BARTOVSKÝ Václav 22.8.1903-8.8.1961: Porovnání verzí

Z Personal
(BARTOVSKÝ_Václav_22.8.1903-8.8.1961)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 8.8.1961
 
| datum úmrtí = 8.8.1961
| místo úmrtí = Praha
+
| místo úmrtí = Vůsí (o. Kučeř) u Písku
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav BARTOVSKÝ
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''BARTOVSKÝ, Václav,''' ''* 22. 8. 1903 Praha, † 8. 8. 1961 Vůsí (o. Kučeř) u Písku, malíř, výtvarný kritik''
 +
 
 +
Ve 20. letech studoval soukromě u malířů Jaroslava Poše,
 +
Karla Raška a Rudolfa Vejrycha, ve 30. letech se stal členem
 +
Sdružení výtvarníků v Praze a od 1948 Umělecké besedy.
 +
Již B. raná, ještě realistická tvorba tíhla k zobrazení města
 +
(''Viadukt'', 1929, ''Činžáky'', 1929). Zájem o otázky kompozice
 +
obrátil jeho pozornost ke kubismu (''Město'', 1930, ''Zátiší''
 +
''s mandolínou'', 1933). B. zredukoval malířské prostředky
 +
a střízlivost výrazu spojil, inspirován zvláště tvorbou H. Matisse
 +
a P. Bonnarda, s modelací barevnými plochami (''Modrý''
 +
''interiér'' ''s bílou'' ''židlí'', 1933, ''Dívka v'' ''interiéru'', 1935). Výrazovými
 +
prostředky se blížil imaginativnímu proudu surrealismu
 +
(''Stoh'', ''Sláma'', 1939), ve 40. letech pak Skupině 42 tématy civilizačními.
 +
Středem B. pozornosti se stal člověk v městském
 +
prostředí, ve svých obrazech zachytil pomíjivost okamžiku,
 +
dění v pražských ulicích a kavárnách. Vedle samostatné tvorby se B. věnoval i ilustraci knih J. Hanče a P. Reverdyho. Po
 +
tvůrčí krizi v první polovině 50. let, kdy vedl kurzy v Textilní
 +
tvorbě (ÚBOK) a pracoval jako výtvarný publicista (texty pro
 +
katalogy výstav, články, monografie), začal malovat portréty
 +
a vrátil se znovu k plošnému traktování obrazu a městským
 +
námětům zobrazovaným jen několika znaky (''Ulice'', 1958,
 +
''Stanice'', 1960). Ve druhé polovině 50. let podporoval nástup
 +
řady mladých výtvarníků a spolu s V. Boštíkem inicioval
 +
vznik skupiny UB 12.
 +
 
 +
'''D:''' obrazy ve sbírkách NG Praha, GHMP, Karlovy Vary, Liberec, Zlín ad.;
 +
samostatné výstavy: Dům umělců, Praha 1927; Topič, Praha 1948 (kat.);
 +
Galerie J. Krále, Brno 1962; Čsl. spisovatel, Praha 1963 (kat.); Ostrava
 +
1964; Karlovy Vary 1983 (kat.); Litoměřice 1985 (kat.); Zlín (Gottwaldov)
 +
1989–90 (kat.); kolektivní: členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze
 +
1932; SVU Mánes 1936; I.–III. zlínský salon 1936–38; od 1942 členské
 +
výstavy Umělecké Besedy; Tvůrčí skupina UB 12, Praha 1962 a retrospektiva
 +
1989, Roudnice nad Labem 1994 (kat.); podrobný soupis dalších výstav in:
 +
L. Ševeček, V. B., obrazy a kresby, (kat.) 1990; monografie: Bedřich Vaníček,
 +
1967.
 +
 
