BENEŠ Bohuš 11.3.1901-10.3.1977: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 10.3.1977
 
| datum úmrtí = 10.3.1977
 
| místo úmrtí = Oakland (USA)
 
| místo úmrtí = Oakland (USA)
| povolání = 48- Politický publicista
+
| povolání = 48- Politický publicista<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 380-381
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:19

Bohuš BENEŠ
Narození 11.3.1901
Místo narození Praha
Úmrtí 10.3.1977
Místo úmrtí Oakland (USA)
Povolání 48- Politický publicista
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 380-381

BENEŠ, Bohuš, * 11. 3. 1901 Praha, † 10. 3. 1977 Oakland (USA), diplomat, novinář

Syn Václava B. (1865–1919), synovec prezidenta Edvarda B. (1884–1948) a bratr Jiřího B. (1898–1966). Krátce po započatých studiích na Filozofické fakultě UK v Praze vstoupil 1920 do diplomatické služby a v následující dekádě pracoval jako úředník na československých konzulátech v New Yorku, Montrealu a později na vyslanectví v Bruselu. Od 1931 byl úředníkem zpravodajské sekce MZV a jako její zpravodaj (současně i dopisovatel Československé tiskové kanceláře) působil jistou dobu u Společnosti národů v Ženevě. 1937 až 1938 byl krátce tiskovým atašé československého vyslanectví v Londýně. Po uzavření Mnichovské dohody však ze služby odešel, aby – jako osobní tajemník – provázel odstoupivšího prezidenta E. Beneše, nejprve ve Velké Británii a pak při jeho působení v USA. Po ustavení československé exilové vlády v Londýně 1940 se stal šéfredaktorem jejího oficiálního tiskového orgánu týdeníku Čechoslovák (do 1942). V té době vydal i několik spisů propagujících československý odboj. Od 1943 do září 1948 byl generálním konzulem v San Francisku. Po smrti svého strýce zůstal v USA a později (1949 až 1966) přednášel moderní historii a politické vědy na různých amerických kolejích a univerzitách, naposledy na státní univerzitě v Marylandu (1960–66). V New Yorku vydal 1945 soubor krátkých próz Na domácí frontě aj. povídky a 1947 sbírku povídek Bůh do domu. Jeho dcera, sochařka Emilie B. (*1932), se provdala za amerického politologa Zbigniewa Brzezinského (* 1928).

D: Československá zahraniční akce, Chicago 1939; Czechoslovakia: its Sacrifice and Future, Chicago 1939; Věrni zůstaneme, Chicago 1939; Amerika jde s námi, Londýn 1941 (reedice pod názvem Amerika šla s námi, Curych 1977 a Praha 1999); Bitva o Československo v britském veřejném mínění (spoluautor), Londýn b. d.; Křídla ve vyhnanství (ed.), Londýn 1941.

L: Pejskar 1, s. 97n.; Tomeš, 1, s. 76; M. Hauner (ed.), Formování československého zahraničního odboje v letech 1938–1939 ve světle svědectví Jana Opočenského, 2000; J. Brabec – J. Gruša, Slovník českých spisovatelů, 1982, s. 23.

P: AMZV, Personální spis; Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jindřich Dejmek