky na učitelku ručních prací
 +
(tzv. industriální učitelku). 1901 se provdala za Josefa Čermáka.
 +
Už v mládí se zapojila do pražského literárního dění.
 +
V 90. letech 19. století úzce spolupracovala s E. Krásnohorskou,
 +
s níž vydala řadu pohádkových knih (1892: ''Z pohádky''
 +
''do pohádky'', ''Pohádky zimního večera'', ''Pohádky naší babičky'',
 +
1893: ''Povídej, povídej!'', 1895: ''Našim poupátkům'', ''Z knihy do''
 +
''srdečka''). Naučila se polsky a překládala. V rodině K. Světlé
 +
se stala zprvu společnicí, pak tajemnicí a sekretářkou spisovatelky.
 +
Dělala korektury a zapisovala díla, která jí K. Světlá
 +
v době své oční choroby diktovala. Řadu z nich Č. i jazykově
 +
upravovala. Po smrti spisovatelky se stala dědičkou jejího literárního
 +
odkazu. Památku tety uchovávala vydáváním korespondence
 +
(zejména ''Korespondence dvou sester – K. Světlé''
 +
''a S. Podlipské z let 1852–58'', 1909, ''Karolína Světlá ve stycích''
 +
''s Janem Nerudou'', 1912), vzpomínek (''Vzpomínky na Karolínu''
 +
''Světlou'', 1909, ''Malé nebíčko'', 1936), i uspořádáním jejích
 +
souborných třicetisvazkových spisů v Ottově nakladatelství.
 +
Na úpravě spisů pracovala 1899–1904. Zasloužila se o založení
 +
muzea K. Světlé v Turnově, kam literární doklady spisovatelky
 +
uložila. Sama plodně přispívala prozaickými črtami,
 +
povídkami a drobnými skizzami do řady dobových, zejména
 +
ženských časopisů. Tematicky čerpala ponejvíce ze života
 +
rodného Podještědska, ve svém vzpomínkovém souborném
 +
díle, vydaném 1936 v Mladé Boleslavi pod názvem ''Malé nebíčko'',
 +
podala výstižný dobový dokument vlastního života.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 1085; Ženské listy 37, 1909, s. 147n.; Kulturní adresář
 +
ČSR, 1936; nekrolog in: Národní osvobození 12. 3. 1947, s. 4; Obrana
 +
lidu 12. 3. 1947, s. 4; J. Kunc, Kdy zemřeli…, 1962, s. 36; J. Kamenský,
 +
Třetí v řadě, in: Vpřed (Liberec) 6. 3. 1970; kt, Osmdesát let Anežky
 +
Č.-S., in: Lidové noviny 1. 3. 1944; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české
 +
a slovenské literatuře, 1973, s. 472; LČL 1, s. 443n.; H. Klinková, A. Č.-S.:
 +
(1864–1947). Soupis osobního fondu, 1996; J. Janáčková, Božena Němcová
 +
a sestry Rottovy (ve světle nových pramenů a souvislostí), in: Česká literatura
 +
53, 2005, č. 4, s. 493n.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272887 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 16: Řádka 64:
  
 
[[Kategorie:1864]]
 
[[Kategorie:1864]]
 +
[[Kategorie:Dolení Paseky]]
 
[[Kategorie:1947]]
 
[[Kategorie:1947]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:16

Anežka ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ
Narození 12.2.1864
Místo narození Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu)
Úmrtí 7.3.1947
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 606

ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ, Anežka, * 12. 2. 1864 Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu), † 7. 3. 1947 Praha, spisovatelka, etnografka

V dětském věku ji 1877 jako polosirotka (matka Josefa Sluková byla vdova) vzala k sobě do Prahy teta, spisovatelka Karolína Světlá. V Praze navštěvovala školu Ženského výrobního spolku českého a složila zkoušky na učitelku ručních prací (tzv. industriální učitelku). 1901 se provdala za Josefa Čermáka. Už v mládí se zapojila do pražského literárního dění. V 90. letech 19. století úzce spolupracovala s E. Krásnohorskou, s níž vydala řadu pohádkových knih (1892: Z pohádky do pohádky, Pohádky zimního večera, Pohádky naší babičky, 1893: Povídej, povídej!, 1895: Našim poupátkům, Z knihy do srdečka). Naučila se polsky a překládala. V rodině K. Světlé se stala zprvu společnicí, pak tajemnicí a sekretářkou spisovatelky. Dělala korektury a zapisovala díla, která jí K. Světlá v době své oční choroby diktovala. Řadu z nich Č. i jazykově upravovala. Po smrti spisovatelky se stala dědičkou jejího literárního odkazu. Památku tety uchovávala vydáváním korespondence (zejména Korespondence dvou sester – K. Světlé a S. Podlipské z let 1852–58, 1909, Karolína Světlá ve stycích s Janem Nerudou, 1912), vzpomínek (Vzpomínky na Karolínu Světlou, 1909, Malé nebíčko, 1936), i uspořádáním jejích souborných třicetisvazkových spisů v Ottově nakladatelství. Na úpravě spisů pracovala 1899–1904. Zasloužila se o založení muzea K. Světlé v Turnově, kam literární doklady spisovatelky uložila. Sama plodně přispívala prozaickými črtami, povídkami a drobnými skizzami do řady dobových, zejména ženských časopisů. Tematicky čerpala ponejvíce ze života rodného Podještědska, ve svém vzpomínkovém souborném díle, vydaném 1936 v Mladé Boleslavi pod názvem Malé nebíčko, podala výstižný dobový dokument vlastního života.

L: OSN 28, s. 1085; Ženské listy 37, 1909, s. 147n.; Kulturní adresář ČSR, 1936; nekrolog in: Národní osvobození 12. 3. 1947, s. 4; Obrana lidu 12. 3. 1947, s. 4; J. Kunc, Kdy zemřeli…, 1962, s. 36; J. Kamenský, Třetí v řadě, in: Vpřed (Liberec) 6. 3. 1970; kt, Osmdesát let Anežky Č.-S., in: Lidové noviny 1. 3. 1944; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 472; LČL 1, s. 443n.; H. Klinková, A. Č.-S.: (1864–1947). Soupis osobního fondu, 1996; J. Janáčková, Božena Němcová a sestry Rottovy (ve světle nových pramenů a souvislostí), in: Česká literatura 53, 2005, č. 4, s. 493n.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová