BARTOŠ Emanuel 2.4.1902-22.3.1966: Porovnání verzí

Z Personal
(BARTOŠ_Emanuel_2.4.1902-22.3.1966)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Emanuel BARTOŠ
 
| jméno = Emanuel BARTOŠ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bartos Emanuel portret.jpg
 
| datum narození = 2.4.1902
 
| datum narození = 2.4.1902
| místo narození = Maglajana
+
| místo narození = Maglajana (Bosna a Hercegovina)
 
| datum úmrtí = 22.3.1966
 
| datum úmrtí = 22.3.1966
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 7- Zoolog
+
| povolání = 7- Zoolog<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emanuel BARTOŠ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 241
 +
}}
 +
 
 +
'''BARTOŠ, Emanuel,''' * 2. 4. 1902 Maglajana (Bosna a Hercegovina), † 22. 3. 1966 Praha, přírodovědec, zoolog, pedagog
 +
 
 +
Narodil se jako syn poštovního zaměstnance v Bosně. Rodina
 +
se brzy přestěhovala do Čech. Obecnou školu navštěvoval
 +
v Březových Horách a v Praze, kde 1922 absolvoval reálku,
 +
pak studoval na Přírodovědecké fakultě UK obory přírodopis
 +
a zeměpis a získal doktorát přírodních věd. V době hospodářské
 +
krize odešel na Slovensko, kde vyučoval jako profesor na
 +
gymnáziích (Spišská Nová Ves, Bratislava, Prešov, Nové Mesto
 +
nad Váhom, Dolný Kubín). 1939 se vrátil do Čech. Učil
 +
zprvu v Příbrami a později v Praze. Časté střídání působišť
 +
umožnilo B. důkladně poznat faunu různých končin vlasti.
 +
1945 začal přednášet na Pedagogické fakultě UK v Praze.
 +
1947 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě UK pro obor
 +
systematická zoologie. 1952 byl jmenován profesorem, pověřen
 +
vedením katedry systematické zoologie a zvolen děkanem
 +
fakulty. Stal se uznávaným pedagogem. Napsal středoškolskou
 +
učebnici zoologie a vysokoškolská skripta ''Soustavná''
 +
''zoologie I'', ''II''. Působil v zoologické komisi ČSAV a jako člen
 +
dozorčí rady pro vydávání knižní edice ''Fauna ČSR''. Hlavním
 +
B. studijním oborem byla zoologie, pozornost věnoval taxonomii
 +
a ekologii méně známých skupin bezobratlých, především
 +
mikroskopické mechové fauně, kterou sledoval od dob
 +
vysokoškolských studií a v jejímž výzkumu dosáhl výrazných
 +
úspěchů. Nejvýznamnější byly B. průkopnické práce o společenstvech
 +
mechových krytenek (''Testacea'') a ekologické závěry
 +
o jejich výskytu. Do jím sledovaných skupin bezobratlých živočichů
 +
rovněž patřili kořenonožci (''Rhizopoda''), břichobrvky
 +
(''Gastrotricha''), vířníci (''Rotatoria''), želvušky (''Tardigrada''), sekáči
 +
(''Opilionidea'') a pavouci (''Araneidea''). Z hmyzu se věnoval
 +
studiu řádů srpic (''Mecoptera''), střechatek (''Megaloptera''), dlouhošíjek
 +
(''Raphidioptera'') a síťokřídlých (''Neuroptera''). Vědecké
 +
poznatky publikoval od 1932, jeho práce byly dobře známy
 +
i v zahraničí. Za svoji celoživotní činnost získal vyznamenání
 +
Za zásluhy o výstavbu.
 +
 
 +
'''D:''' Kořenonožci našich mechů I–VI, 1936–40; Rozbor drobnohledné fauny
 +
českých mechů, 1946; Drobnohledná fauna slovenských mechov, 1949;
 +
Mikroskopická zvířena šumavských mechů 1, 1949; Zvířena beskydských
 +
aerophytických mechů, 1952; Vířníci – Rotatoria, Fauna ČSR, 1959; Soustava
 +
a jména živočichů (s J. Kratochvílem), 1954; Klíč zvířeny ČSR 1, 1954
 +
a 3, 1959; Klíč k určování hmyzích řádů, 1953; přehled B. prací do 1952, in:
 +
Zoologické a entomologické listy 1, 1952, s. 267n.; přehled prací po 1952,
 +
in: Věstník Československé společnosti zoologické 30, 1966, s. 383n.
 +
 
