BUDÍN Bohumír 16.8.1907-5.5.1945: Porovnání verzí

Z Personal
(BUDÍN_Bohumír_16.8.1907-5.5.1945)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohumír BUDÍN
+
}}
 +
 
 +
'''BUDÍN, Bohumír,''' ''* 16. 8. 1907 Praha, † 5. 5. 1945 Praha, lékař-chirurg, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Po maturitě na gymnáziu vystudoval medicínu na Lékařské
 +
fakultě UK v Praze, promoval 22. 1. 1932. Na studia si vydělával
 +
na stavbách. Současně se věnoval i sportu v Sokole
 +
a později v atletickém oddíle SK Slavia Praha. Několikrát
 +
reprezentoval ČSR v boxu, hrál ragby za vysoké školy. Medicínu
 +
dokončil v době vrcholící hospodářské krize a marně
 +
hledal práci. Příležitostně zastupoval na venkově a byl lékařem
 +
v Praporech práce hlavního města Prahy, vytvořených
 +
na pomoc nezaměstnaným. Poté se stal sekundářem v berounské
 +
nemocnici, prošel chirurgií v Lounech, v TeplicíchŠanově,
 +
v Žilině. Během vojenské služby pracoval na chirurgickém
 +
oddělení divizní nemocnice. 1937 nastoupil v nové
 +
nemocnici v Praze Na Bulovce jako sekundární lékař u prof.
 +
MUDr. J. Levita. Během nacistické okupace Československa
 +
se aktivně zapojil do odboje, vedl skupinu vytvořenou v nemocnici
 +
Na Bulovce, která tiskla a distribuovala ilegální tiskoviny
 +
a spolupracoval se skupinou libeňských komunistů.
 +
13. 11. 1939 ho zatklo gestapo. Z Pankráce byl deportován
 +
do Drážďan a krátce na to do Lipska, kde byl vězněn 18 měsíců
 +
a současně vedl vězeňskou ošetřovnu. V září 1941 byl
 +
převezen do drážďanského vězení a v lednu 1942 odsouzen
 +
ke 33 měsícům káznice ve Waldheimu. Po propuštění se vrátil
 +
do Prahy (15. 8. 1942) a od května 1943 nastoupil jako
 +
chirurg v nemocnici kongregace Milosrdných sester sv. Karla
 +
Boromejského ve Vlašské ulici na Malé Straně. Přijal i funkci
 +
lékaře zaměstnanců Pražského hradu spojenou s naturálním
 +
bytem na Hradě. Následoval zákaz lékařské činnosti a B. začal
 +
pracovat jako závozník, později se stal technickým úředníkem
 +
v biologické laboratoři Frágnerovy továrny na léčiva
 +
v Dolních Měcholupech, kde se podílel na přípravě směrnic pro léčbu nemocných tzv. českým penicilinem (mykoiny).
 +
Jako člen České národní rady vytvořil její zdravotně-sociální
 +
komisi a stal se jejím předsedou. Během Pražského povstání
 +
byl smrtelně zraněn palbou z kulometu a zranění podlehl. B.
 +
publikoval 1937–45 v odborných časopisech ''Praktický lékař'',
 +
''Časopis lékařů českých''.
 +
 
 +
'''D:''' Syndrom canalis vertebralis, in: Neurologie a psychiatrie československá
 +
10, 1948, s. 113n.; Torse omenta, in: Praktický lékař 17, 1937, č. 17,
 +
s. 426n.; Chirurgické léčení u diabetika (s J. Švolbovou), in: tamtéž 20, 1940,
 +
č. 10, s. 189n.; Epyem hrudníku (s J. Švolbovou), in: tamtéž, č. 18, s. 352n.;
 +
Bolesti v bederní a křížové krajině při spina bifida occulta lumbosacralis, in:
 +
tamtéž 21, 1941, č. 18, s. 357n.; Spondylolysis, spondylolisthesis a scoliosis
 +
spondylolisthetica (s J. Budínovou), in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 734n.;
 +
O angiografii mozkové (s J. Budínovou), in: tamtéž 83, 1944, č. 32, s. 965n.;
 +
Léčba Mykoinem BF 510 v praxi (s J. Čupíkem a I. Málkem), in: tamtéž 84,
 +
1945, č. 20, s. 690n.
 +
 
 +
'''L:''' I. Málek, Památce MUDr. B. B., in: ČLČ 84, 1945, č. 19, s. 665n. (s bibliografií); V. Kotinský, Lékaři – oběti českého domácího odboje za druhé
 +
světové války 9, MUDr. B. B., in: tamtéž 130, 1991, č. 1, s. 26n.; Tomeš
 +
1, s. 153.
 +
 
