BRANDEJS Stanislav 10.11.1918-15.6.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(BRANDEJS_Stanislav_10.11.1918-15.6.1975)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Stanislav BRANDEJS
 
| jméno = Stanislav BRANDEJS
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Brandejs Stanislav portret.JPG
 
| datum narození = 10.11.1918
 
| datum narození = 10.11.1918
| místo narození = Hořice, o. Jičín
+
| místo narození = Hořice v Podkrkonoší
 
| datum úmrtí = 15.6.1975
 
| datum úmrtí = 15.6.1975
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 10- Meteorolog nebo klimatolog
+
| povolání = 10- Meteorolog nebo klimatolog<br />2- Fyzik<br />61- Pedagog<br />
2- Fyzik
+
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Stanislav BRANDEJS
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 130-131
 +
}}
 +
 
 +
'''BRANDEJS, Stanislav,''' ''* 10. 11. 1918 Hořice v Podkrkonoší, † 15. 6. 1975 Praha, meteorolog, pedagog''
 +
 
 +
Byl synem československého diplomata meziválečného období.
 +
Po maturitě 1936 zahájil studia na Přírodovědecké fakultě
 +
UK, kde ho zaujala meteorologie, klimatologie a geofyzika.
 +
V době uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval
 +
v Ústředním meteorologickém ústavu pro Čechy a Moravu
 +
v Praze, později byl totálně nasazen. Záhy po osvobození
 +
1945 dokončil disertační spis ''Synoptický a aerologický rozbor''
 +
''povětrnostní situace nad střední Evropou ve dnech 10.–15. 6.''
 +
''1939'', na němž pracoval během německé okupace, a po jeho
 +
obhájení byl 1946 promován doktorem přírodních věd
 +
(RNDr.). 1946 se stal asistentem Ústavu pro meteorologii
 +
a klimatologii na Přírodovědecké fakultě UK, 1951 byl jmenován
 +
docentem a 1965 řádným profesorem meteorologie
 +
a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde
 +
vedl katedru astronomie, geofyziky a meteorologie a kde působil
 +
až do své náhlé smrti.
 +
 
 +
B. význam pro českou meteorologii po vědecké i pedagogické
 +
stránce byl značný. Jako badatel zasáhl do několika oborů.
 +
Od problémů radiometeorologie, atmosférické optiky
 +
a akustiky přešel k řešení otázek dynamické meteorologie
 +
a numerických metod předpovědi počasí. Těžiště B. průkopnické
 +
vědecké práce spočívá v dynamické meteorologii,
 +
oboru meteorologie, který zkoumá dynamiku a termodynamiku
 +
atmosféry, formuluje a řeší rovnice, které je popisují
 +
a které jsou využívány k objektivním, především početním
 +
meteorologickým předpovědím. B. sepsal a 1957 vydal monografii ''Úvod do početních metod předpovědi počasí'', jež patřila
 +
v této vědní oblasti k prvním souborným pracím na světě
 +
a jež se stala metodickým východiskem studií dalších autorů
 +
z vysokých škol, ČSAV a z Hydrometeorologického ústavu.
 +
B. tak založil a vybudoval českou školu dynamické meteorologie,
 +
která však ke svému rozvoji a realizaci odborných
 +
záměrů tehdy neměla k dispozici výkonný počítač. Ke konci
 +
vědecké kariéry se B. soustředil na problematiku atmosférické turbulence, mezosynoptických procesů a zvláště fyzikální
 +
klimatologie, jež nabyla značného významu až v současnosti.
 +
Do výuky meteorologie a klimatologie v tehdejším Československu
 +
zavedl moderní matematicko-fyzikální metody. 1954
 +
se podílel na zvyšování odborné úrovně vojenských specialistů
 +
přednáškami v četných kursech a na přípravě studia meteorologie
 +
na tehdejší Vojenské technické akademii Antonína
 +
Zápotockého v Brně, kde zpočátku učil.
 +
 
 +
B. byl proděkanem a 1966–69 děkanem Matematicko-fyzikální
 +
fakulty UK. Dále předsedal komisi pro obhajoby
 +
kandidátských disertačních prací, přijal členství ve vědeckém
 +
kolegiu astronomie, geofyziky, geodézie a meteorologie
 +
v tehdejší ČSAV a zastával funkce na ministerstvu školství,
 +
v ČSAV a v Hydrometeorologickém ústavu. Od 1957 byl vedoucím
 +
redaktorem časopisu ''Studia geophysica et geodaetica''.
 +
Publikoval bezmála šedesát odborných prací.
 +
 
 +
'''D:''' In memoriam prof. RNDr. S. B., in: Meteorologické zprávy 28, 1975,
 +
č. 5, s. 129n. (kde soupis B. díla); výběr: Dynamické předpovědní metody
 +
v synoptické meteorologii 1–2, in: Meteorologické zprávy 5, 1952, č. 4,
 +
s. 94n., 6, 1953, č. 1, s. 3n.; Úvod do početní předpovědi počasí, in: Geofyzikální
 +
sborník, 1957, s. 9n.; Základní rovnice teoretické klimatologie a jejich
 +
použití při řešení makroklimatických problémů, in: Meteorologické zprávy
 +
28, 1975, č. 5, s. 131n.
 +
 
