BUREŠOVÁ Marie 23.7.1922-21.6.1963: Porovnání verzí

Z Personal
(BUREŠOVÁ_Marie_23.7.1922-21.6.1963)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.7.1922
 
| datum narození = 23.7.1922
| místo narození = Dražovice, o. Vyškov
+
| místo narození = Dražovice u Vyškova
 
| datum úmrtí = 21.6.1963
 
| datum úmrtí = 21.6.1963
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| místo úmrtí = Olomouc
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Marie BUREŠOVÁ
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''BUREŠOVÁ, Marie''' ''(roz. Súkopová), * 23. 7. 1922 Dražovice u Vyškova, † 21. 6. 1963 Olomouc, operní zpěvačka''
 +
 
 +
Pocházela z rodiny účetního rady Zemědělské banky v Bučovicích.
 +
Vystudovala 1933–41 reálné gymnázium v Brně, kde
 +
také maturovala. Své hudební nadání rozvinula studiem sólového
 +
zpěvu, a to nejprve na tamní konzervatoři, kde studovala
 +
především u prof. Marie Řezníčkové v období 1941–47
 +
s přerušením 1944–45, a od 1948 na JAMU hlavně u prof.
 +
Bohumila Soběského, kde 18. 6. 1960 obdržela absolventský
 +
diplom. 1945–53 byla stálým hostem brněnské opery,
 +
pak se stala členkou opery olomoucké (1953–57), v jejímž
 +
souboru se vypracovala v uznávanou sólistku. Za dalším angažmá
 +
přešla do Ostravy, kde působila v opeře tehdejšího
 +
Státního divadla od 1957 do smrti.
 +
 
 +
Svůj výrazný pěvecký a herecký talent B. uplatnila v několika
 +
desítkách sopránových rolí. Vystupovala v operách Bedřicha
 +
Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a v titulech
 +
světového mladodramatického repertoáru. Účinkovala
 +
i na koncertech a v rozhlase. 1954 získala čestné uznání prvního
 +
stupně na Mezinárodní pěvecké soutěži Emy Destinové
 +
a Karla Buriana v Praze a 1956 čestné uznání třetího stupně
 +
v sopránovém oboru na mezinárodní soutěži v Nizozemsku.
 +
Byla dvakrát provdána, poprvé za technika dr. ing. Vladimíra
 +
Bureše, za nějž se vdala v Brně 1. 7. 1947, podruhé za dirigenta
 +
a pedagoga Josefa Staňka. Podlehla leukémii.
 +
 
 +
'''D:''' Slezsko 7, s. 17n. (kde neúplný soupis B. rolí), výběr: Ludiše, B. Smetana,
 +
Braniboři v Čechách; Karolina, B. Smetana, Dvě vdovy; Barče, B. Smetana,
 +
Hubička; Xenie, A. Dvořák, Dimitrij; Liška Bystrouška, L. Janáček, Liška
 +
Bystrouška; Violetta, G. Verdi, La Traviata; Antonia, J. Offenbach, Hoff -
 +
mannovy povídky; Carevna, N. Rimskij-Korsakov, Zlatý kohoutek; Marie,
 +
A. Lortzing, Car a tesař; Rosina, G. Rossini, Lazebník sevillský; Matylda,
 +
G. Rossini, Vilém Tell; Xenie, M. P. Musorgskij, Boris Godunov; Lauretta,
 +
G. Puccini, Gianni Schicchi; Mimi, G. Puccini, Bohéma; Pamina, W. A. Mozart,
 +
Kouzelná flétna; Dona Elvíra, W. A. Mozart, Don Giovanni; Hraběnka,
 +
W. A. Mozart, Figarova svatba; Adina, G. Donizetti, Nápoj lásky; Vespina,
 +
G. P. Telemann, Pimpinone; Asteria, G. F. Händel, Tamerlan; Henrietta,
 +
A. E. M. Grétry, Dva lakomci.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 149; Slezsko 7, s. 17n. (kde neúplný soupis literatury); V. Střelcová,
 +
Nová smetanovská inscenace v Olomouci, in: Hudební rozhledy 9,
 +
1956, s. 71; 40 let ostravského divadla, 1959, s. 68, 114, 116, 367; J. Kozák
 +
a kol., Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 228n.;
 +
I. Měrka, Hrdinka jeviště i života, in: Ostravský kulturní měsíčník 1982,
 +
č. 7–8, s. 43n.; D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery,
 +
1999, s. 36.
 +
 
