BIELA Wilhelm 19.3.1782-18.2.1856: Porovnání verzí

Z Personal
(BIELA_von_Wilhelm_19.3.1782-18.2.1856)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Wilhelm BIELA von
+
| jméno = Wilhelm BIELA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.3.1782
 
| datum narození = 19.3.1782
| místo narození =  
+
| místo narození = Röslau (Německo)
 
| datum úmrtí = 18.2.1856
 
| datum úmrtí = 18.2.1856
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Benátky (Itálie)
 
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog
 
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Wilhelm BIELA von
+
}}
 +
 
 +
'''BIELA, Wilhelm,''' ''* 19. 3. 1782 Röslau (Německo), † 18. 2. 1856 Benátky (Itálie), důstojník, astronom''
 +
 
 +
Potomek šlechtické rodiny rytířů z Bílé, která pocházela
 +
z Žatecka a Mostecka a po Bílé hoře se vystěhovala z Čech.
 +
B. se narodil v podhůří Harzu, vychován byl v Drážďanech.
 +
Od 1805 sloužil v rakouské armádě; vyznamenal se v napoleonských válkách, po 1815 sloužil jako setník a později
 +
důstojník v Čechách (Praha, Josefov). 1832 byl převelen do
 +
severoitalského Roviga. Po záchvatu mrtvice 1844 byl penzionován
 +
v hodnosti majora a usadil se v Benátkách, kde zemřel.
 +
 
 +
B. vojenské zásluhy nebyly tak významné jako jeho působení
 +
v oboru astronomie. Proslavil se zejména jako objevitel
 +
tří komet – všechny nalezl během svého pobytu v Josefově:
 +
Gambart-Pons-Biela 1822, Pons-Biela-Dunlop 1825 IV
 +
a především nejslavnější Bielova kometa 1826. B., který ji
 +
poprvé pozoroval 27. 2. 1826, u ní zjistil periodicitu (jeden
 +
oběh kolem Slunce za 6 let a 9 měsíců) a dovodil, že jde o tutéž
 +
kometu, která byla pozorována již dříve – 1772 (Montaigne)
 +
a 1805 (Pons, ten dokonce vypočetl její dráhu). Po
 +
Halleyově a Enckeově kometě šlo teprve o třetí rozpoznanou
 +
krátkoperiodickou kometu. Znovu byla pozorována 1832
 +
(mj. Johnem Herschelem), 1845 se rozdělila na dva kusy,
 +
stejně tak při dalším návratu 1852. Poté Bielova kometa pozorovatelům
 +
zmizela, až v noci z 27. na 28. 11. 1872 způsobila
 +
meteorický déšť (tzv. Andromedidy), při kterém bylo
 +
napočítáno za šest a půl hodiny 33 400 meteorů. V menší
 +
míře se meteorický roj opakoval 1878, 1885, 1892 a velmi
 +
slabě ještě 1899. Šlo o vůbec první doložený zánik komety.
 +
Kromě komet nese B. jméno také kráter o průměru 76 km
 +
na povrchu Měsíce. Své objevy zveřejnil B. v několika časopiseckých
 +
článcích a v samostatné publikaci vydané v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' Die zweite große Weltenkraft, nebst Ideen über einige Geheimnisse der
 +
physischen Astronomie, oder Andeutungen zu einer Theorie der Tangentialkraft,
 +
1836.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 4, s. 26; Wurzbach 1, s. 388n.; ÖBL 1, s. 83.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
 
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
 
 
[[Kategorie:1782]]
 
[[Kategorie:1782]]
 +
[[Kategorie:Röslau]]
 
[[Kategorie:1856]]
 
[[Kategorie:1856]]
 +
[[Kategorie:Benátky]]

Verze z 26. 7. 2016, 11:00

Wilhelm BIELA
Narození 19.3.1782
Místo narození Röslau (Německo)
Úmrtí 18.2.1856
Místo úmrtí Benátky (Itálie)
Povolání 9- Astronom nebo astrolog

BIELA, Wilhelm, * 19. 3. 1782 Röslau (Německo), † 18. 2. 1856 Benátky (Itálie), důstojník, astronom

Potomek šlechtické rodiny rytířů z Bílé, která pocházela z Žatecka a Mostecka a po Bílé hoře se vystěhovala z Čech. B. se narodil v podhůří Harzu, vychován byl v Drážďanech. Od 1805 sloužil v rakouské armádě; vyznamenal se v napoleonských válkách, po 1815 sloužil jako setník a později důstojník v Čechách (Praha, Josefov). 1832 byl převelen do severoitalského Roviga. Po záchvatu mrtvice 1844 byl penzionován v hodnosti majora a usadil se v Benátkách, kde zemřel.

B. vojenské zásluhy nebyly tak významné jako jeho působení v oboru astronomie. Proslavil se zejména jako objevitel tří komet – všechny nalezl během svého pobytu v Josefově: Gambart-Pons-Biela 1822, Pons-Biela-Dunlop 1825 IV a především nejslavnější Bielova kometa 1826. B., který ji poprvé pozoroval 27. 2. 1826, u ní zjistil periodicitu (jeden oběh kolem Slunce za 6 let a 9 měsíců) a dovodil, že jde o tutéž kometu, která byla pozorována již dříve – 1772 (Montaigne) a 1805 (Pons, ten dokonce vypočetl její dráhu). Po Halleyově a Enckeově kometě šlo teprve o třetí rozpoznanou krátkoperiodickou kometu. Znovu byla pozorována 1832 (mj. Johnem Herschelem), 1845 se rozdělila na dva kusy, stejně tak při dalším návratu 1852. Poté Bielova kometa pozorovatelům zmizela, až v noci z 27. na 28. 11. 1872 způsobila meteorický déšť (tzv. Andromedidy), při kterém bylo napočítáno za šest a půl hodiny 33 400 meteorů. V menší míře se meteorický roj opakoval 1878, 1885, 1892 a velmi slabě ještě 1899. Šlo o vůbec první doložený zánik komety. Kromě komet nese B. jméno také kráter o průměru 76 km na povrchu Měsíce. Své objevy zveřejnil B. v několika časopiseckých článcích a v samostatné publikaci vydané v Praze.

D: Die zweite große Weltenkraft, nebst Ideen über einige Geheimnisse der physischen Astronomie, oder Andeutungen zu einer Theorie der Tangentialkraft, 1836.

L: OSN 4, s. 26; Wurzbach 1, s. 388n.; ÖBL 1, s. 83.

Jiří Martínek