 +
'''L:''' In memoriam prof. RNDr. S. B., c. d.; MČE 1, s. 546; Tomeš 1, s. 132;
 +
J. Munzar a kol., Malý průvodce meteorologií, 1989, s. 44; ČBS, s. 63;
 +
K. Krška – F. Šamaj, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku,
 +
2001, s. 411n.
 +
 
 +
Karel Krška
  
== Literatura ==
 
K. Krška, Dějiny meteorologie s. 411; 
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:10- Meteorolog nebo klimatolog]]
 
[[Kategorie:10- Meteorolog nebo klimatolog]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:Hořice]]
 
[[Kategorie:Hořice]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 5. 10. 2019, 12:38

Stanislav BRANDEJS
Narození 10.11.1918
Místo narození Hořice v Podkrkonoší
Úmrtí 15.6.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 10- Meteorolog nebo klimatolog
2- Fyzik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 130-131

BRANDEJS, Stanislav, * 10. 11. 1918 Hořice v Podkrkonoší, † 15. 6. 1975 Praha, meteorolog, pedagog

Byl synem československého diplomata meziválečného období. Po maturitě 1936 zahájil studia na Přírodovědecké fakultě UK, kde ho zaujala meteorologie, klimatologie a geofyzika. V době uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval v Ústředním meteorologickém ústavu pro Čechy a Moravu v Praze, později byl totálně nasazen. Záhy po osvobození 1945 dokončil disertační spis Synoptický a aerologický rozbor povětrnostní situace nad střední Evropou ve dnech 10.–15. 6. 1939, na němž pracoval během německé okupace, a po jeho obhájení byl 1946 promován doktorem přírodních věd (RNDr.). 1946 se stal asistentem Ústavu pro meteorologii a klimatologii na Přírodovědecké fakultě UK, 1951 byl jmenován docentem a 1965 řádným profesorem meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde vedl katedru astronomie, geofyziky a meteorologie a kde působil až do své náhlé smrti.

B. význam pro českou meteorologii po vědecké i pedagogické stránce byl značný. Jako badatel zasáhl do několika oborů. Od problémů radiometeorologie, atmosférické optiky a akustiky přešel k řešení otázek dynamické meteorologie a numerických metod předpovědi počasí. Těžiště B. průkopnické vědecké práce spočívá v dynamické meteorologii, oboru meteorologie, který zkoumá dynamiku a termodynamiku atmosféry, formuluje a řeší rovnice, které je popisují a které jsou využívány k objektivním, především početním meteorologickým předpovědím. B. sepsal a 1957 vydal monografii Úvod do početních metod předpovědi počasí, jež patřila v této vědní oblasti k prvním souborným pracím na světě a jež se stala metodickým východiskem studií dalších autorů z vysokých škol, ČSAV a z Hydrometeorologického ústavu. B. tak založil a vybudoval českou školu dynamické meteorologie, která však ke svému rozvoji a realizaci odborných záměrů tehdy neměla k dispozici výkonný počítač. Ke konci vědecké kariéry se B. soustředil na problematiku atmosférické turbulence, mezosynoptických procesů a zvláště fyzikální klimatologie, jež nabyla značného významu až v současnosti. Do výuky meteorologie a klimatologie v tehdejším Československu zavedl moderní matematicko-fyzikální metody. 1954 se podílel na zvyšování odborné úrovně vojenských specialistů přednáškami v četných kursech a na přípravě studia meteorologie na tehdejší Vojenské technické akademii Antonína Zápotockého v Brně, kde zpočátku učil.

B. byl proděkanem a 1966–69 děkanem Matematicko-fyzikální fakulty UK. Dále předsedal komisi pro obhajoby kandidátských disertačních prací, přijal členství ve vědeckém kolegiu astronomie, geofyziky, geodézie a meteorologie v tehdejší ČSAV a zastával funkce na ministerstvu školství, v ČSAV a v Hydrometeorologickém ústavu. Od 1957 byl vedoucím redaktorem časopisu Studia geophysica et geodaetica. Publikoval bezmála šedesát odborných prací.

D: In memoriam prof. RNDr. S. B., in: Meteorologické zprávy 28, 1975, č. 5, s. 129n. (kde soupis B. díla); výběr: Dynamické předpovědní metody v synoptické meteorologii 1–2, in: Meteorologické zprávy 5, 1952, č. 4, s. 94n., 6, 1953, č. 1, s. 3n.; Úvod do početní předpovědi počasí, in: Geofyzikální sborník, 1957, s. 9n.; Základní rovnice teoretické klimatologie a jejich použití při řešení makroklimatických problémů, in: Meteorologické zprávy 28, 1975, č. 5, s. 131n.

L: In memoriam prof. RNDr. S. B., c. d.; MČE 1, s. 546; Tomeš 1, s. 132; J. Munzar a kol., Malý průvodce meteorologií, 1989, s. 44; ČBS, s. 63; K. Krška – F. Šamaj, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, 2001, s. 411n.

Karel Krška