 +
'''L:''' R. Šrámek-Hušek, 60 let prof. Dr. E. B., in: Věstník Československé
 +
společnosti zoologické 26, 1962, s. 205; M. Kunst, Prof. Dr. E. B., DrSc.,
 +
nekrolog Acta Entomologica Bohemoslovaca 64, 1967, s. 79n.; Koleška, s. 7;
 +
ČBS, s. 27; Tomeš 1, s. 50; E. Opatrný – F. Petruška, Dějiny české zoologie,
 +
1998, s. 79n.; SBS 1, s. 158.
 +
 
 +
Zdeněk Koleška
  
== Literatura ==
 
Tomeš I, 50; Příbram, 16; Koleška, 15, 7; Janko 541; Živa, r. 10, č.2., 1962, s. 64;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:7- Zoolog]]
 
[[Kategorie:7- Zoolog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1902]]
 
[[Kategorie:1902]]
 
[[Kategorie:Maglajana]]
 
[[Kategorie:Maglajana]]
 
[[Kategorie:1966]]
 
[[Kategorie:1966]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 25. 9. 2019, 18:57

Emanuel BARTOŠ
Narození 2.4.1902
Místo narození Maglajana (Bosna a Hercegovina)
Úmrtí 22.3.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 7- Zoolog
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 241

BARTOŠ, Emanuel, * 2. 4. 1902 Maglajana (Bosna a Hercegovina), † 22. 3. 1966 Praha, přírodovědec, zoolog, pedagog

Narodil se jako syn poštovního zaměstnance v Bosně. Rodina se brzy přestěhovala do Čech. Obecnou školu navštěvoval v Březových Horách a v Praze, kde 1922 absolvoval reálku, pak studoval na Přírodovědecké fakultě UK obory přírodopis a zeměpis a získal doktorát přírodních věd. V době hospodářské krize odešel na Slovensko, kde vyučoval jako profesor na gymnáziích (Spišská Nová Ves, Bratislava, Prešov, Nové Mesto nad Váhom, Dolný Kubín). 1939 se vrátil do Čech. Učil zprvu v Příbrami a později v Praze. Časté střídání působišť umožnilo B. důkladně poznat faunu různých končin vlasti. 1945 začal přednášet na Pedagogické fakultě UK v Praze. 1947 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě UK pro obor systematická zoologie. 1952 byl jmenován profesorem, pověřen vedením katedry systematické zoologie a zvolen děkanem fakulty. Stal se uznávaným pedagogem. Napsal středoškolskou učebnici zoologie a vysokoškolská skripta Soustavná zoologie I, II. Působil v zoologické komisi ČSAV a jako člen dozorčí rady pro vydávání knižní edice Fauna ČSR. Hlavním B. studijním oborem byla zoologie, pozornost věnoval taxonomii a ekologii méně známých skupin bezobratlých, především mikroskopické mechové fauně, kterou sledoval od dob vysokoškolských studií a v jejímž výzkumu dosáhl výrazných úspěchů. Nejvýznamnější byly B. průkopnické práce o společenstvech mechových krytenek (Testacea) a ekologické závěry o jejich výskytu. Do jím sledovaných skupin bezobratlých živočichů rovněž patřili kořenonožci (Rhizopoda), břichobrvky (Gastrotricha), vířníci (Rotatoria), želvušky (Tardigrada), sekáči (Opilionidea) a pavouci (Araneidea). Z hmyzu se věnoval studiu řádů srpic (Mecoptera), střechatek (Megaloptera), dlouhošíjek (Raphidioptera) a síťokřídlých (Neuroptera). Vědecké poznatky publikoval od 1932, jeho práce byly dobře známy i v zahraničí. Za svoji celoživotní činnost získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.

D: Kořenonožci našich mechů I–VI, 1936–40; Rozbor drobnohledné fauny českých mechů, 1946; Drobnohledná fauna slovenských mechov, 1949; Mikroskopická zvířena šumavských mechů 1, 1949; Zvířena beskydských aerophytických mechů, 1952; Vířníci – Rotatoria, Fauna ČSR, 1959; Soustava a jména živočichů (s J. Kratochvílem), 1954; Klíč zvířeny ČSR 1, 1954 a 3, 1959; Klíč k určování hmyzích řádů, 1953; přehled B. prací do 1952, in: Zoologické a entomologické listy 1, 1952, s. 267n.; přehled prací po 1952, in: Věstník Československé společnosti zoologické 30, 1966, s. 383n.

L: R. Šrámek-Hušek, 60 let prof. Dr. E. B., in: Věstník Československé společnosti zoologické 26, 1962, s. 205; M. Kunst, Prof. Dr. E. B., DrSc., nekrolog Acta Entomologica Bohemoslovaca 64, 1967, s. 79n.; Koleška, s. 7; ČBS, s. 27; Tomeš 1, s. 50; E. Opatrný – F. Petruška, Dějiny české zoologie, 1998, s. 79n.; SBS 1, s. 158.

Zdeněk Koleška