DAUBLEBSKÝ ze Sternecku Robert 7.2.1839-19.11.1910: Porovnání verzí

Z Personal
(DAUBLEBSKÝ_ze_Sternecku_Robert_7.2.1839-19.11.1910)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 19.11.1910
 
| datum úmrtí = 19.11.1910
| místo úmrtí = Vídeň
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 13- Geodet nebo kartograf
 
| povolání = 13- Geodet nebo kartograf
 
2- Fyzik
 
2- Fyzik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Robert DAUBLEBSKÝ ze Sternecku
+
}}
 +
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Robert''' ''(též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 7. 2. 1839 Praha, † 19. 11. 1910 Vídeň (Rakousko), geodet, geograf, geofyzik, astronom''
 +
 
 +
Pocházel z českobudějovické rodiny erbovních měšťanů, jeho
 +
otec Jakub Josef D. (1800–1878) byl advokátem, matka Marie,
 +
roz. Kalinová z Jäthensteinu. Rodina bydlela na Starém Městě.
 +
Ze sourozenců vynikl nejstarší bratr Mořic (1834–1917), generálmajor
 +
a vojenský velitel Vídně, sestra Marie se provdala
 +
za hudebního skladatele Viléma Blodka (1834–1874). D. vystudoval
 +
v Praze reálku a v květnu 1859 narukoval jako kadet
 +
k pěšímu pluku, s nímž se zakrátko účastnil bitev u Magenty
 +
a Solferina. 1862 byl přidělen Vojenskému zeměpisnému
 +
ústavu ve Vídni, za války 1866 ke štábu Severní armády. Ve
 +
vídeňském ústavu sloužil přes čtyřicet let a postupně stoupal
 +
po žebříčku vojenských hodností. 1880–94 vedl jeho hvězdárnu,
 +
1904–06 astronomicko-geodetický odbor. Při odchodu
 +
do důchodu byl povýšen na generálmajora (1905).
 +
 
 +
D. prováděl především úhlová a azimutální měření po celém
 +
území rakousko-uherského mocnářství. Výsledky sloužily
 +
zejména pro konstrukci matematické sítě pro III. vojenské
 +
mapování, z něhož vycházely také speciální mapy v měřítku
 +
1:75 000. Na mnoha místech opravil dosavadní geodetické
 +
sítě, mj. i v Praze. Nově určil polohu pražské klementinské
 +
hvězdárny (1876). Celoživotním dílem D. bylo vytvoření nové
 +
triangulační sítě mocnářství. Spolupracoval s K. Kořistkou při
 +
výškopisných měřeních a společně publikovali výsledky pod
 +
názvem ''Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským''
 +
''zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly''.
 +
Zvláště významný byl D. výzkum zemské tíže, pro jejíž měření
 +
navrhl několik nových, přesnějších přístrojů. Další geodetická
 +
a tíhová měření prováděl D. po celé Evropě, od Karpat
 +
po Londýn a od baltského pobřeží po jihoitalské Otranto.
 +
Zastupoval Rakousko-Uhersko při jednáních o délce zeměpisného
 +
stupně (1882). Prováděl i geofyzikální měření v dolech
 +
v Příbrami (v hloubce přes 1 000 m), Jáchymově, Kutné Hoře
 +
a Idriji (Slovinsko). Jako první rozpoznal odchylky kompasové
 +
střelky na hoře Říp a vysvětlil jejich příčinu.
 +
 
 +
Vědecká práce D. byla oceněna mnoha řády a čestnými členstvími
 +
doma i v zahraničí; patřil k dopisujícím členům KČSN
 +
a Rakouské akademie věd.
 +
 
 +
'''D:''' Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným
 +
ústavem trigonometricky stanoveny byly, 1884 (spolu s K. Kořistkou); Das
 +
neue Dreiecknetz I. Ordnung der österreich-ungarischen Monarchie, 1887;
 +
Bestimmung der Intensität der Schwerkraft in Böhmen, 1890.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 7, s. 883; Zeitschrift für praktische Geologie, Juli 1899, s. 270;
 +
F. Köhler, R. D. ze S., in: Sborník České společnosti zeměvědné 16, 1910,
 +
s. 209–221; MSN 6, s. 965; BL 1, s. 234; M. Semík, O Češích v bývalém
 +
vojenském zeměpisném ústavu vídeňském, in: Sborník československé společnosti
 +
zeměpisné 64, 1959, s. 233–234; ÖBL 1, s. 171 (kde soupis díla);
 +
J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové,
 +
1998, s. 126; Tomeš 3, s. 196; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 95;
 +
J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník),
 +
2008, s. 79–80.
 +
 
