ARNOLT z Dobroslavína Karel Ferdinand ?1670-1745: Porovnání verzí

Z Personal
(ARNOLT_Karel_Ferdinand_1670-1745)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Karel Ferdinand ARNOLT  
+
| jméno = Karel Ferdinand ARNOLT z Dobroslavína
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1670
+
| datum narození = po 1670
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 1745
 
| datum úmrtí = 1745
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
 
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
 
43- Významný představitel obecní správy
 
43- Významný představitel obecní správy
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel Ferdinand ARNOLT
+
}}
 +
 
 +
'''ARNOLT z Dobroslavína, Karel Ferdinand,''' ''* po 1670 Praha, † 1745 Praha, tiskař, vydavatel''
 +
 
 +
Nejmladší syn Jana A. z Dobroslavína a Kathariny rozené
 +
Šípařové pokračoval v rodinné tiskařské tradici. V době otcova
 +
úmrtí nebyl ještě dospělý a tiskárnu spravovala jeho matka.
 +
V té době byla část vybavení odprodána brněnskému tiskaři
 +
Františku J. Sinapimu. Už 1690 se po skončení studií na
 +
pražské univerzitě i v cizině ujal prokazatelně svého dědictví
 +
a stal se dvorním impresorem. Od Leopolda I. získal zpět po
 +
otcově smrti ztracené privilegium tisknout a vydávat v Čechách
 +
noviny, kalendáře, zemské sněmy a úřední zprávy. Tuto
 +
výsadu musel ale v následujících letech několikrát obhajovat.
 +
Výsadní postavení si udržel téměř až do smrti. Množství jeho
 +
tisků však postupně klesalo. Přestože ovládal český, německý,
 +
latinský a italský jazyk, vládla v tiskárně hlavně němčina. To
 +
byl důvod, proč se Karlu Ferdinandu Rossenmüllerovi podařilo
 +
1719 získat povolení k vydávání českých novin, které A.
 +
údajně zanedbával. Od 1740 přestala arnoltovská tiskárna
 +
vydávat zemské sněmy. Uvedené ztráty však nepoškodily vliv
 +
a postavení A. ve veřejném životě. Byl primátorem Menšího
 +
Města pražského, nejvyšším strážmistrem nad městským vojskem,
 +
asesorem u hlavní rektifikační komise. Ještě 1740 byl
 +
uveden mezi jedenácti nejznámějšími českými tiskaři. Po jeho
 +
smrti se jméno Arnolt z českého knihtisku ztratilo.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 2, s. 771n.; J. Volf, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze knihtiskařem
 +
brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; týž, Geschichte
 +
des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, Weimar 1928,
 +
s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do r. 1848, 1930, s. 63n. (kde další
 +
literatura); Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství, 1939, (3. rozšířené vydání),
 +
s. 82n.; DČŽ 1, s. 24n.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
 
[[Kategorie:1670]]
 
[[Kategorie:1670]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1745]]
 
[[Kategorie:1745]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 25. 2. 2016, 13:17

Karel Ferdinand ARNOLT z Dobroslavína
Narození po 1670
Místo narození Praha
Úmrtí 1745
Místo úmrtí Praha
Povolání

69- Knihtiskař nebo typograf 43- Významný představitel obecní správy

68- Redaktor nebo žurnalista

ARNOLT z Dobroslavína, Karel Ferdinand, * po 1670 Praha, † 1745 Praha, tiskař, vydavatel

Nejmladší syn Jana A. z Dobroslavína a Kathariny rozené Šípařové pokračoval v rodinné tiskařské tradici. V době otcova úmrtí nebyl ještě dospělý a tiskárnu spravovala jeho matka. V té době byla část vybavení odprodána brněnskému tiskaři Františku J. Sinapimu. Už 1690 se po skončení studií na pražské univerzitě i v cizině ujal prokazatelně svého dědictví a stal se dvorním impresorem. Od Leopolda I. získal zpět po otcově smrti ztracené privilegium tisknout a vydávat v Čechách noviny, kalendáře, zemské sněmy a úřední zprávy. Tuto výsadu musel ale v následujících letech několikrát obhajovat. Výsadní postavení si udržel téměř až do smrti. Množství jeho tisků však postupně klesalo. Přestože ovládal český, německý, latinský a italský jazyk, vládla v tiskárně hlavně němčina. To byl důvod, proč se Karlu Ferdinandu Rossenmüllerovi podařilo 1719 získat povolení k vydávání českých novin, které A. údajně zanedbával. Od 1740 přestala arnoltovská tiskárna vydávat zemské sněmy. Uvedené ztráty však nepoškodily vliv a postavení A. ve veřejném životě. Byl primátorem Menšího Města pražského, nejvyšším strážmistrem nad městským vojskem, asesorem u hlavní rektifikační komise. Ještě 1740 byl uveden mezi jedenácti nejznámějšími českými tiskaři. Po jeho smrti se jméno Arnolt z českého knihtisku ztratilo.

L: OSN 2, s. 771n.; J. Volf, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; týž, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do r. 1848, 1930, s. 63n. (kde další literatura); Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství, 1939, (3. rozšířené vydání), s. 82n.; DČŽ 1, s. 24n.

Pavla Vošahlíková