 +
'''P:''' Pamětní deska na domě v Praze 2, Bělehradská 44 (na místě úmrtí). Jeho
 +
jméno též nese ulice v Praze-Libni, v blízkosti nemocnice na Bulovce.
 +
 
 +
Hana Mášová
  
== Literatura ==
 
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
 
[[Kategorie:1907]]
 
[[Kategorie:1907]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 25. 1. 2017, 20:16

Bohumír BUDÍN
Narození 16.8.1907
Místo narození Praha
Úmrtí 5.5.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři

BUDÍN, Bohumír, * 16. 8. 1907 Praha, † 5. 5. 1945 Praha, lékař-chirurg, účastník 2. odboje

Po maturitě na gymnáziu vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UK v Praze, promoval 22. 1. 1932. Na studia si vydělával na stavbách. Současně se věnoval i sportu v Sokole a později v atletickém oddíle SK Slavia Praha. Několikrát reprezentoval ČSR v boxu, hrál ragby za vysoké školy. Medicínu dokončil v době vrcholící hospodářské krize a marně hledal práci. Příležitostně zastupoval na venkově a byl lékařem v Praporech práce hlavního města Prahy, vytvořených na pomoc nezaměstnaným. Poté se stal sekundářem v berounské nemocnici, prošel chirurgií v Lounech, v TeplicíchŠanově, v Žilině. Během vojenské služby pracoval na chirurgickém oddělení divizní nemocnice. 1937 nastoupil v nové nemocnici v Praze Na Bulovce jako sekundární lékař u prof. MUDr. J. Levita. Během nacistické okupace Československa se aktivně zapojil do odboje, vedl skupinu vytvořenou v nemocnici Na Bulovce, která tiskla a distribuovala ilegální tiskoviny a spolupracoval se skupinou libeňských komunistů. 13. 11. 1939 ho zatklo gestapo. Z Pankráce byl deportován do Drážďan a krátce na to do Lipska, kde byl vězněn 18 měsíců a současně vedl vězeňskou ošetřovnu. V září 1941 byl převezen do drážďanského vězení a v lednu 1942 odsouzen ke 33 měsícům káznice ve Waldheimu. Po propuštění se vrátil do Prahy (15. 8. 1942) a od května 1943 nastoupil jako chirurg v nemocnici kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Vlašské ulici na Malé Straně. Přijal i funkci lékaře zaměstnanců Pražského hradu spojenou s naturálním bytem na Hradě. Následoval zákaz lékařské činnosti a B. začal pracovat jako závozník, později se stal technickým úředníkem v biologické laboratoři Frágnerovy továrny na léčiva v Dolních Měcholupech, kde se podílel na přípravě směrnic pro léčbu nemocných tzv. českým penicilinem (mykoiny). Jako člen České národní rady vytvořil její zdravotně-sociální komisi a stal se jejím předsedou. Během Pražského povstání byl smrtelně zraněn palbou z kulometu a zranění podlehl. B. publikoval 1937–45 v odborných časopisech Praktický lékař, Časopis lékařů českých.

D: Syndrom canalis vertebralis, in: Neurologie a psychiatrie československá 10, 1948, s. 113n.; Torse omenta, in: Praktický lékař 17, 1937, č. 17, s. 426n.; Chirurgické léčení u diabetika (s J. Švolbovou), in: tamtéž 20, 1940, č. 10, s. 189n.; Epyem hrudníku (s J. Švolbovou), in: tamtéž, č. 18, s. 352n.; Bolesti v bederní a křížové krajině při spina bifida occulta lumbosacralis, in: tamtéž 21, 1941, č. 18, s. 357n.; Spondylolysis, spondylolisthesis a scoliosis spondylolisthetica (s J. Budínovou), in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 734n.; O angiografii mozkové (s J. Budínovou), in: tamtéž 83, 1944, č. 32, s. 965n.; Léčba Mykoinem BF 510 v praxi (s J. Čupíkem a I. Málkem), in: tamtéž 84, 1945, č. 20, s. 690n.

L: I. Málek, Památce MUDr. B. B., in: ČLČ 84, 1945, č. 19, s. 665n. (s bibliografií); V. Kotinský, Lékaři – oběti českého domácího odboje za druhé světové války 9, MUDr. B. B., in: tamtéž 130, 1991, č. 1, s. 26n.; Tomeš 1, s. 153.

P: Pamětní deska na domě v Praze 2, Bělehradská 44 (na místě úmrtí). Jeho jméno též nese ulice v Praze-Libni, v blízkosti nemocnice na Bulovce.

Hana Mášová