 +
Jiří Martínek
  
== Literatura ==
 
  OSN 28, 284; MSN 6, 965; Tomeš III, 196;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]]
 
[[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]]

Verze z 13. 12. 2016, 18:43

Robert DAUBLEBSKÝ ze Sternecku
Narození 7.2.1839
Místo narození Praha
Úmrtí 19.11.1910
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

13- Geodet nebo kartograf

2- Fyzik

DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Robert (též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 7. 2. 1839 Praha, † 19. 11. 1910 Vídeň (Rakousko), geodet, geograf, geofyzik, astronom

Pocházel z českobudějovické rodiny erbovních měšťanů, jeho otec Jakub Josef D. (1800–1878) byl advokátem, matka Marie, roz. Kalinová z Jäthensteinu. Rodina bydlela na Starém Městě. Ze sourozenců vynikl nejstarší bratr Mořic (1834–1917), generálmajor a vojenský velitel Vídně, sestra Marie se provdala za hudebního skladatele Viléma Blodka (1834–1874). D. vystudoval v Praze reálku a v květnu 1859 narukoval jako kadet k pěšímu pluku, s nímž se zakrátko účastnil bitev u Magenty a Solferina. 1862 byl přidělen Vojenskému zeměpisnému ústavu ve Vídni, za války 1866 ke štábu Severní armády. Ve vídeňském ústavu sloužil přes čtyřicet let a postupně stoupal po žebříčku vojenských hodností. 1880–94 vedl jeho hvězdárnu, 1904–06 astronomicko-geodetický odbor. Při odchodu do důchodu byl povýšen na generálmajora (1905).

D. prováděl především úhlová a azimutální měření po celém území rakousko-uherského mocnářství. Výsledky sloužily zejména pro konstrukci matematické sítě pro III. vojenské mapování, z něhož vycházely také speciální mapy v měřítku 1:75 000. Na mnoha místech opravil dosavadní geodetické sítě, mj. i v Praze. Nově určil polohu pražské klementinské hvězdárny (1876). Celoživotním dílem D. bylo vytvoření nové triangulační sítě mocnářství. Spolupracoval s K. Kořistkou při výškopisných měřeních a společně publikovali výsledky pod názvem Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly. Zvláště významný byl D. výzkum zemské tíže, pro jejíž měření navrhl několik nových, přesnějších přístrojů. Další geodetická a tíhová měření prováděl D. po celé Evropě, od Karpat po Londýn a od baltského pobřeží po jihoitalské Otranto. Zastupoval Rakousko-Uhersko při jednáních o délce zeměpisného stupně (1882). Prováděl i geofyzikální měření v dolech v Příbrami (v hloubce přes 1 000 m), Jáchymově, Kutné Hoře a Idriji (Slovinsko). Jako první rozpoznal odchylky kompasové střelky na hoře Říp a vysvětlil jejich příčinu.

Vědecká práce D. byla oceněna mnoha řády a čestnými členstvími doma i v zahraničí; patřil k dopisujícím členům KČSN a Rakouské akademie věd.

D: Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly, 1884 (spolu s K. Kořistkou); Das neue Dreiecknetz I. Ordnung der österreich-ungarischen Monarchie, 1887; Bestimmung der Intensität der Schwerkraft in Böhmen, 1890.

L: OSN 7, s. 883; Zeitschrift für praktische Geologie, Juli 1899, s. 270; F. Köhler, R. D. ze S., in: Sborník České společnosti zeměvědné 16, 1910, s. 209–221; MSN 6, s. 965; BL 1, s. 234; M. Semík, O Češích v bývalém vojenském zeměpisném ústavu vídeňském, in: Sborník československé společnosti zeměpisné 64, 1959, s. 233–234; ÖBL 1, s. 171 (kde soupis díla); J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 126; Tomeš 3, s. 196; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 95; J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník), 2008, s. 79–80.

Jiří Martínek