 +
Gustav Novotný
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:Dražovice]]
 
[[Kategorie:Dražovice]]
 
[[Kategorie:1963]]
 
[[Kategorie:1963]]
 
[[Kategorie:Olomouc]]
 
[[Kategorie:Olomouc]]

Verze z 13. 2. 2017, 19:06

Marie BUREŠOVÁ
Narození 23.7.1922
Místo narození Dražovice u Vyškova
Úmrtí 21.6.1963
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 78- Hudební interpret

BUREŠOVÁ, Marie (roz. Súkopová), * 23. 7. 1922 Dražovice u Vyškova, † 21. 6. 1963 Olomouc, operní zpěvačka

Pocházela z rodiny účetního rady Zemědělské banky v Bučovicích. Vystudovala 1933–41 reálné gymnázium v Brně, kde také maturovala. Své hudební nadání rozvinula studiem sólového zpěvu, a to nejprve na tamní konzervatoři, kde studovala především u prof. Marie Řezníčkové v období 1941–47 s přerušením 1944–45, a od 1948 na JAMU hlavně u prof. Bohumila Soběského, kde 18. 6. 1960 obdržela absolventský diplom. 1945–53 byla stálým hostem brněnské opery, pak se stala členkou opery olomoucké (1953–57), v jejímž souboru se vypracovala v uznávanou sólistku. Za dalším angažmá přešla do Ostravy, kde působila v opeře tehdejšího Státního divadla od 1957 do smrti.

Svůj výrazný pěvecký a herecký talent B. uplatnila v několika desítkách sopránových rolí. Vystupovala v operách Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a v titulech světového mladodramatického repertoáru. Účinkovala i na koncertech a v rozhlase. 1954 získala čestné uznání prvního stupně na Mezinárodní pěvecké soutěži Emy Destinové a Karla Buriana v Praze a 1956 čestné uznání třetího stupně v sopránovém oboru na mezinárodní soutěži v Nizozemsku. Byla dvakrát provdána, poprvé za technika dr. ing. Vladimíra Bureše, za nějž se vdala v Brně 1. 7. 1947, podruhé za dirigenta a pedagoga Josefa Staňka. Podlehla leukémii.

D: Slezsko 7, s. 17n. (kde neúplný soupis B. rolí), výběr: Ludiše, B. Smetana, Braniboři v Čechách; Karolina, B. Smetana, Dvě vdovy; Barče, B. Smetana, Hubička; Xenie, A. Dvořák, Dimitrij; Liška Bystrouška, L. Janáček, Liška Bystrouška; Violetta, G. Verdi, La Traviata; Antonia, J. Offenbach, Hoff - mannovy povídky; Carevna, N. Rimskij-Korsakov, Zlatý kohoutek; Marie, A. Lortzing, Car a tesař; Rosina, G. Rossini, Lazebník sevillský; Matylda, G. Rossini, Vilém Tell; Xenie, M. P. Musorgskij, Boris Godunov; Lauretta, G. Puccini, Gianni Schicchi; Mimi, G. Puccini, Bohéma; Pamina, W. A. Mozart, Kouzelná flétna; Dona Elvíra, W. A. Mozart, Don Giovanni; Hraběnka, W. A. Mozart, Figarova svatba; Adina, G. Donizetti, Nápoj lásky; Vespina, G. P. Telemann, Pimpinone; Asteria, G. F. Händel, Tamerlan; Henrietta, A. E. M. Grétry, Dva lakomci.

L: HS 1, s. 149; Slezsko 7, s. 17n. (kde neúplný soupis literatury); V. Střelcová, Nová smetanovská inscenace v Olomouci, in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 71; 40 let ostravského divadla, 1959, s. 68, 114, 116, 367; J. Kozák a kol., Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 228n.; I. Měrka, Hrdinka jeviště i života, in: Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 7–8, s. 43n.; D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 36.

Gustav Novotný