 +
'''L:''' J. Chalupecký, Obrazy V. B., in: V. B. (kat.), 1948; Toman 1, s. 40;
 +
J. Padrta, V. B., 1960; EČVU, s. 50; L. Ševeček, c. d., (kde další literatura);
 +
Saur 7, s. 309n.; NEČVU 1, s. 49; Tomeš 1, s. 52; SČSVU 1, s. 103n.
 +
 
 +
Stanislava Fedrová
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1961]]
 
[[Kategorie:1961]]
[[Kategorie:Praha]]
+
[[Kategorie:Vůsí]]

Verze z 22. 4. 2016, 09:06

Václav BARTOVSKÝ
Narození 22.8.1903
Místo narození Praha
Úmrtí 8.8.1961
Místo úmrtí Vůsí (o. Kučeř) u Písku
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

BARTOVSKÝ, Václav, * 22. 8. 1903 Praha, † 8. 8. 1961 Vůsí (o. Kučeř) u Písku, malíř, výtvarný kritik

Ve 20. letech studoval soukromě u malířů Jaroslava Poše, Karla Raška a Rudolfa Vejrycha, ve 30. letech se stal členem Sdružení výtvarníků v Praze a od 1948 Umělecké besedy. Již B. raná, ještě realistická tvorba tíhla k zobrazení města (Viadukt, 1929, Činžáky, 1929). Zájem o otázky kompozice obrátil jeho pozornost ke kubismu (Město, 1930, Zátiší s mandolínou, 1933). B. zredukoval malířské prostředky a střízlivost výrazu spojil, inspirován zvláště tvorbou H. Matisse a P. Bonnarda, s modelací barevnými plochami (Modrý interiér s bílou židlí, 1933, Dívka v interiéru, 1935). Výrazovými prostředky se blížil imaginativnímu proudu surrealismu (Stoh, Sláma, 1939), ve 40. letech pak Skupině 42 tématy civilizačními. Středem B. pozornosti se stal člověk v městském prostředí, ve svých obrazech zachytil pomíjivost okamžiku, dění v pražských ulicích a kavárnách. Vedle samostatné tvorby se B. věnoval i ilustraci knih J. Hanče a P. Reverdyho. Po tvůrčí krizi v první polovině 50. let, kdy vedl kurzy v Textilní tvorbě (ÚBOK) a pracoval jako výtvarný publicista (texty pro katalogy výstav, články, monografie), začal malovat portréty a vrátil se znovu k plošnému traktování obrazu a městským námětům zobrazovaným jen několika znaky (Ulice, 1958, Stanice, 1960). Ve druhé polovině 50. let podporoval nástup řady mladých výtvarníků a spolu s V. Boštíkem inicioval vznik skupiny UB 12.

D: obrazy ve sbírkách NG Praha, GHMP, Karlovy Vary, Liberec, Zlín ad.; samostatné výstavy: Dům umělců, Praha 1927; Topič, Praha 1948 (kat.); Galerie J. Krále, Brno 1962; Čsl. spisovatel, Praha 1963 (kat.); Ostrava 1964; Karlovy Vary 1983 (kat.); Litoměřice 1985 (kat.); Zlín (Gottwaldov) 1989–90 (kat.); kolektivní: členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze 1932; SVU Mánes 1936; I.–III. zlínský salon 1936–38; od 1942 členské výstavy Umělecké Besedy; Tvůrčí skupina UB 12, Praha 1962 a retrospektiva 1989, Roudnice nad Labem 1994 (kat.); podrobný soupis dalších výstav in: L. Ševeček, V. B., obrazy a kresby, (kat.) 1990; monografie: Bedřich Vaníček, 1967.

L: J. Chalupecký, Obrazy V. B., in: V. B. (kat.), 1948; Toman 1, s. 40; J. Padrta, V. B., 1960; EČVU, s. 50; L. Ševeček, c. d., (kde další literatura); Saur 7, s. 309n.; NEČVU 1, s. 49; Tomeš 1, s. 52; SČSVU 1, s. 103n.

Stanislava Fedrová