BLÜMEGEN Hermann Hannibal 1.7.1716-17.10.1774: Porovnání verzí

Z Personal
(BLÜMEGEN_Hermann_Hannibal_1.7.1716-17.10.1774)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.7.1716
 
| datum narození = 1.7.1716
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 17.10.1774
 
| datum úmrtí = 17.10.1774
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hermann Hannibal BLÜMEGEN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 570-571
 +
}}
 +
 
 +
'''BLÜMEGEN, Hermann Hanibal,''' ''* 1. 7. 1716 Vídeň (Rakousko), † 17. 10. 1774 Brno, římskokatolický kněz, biskup''
 +
 
 +
Byl starším bratrem Johanna Christopha B. (1722–1802),
 +
státního úředníka, a mladším sourozencem Heinricha Cajetana
 +
B. (1715–1788), státního úředníka, velkostatkáře a manufakturisty.
 +
O B. studiích není nic známo. V mládí cestoval
 +
spolu s bratrem Heinrichem Cajetanem po Německu a po
 +
Itálii a starší bratr mu dopomohl k dosažení významných
 +
církevních úřadů a k vysokému společenskému postavení.
 +
Byl jmenován kanovníkem v Olomouci a 1751 infulovaným
 +
proboštem královské kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně. Za
 +
něj byla postavena rezidence probošta kapituly, která se zanedlouho
 +
stala sídlem biskupa v Brně. Již 1752 se odebral
 +
jako postulátor hraběte Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu,
 +
olomouckého biskupa a kardinála, do Říma, aby tam
 +
jednal o svatořečení Jana Sarkandra. B. zasáhl též do sporu
 +
olomouckého metropolity s premonstráty, cisterciáky a benediktiny
 +
a proces dovedl až do konce v Troyerův prospěch.
 +
1763 přijal úřad královéhradeckého biskupa. Tuto činnost
 +
vykonával kvůli nemoci jen po krátkou dobu a od 1767
 +
ho zastupoval světící biskup Matyáš František Chorynský
 +
z Ledské. Krátce před smrtí B. vydal publikaci věnovanou
 +
královéhradecké diecézi (''Institutio'' ''Ecclesiastica'' ''ad Universum''
 +
''Clerum'' ''Dioecesis'' ''Reginae'' ''Hradecensis''), která svým obsahem
 +
a názory odpovídala učení tehdejších reformátorů. Byl znám
 +
jako vzdělaný a osvícený církevní hodnostář a jako milovník
 +
umění.
 +
 
 +
B. 1746 zakoupil velkostatek Vizovice. Na místě bývalého
 +
kláštera tam dal 1750–70 postavit brněnským stavitelem
 +
Františkem Grimmem nový zámek s kostelem ve velkolepém
 +
barokním stylu a s hodnotným vnitřním vybavením. B.
 +
byl 1759 povýšen panovnicí Marií Terezií spolu s bratry do
 +
hraběcího stavu.
 +
 
 +
'''L:''' Ch. d’Elvert, Die Grafen von Blümegen, in: Notizen-Blatt der historisch-
 +
-statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung
 +
des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde (Beilage der Mittheilungen),
 +
1866, s. 17n., 1877, č. 1, s. 1n.; R. Zuber, Osudy moravské církve
 +
v 18. století, 1987, s. 144n.; BL 1, s. 110.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/386304 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Bohumír Smutný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
 
[[Kategorie:1716]]
 
[[Kategorie:1716]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1774]]
 
[[Kategorie:1774]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 19:48

Hermann Hannibal BLÜMEGEN
Narození 1.7.1716
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 17.10.1774
Místo úmrtí Brno
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 570-571

BLÜMEGEN, Hermann Hanibal, * 1. 7. 1716 Vídeň (Rakousko), † 17. 10. 1774 Brno, římskokatolický kněz, biskup

Byl starším bratrem Johanna Christopha B. (1722–1802), státního úředníka, a mladším sourozencem Heinricha Cajetana B. (1715–1788), státního úředníka, velkostatkáře a manufakturisty. O B. studiích není nic známo. V mládí cestoval spolu s bratrem Heinrichem Cajetanem po Německu a po Itálii a starší bratr mu dopomohl k dosažení významných církevních úřadů a k vysokému společenskému postavení. Byl jmenován kanovníkem v Olomouci a 1751 infulovaným proboštem královské kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně. Za něj byla postavena rezidence probošta kapituly, která se zanedlouho stala sídlem biskupa v Brně. Již 1752 se odebral jako postulátor hraběte Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu, olomouckého biskupa a kardinála, do Říma, aby tam jednal o svatořečení Jana Sarkandra. B. zasáhl též do sporu olomouckého metropolity s premonstráty, cisterciáky a benediktiny a proces dovedl až do konce v Troyerův prospěch. 1763 přijal úřad královéhradeckého biskupa. Tuto činnost vykonával kvůli nemoci jen po krátkou dobu a od 1767 ho zastupoval světící biskup Matyáš František Chorynský z Ledské. Krátce před smrtí B. vydal publikaci věnovanou královéhradecké diecézi (Institutio Ecclesiastica ad Universum Clerum Dioecesis Reginae Hradecensis), která svým obsahem a názory odpovídala učení tehdejších reformátorů. Byl znám jako vzdělaný a osvícený církevní hodnostář a jako milovník umění.

B. 1746 zakoupil velkostatek Vizovice. Na místě bývalého kláštera tam dal 1750–70 postavit brněnským stavitelem Františkem Grimmem nový zámek s kostelem ve velkolepém barokním stylu a s hodnotným vnitřním vybavením. B. byl 1759 povýšen panovnicí Marií Terezií spolu s bratry do hraběcího stavu.

L: Ch. d’Elvert, Die Grafen von Blümegen, in: Notizen-Blatt der historisch- -statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde (Beilage der Mittheilungen), 1866, s. 17n., 1877, č. 1, s. 1n.; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století, 1987, s. 144n.; BL 1, s. 110.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bohumír Smutný