BRUNA Eduard 27.7.1822-24.6.1899: Porovnání verzí

Z Personal
(BRUNA_Eduard_27.7.1822-24.6.1899)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 27.7.1822
 
| datum narození = 27.7.1822
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 24.6.1899
 
| datum úmrtí = 24.6.1899
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Kyselka u Karlových Varů
 
| povolání = 53- Historik
 
| povolání = 53- Historik
 
48- Politický publicista
 
48- Politický publicista
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Eduard BRUNA
+
}}
 +
 
 +
'''BRUNA, Eduard,''' ''* 27. 7. 1822 Praha, † 24. 6. 1899 Kyselka u Karlových Varů, historik, novinář, geograf''
 +
 
 +
Byl synem dělostřeleckého důstojníka. Od 1840 studoval
 +
na pražské univerzitě, 1845 dosáhl doktorátu (PhDr.). 1845
 +
žádal o možnost vyučovat fyzickou geografii (jako vůbec první,
 +
byť nehabilitovaný, docent tohoto oboru na pražské univerzitě),
 +
získal ji 1847; 1848 se stal soukromým docentem
 +
fyzické geografie a českých dějin. V přednáškách popularizoval
 +
mj. dílo F. Palackého. Jako jeden z prvních přednášejících
 +
využil práva svobodné výuky na univerzitě. V revolučních
 +
letech 1848–49 patřil k akademickým radikálům. Stal se členem
 +
Národního výboru a v květnu 1848 se účastnil deputace
 +
do Innsbrucku, kam v důsledku revolučních událostí dočasně
 +
přesídlil rakouský dvůr. V červnu 1848 velel v Klementinu
 +
oddílu studentů filozofie. Perzekuci však unikl, trestní stíhání
 +
vedené proti němu bylo v srpnu 1848 zastaveno. Zatčen
 +
byl však 1849 v souvislosti s účastí na připravovaném májovém
 +
spiknutí. Při výsleších údajně přitížil řadě svých druhů,
 +
nejvíce Karlu Sladkovskému. K odsouzení B. opět nedošlo
 +
pro nedostatek důkazů.
 +
 
 +
Ve svém jediném díle ''Geschichte Böhmens'' převzal filozofii dějin
 +
Augustina Smetany. Rozvinul v něm základní myšlenku
 +
o tom, že Slované mají uskutečnit ideu sociální spravedlnosti
 +
v dějinách. V následujících letech se B. vzdal další politické
 +
činnosti a vstoupil do státních služeb. 1852–89 působil
 +
jako šéfredaktor listu ''Prager Zeitung'', 1867 založil jeho večerník
 +
''Prager Abendblatt''. Univerzitní kariéru ukončil, pouze
 +
1859/60 a 1867/68 byl děkanem doktorského kolegia filozofické fakulty pražské univerzity.
 +
 
 +
'''D:''' Geschichte Böhmens, 1849.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 155; EBL 1, s. 91 (kde chybně místo narození Kyselka); ISN 3,
 +
s. 178; KSN 2, s. 152n.; V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově
 +
1348–1967, 1968, s. 54, 61, 390 (s místem úmrtí Praha); Kutnar, s. 243;
 +
DUK 3, s. 93, 99, 353; SČF, s. 59; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské
 +
univerzitě 2, 1965, s. 16, 20n.
 +
 
 +
Roman Vondra, Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:48- Politický publicista]]
 
[[Kategorie:48- Politický publicista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
 
[[Kategorie:1822]]
 
[[Kategorie:1822]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1899]]
 
[[Kategorie:1899]]
 +
[[Kategorie:Kyselka]]

Verze z 8. 1. 2017, 12:32

Eduard BRUNA
Narození 27.7.1822
Místo narození Praha
Úmrtí 24.6.1899
Místo úmrtí Kyselka u Karlových Varů
Povolání

53- Historik 48- Politický publicista

68- Redaktor nebo žurnalista

BRUNA, Eduard, * 27. 7. 1822 Praha, † 24. 6. 1899 Kyselka u Karlových Varů, historik, novinář, geograf

Byl synem dělostřeleckého důstojníka. Od 1840 studoval na pražské univerzitě, 1845 dosáhl doktorátu (PhDr.). 1845 žádal o možnost vyučovat fyzickou geografii (jako vůbec první, byť nehabilitovaný, docent tohoto oboru na pražské univerzitě), získal ji 1847; 1848 se stal soukromým docentem fyzické geografie a českých dějin. V přednáškách popularizoval mj. dílo F. Palackého. Jako jeden z prvních přednášejících využil práva svobodné výuky na univerzitě. V revolučních letech 1848–49 patřil k akademickým radikálům. Stal se členem Národního výboru a v květnu 1848 se účastnil deputace do Innsbrucku, kam v důsledku revolučních událostí dočasně přesídlil rakouský dvůr. V červnu 1848 velel v Klementinu oddílu studentů filozofie. Perzekuci však unikl, trestní stíhání vedené proti němu bylo v srpnu 1848 zastaveno. Zatčen byl však 1849 v souvislosti s účastí na připravovaném májovém spiknutí. Při výsleších údajně přitížil řadě svých druhů, nejvíce Karlu Sladkovskému. K odsouzení B. opět nedošlo pro nedostatek důkazů.

Ve svém jediném díle Geschichte Böhmens převzal filozofii dějin Augustina Smetany. Rozvinul v něm základní myšlenku o tom, že Slované mají uskutečnit ideu sociální spravedlnosti v dějinách. V následujících letech se B. vzdal další politické činnosti a vstoupil do státních služeb. 1852–89 působil jako šéfredaktor listu Prager Zeitung, 1867 založil jeho večerník Prager Abendblatt. Univerzitní kariéru ukončil, pouze 1859/60 a 1867/68 byl děkanem doktorského kolegia filozofické fakulty pražské univerzity.

D: Geschichte Böhmens, 1849.

L: BL 1, s. 155; EBL 1, s. 91 (kde chybně místo narození Kyselka); ISN 3, s. 178; KSN 2, s. 152n.; V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 54, 61, 390 (s místem úmrtí Praha); Kutnar, s. 243; DUK 3, s. 93, 99, 353; SČF, s. 59; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské univerzitě 2, 1965, s. 16, 20n.

Roman Vondra, Jiří Martínek